Johannes Kepler vytáhl ISS na vyšší oběžnou dráhu

ATV Johannes Kepler přilétá k ISS. Credit: NASA
ATV Johannes Kepler přilétá k ISS. Credit: NASA

Od konce února letošního roku je u Mezinárodní kosmické stanice (ISS) zakotvena v pořadí druhá automatická transportní loď ATV. Vzhledem k tomu, že provozovatelem je Evropská kosmická agentura, nesou jednotlivé lodě ATV jména po významných evropských vědcích či jiných osobnostech, spojených s vesmírem a vědou. ATV-2 je pojmenována po J. Keplerovi. Na palubu stanice dopravila stovky kilogramů zásob, potravin, náhradních dílů, vzduchu apod. Kromě toho však má jeden velmi důležitý úkol.

 


Pokud byste chtěli z paluby ISS vystoupit za letu (já vím, šílený nápad), nepřežili byste ani zlomek sekundy a ostatní obyvatelé vesmírného komplexu by na tom nebyli lépe. Pro účely experimentálních úvah a teoretických diskusí lze okolí ISS ve výšce kolem 340 km považovat za dokonalé vakuum. Realita je ovšem poněkud jiná. Také v této výšce potkáme občas nějakou tu molekulu zemské atmosféry. Z tohoto důvodu dochází u ISS i dalších družic, které se pohybují v těchto výškách, ke tření jenž postupně snižuje rychlost vesmírného komplexu a tím i výšku oběžné dráhy.

 

ISS se každým dnem nezadržitelně propadá směrem k Zemi. O kolik? To je závislé na stavu atmosféry. Obecně platí, že velkým problémem je vyšší sluneční činnost, kdy atmosféra „zhoustne“ a stanice se propadá ještě více než obvykle. Řádově se jedná o desítky metrů denně. Jak se oběžná dráha stanice vyvíjí v čase lze sledovat v odkaze.

 

Astronaut Paolo Nespoli nafotil při odletu Sojuzu komplex ISS-Endeavour. Na snímku je také automatická loď ATV Johannes Kepler. Credit: NASA/ESA
Astronaut Paolo Nespoli nafotil při odletu Sojuzu komplex ISS-Endeavour. Na snímku je také automatická loď ATV Johannes Kepler. Credit: NASA/ESA

 

Je nezbytně nutné, aby někdo ISS čas od času povytáhl na vyšší oběžnou dráhu. Sama ISS k tomu má motory, které však logicky potřebují k činnosti palivo. Pohonné hmoty na stanici dopravují nákladní automatické lodě (kromě ATV např. ruský Progress), ale jak je známo, dopravit 1 kg čehokoliv na oběžnou dráhu je velmi komplikované a nákladné.

 

S bratrskou pomocí proto občas zaskočí lodě, které ke stanici přilétají. Sojuzy, raketoplány ale zejména zmíněné nákladní lodě vytáhnout stanici o pár kilometrů výše svými vlastními motory.

 

Podobné manévry během pobytu u stanice absolvovala také ATV-2 Johannes Kepler. Nejviditelnější série zážehů přišla 3. a 12. června a poslední je na programu 15. června. Pokaždé se motory zapálí během dne dvakrát a celkově budou pracovat okolo 75 minut. Zatímco 3. června byla ISS vytažena na oběžnou dráhu o 3,8 km vyšší, další dva zážehy budou téměř historické. Oběžná dráha stanice se pokaždé zvýší o téměř 20 kilometrů a to už je opravdu hodně.

 

Chcete-li přesná čísla. Pak ATV zvedne ISS z dráhy ve výšce 345 km na oběžnou dráhu ve výšce 380 km.

 

 

 

 

Pro stanici to bude vskutku historická událost. Z praktického hlediska to bude mít obrovský dopad na úsporu paliva do budoucna (ve výšce 380 km je mnohem řidší atmosféra, takže propady budou podstatně nižší). Ani ve vesmíru však není vše zadarmo, takže více palivově náročnější to od teď bude pro lodě, které k ISS směřují. Vyšší oběžná dráha stanice se ovšem jeví jako celkově lepší řešení.

 

ATV-2 Johannes Kepler se od ISS odpojí v pondělí 20. června. Ještě předtím bude loď naplněna nepotřebným materiálem a odpadky. Po odletu od ISS bude ATV-2 Johannes Kepler navedena do hustých vrstev atmosféry, kde shoří.

 

Trojka z programu ATV bude ke stanici vyslána v příštím roce a ponese jméno Edoardo Amali. Čtvrtá ATV pak dostane jméno Albert Einstein.

 

Zdroj: spaceref.com

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz