Dalekohled Kepler objevil exoplanetu u vizuální dvojhvězdy

 Kepler-14 se svým pravděpodobným společníkem, který je pouze o cca 0,5 mag méně jasný. Credit: L. A. Buchhave a kol.
Kepler-14 se svým pravděpodobným společníkem, který je pouze o cca 0,5 mag méně jasný. Credit: L. A. Buchhave a kol.

Tým okolo kosmického dalekohledu Kepler oznámil objev exoplanety u vizuální dvojhvězdy. Kepler-14 b (KOI-98.01) měl světlo světa potvrzených objevů spatřit už v lednu 2010 společně s dalšími pěti úlovky. Během následných pozorování se však zjistilo, že exoplaneta obíhá okolo hvězdy, jež je patrně součástí binárního systému.

 


Kepler-14 (KOI-98) je hvězdou spektrální třídy F o hmotnosti 1,5 a velikosti dvou Sluncí. Teprve při následných pozorováních se zjistilo, že mateřská hvězda je součástí vizuální dvojhvězdy. V praxi to znamená, že hvězda patrně obíhá okolo společného těžiště s další hvězdou. Obě složky dokážeme rozeznat dalekohledem (proto vizuální dvojhvězda). Běžnější jsou tzv. spektroskopické dvojhvězdy, které lze od sebe rozlišit pouze prostřednictvím spektra.

 

Pokud exoplaneta obíhá okolo hvězdy, která má hvězdného společníka a nevíme o tom, jsou veškeré výsledné parametry planety (hmotnost, poloměr) zatíženy značnou chybou. Důvod? Představme si situaci, kdy dvě hvězdy bereme jako jednu. Díky tomu podrobíme průzkumu světlo z obou hvězd, což je samozřejmě špatně, neboť potřebujeme pozorovat a brát v úvahu pouze tu hvězdu, okolo které exoplaneta obíhá.

 

Kepler-14 b je horkým Jupiterem o hmotnosti 8,4 Jupiteru ale poloměru jen 1,14 Jupiteru. Máme tak před sebou patrně jednu z nejhustších planet (7 100 ± 1 100 kg/m3). Okolo svého slunce obíhá planeta s periodou 6,79 dní.

 

Pozorování mateřské hvězdy za účelem získání přesných spektrálních i fotometrických údajů se zúčastnila řada pozemských dalekohledů, zapojených do následných pozorování objevů Keplera. V srpnu 2010 se na hvězdu podíval také kosmický dalekohled Spitzer.

 

Obě složky dvojhvězdy se od sebe nachází ve vzdálenosti necelých 0,3 obloukových vteřin, takže k jejich rozlišení bychom potřebovali dalekohled o průměru alespoň 50 centimetrů. Spektroskopická pozorování nejsou příliš průkazná, takže nemáme absolutní jistotu, že obě hvězdy jsou skutečně gravitačně vázány.

 

Zdroj: Kepler-14b: A massive hot Jupiter transiting an F star in a close visual binary

 

 

 

www.novedalekohledy.cz