Včera jsem byl planetou a dnes už jsem trpaslíkem

Bludná planeta bez mateřské hvězdy v představách malíře. Credit: JPL, NASA
Bludná planeta bez mateřské hvězdy v představách malíře. Credit: JPL, NASA

Před pár dny obletěla svět zpráva o objevu objektů planetární velikosti, které neobíhají okolo žádné hvězdy. Jeden z nejvýznamnějších objevů posledních let, jehož důsledek plně pocítíme až v budoucnu, kupodivu nevyvolal takové reakce, jaké by se na něj slušely. O objevu jsme psali v samostatném článku. Dnes necháme planety bez sluncí z vědeckého hlediska spát a podíváme se na zoubek terminologii.

 


Je totiž otázkou, jak tyto objekty nazývat. Diskuse nad definicí planety či exoplanety rozhodně není nová. Problémy na domácím hřišti zejména v 90. letech vyvolaly nejednu vášnivou diskusi a v roce 2006 vedly k přijetí definice planety na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) a vyřazení Pluta z prestižní kategorie. Pražská definice planety žel řeší situaci pouze v rámci Sluneční soustavy.

 

Můžeme ale jako planety nazývat objekty, které obíhají okolo pulsarů? Nebo objekty, které neobíhají okolo ničeho?

 

Existuje pracovní návrh IAU z února 2001, která byla upravena o dva roky později. Tuto definici však zatím IAU oficiálně neschválila a jen málo lidí ji používá.

 

Návrh předpokládá, že všechny objekty o hmotnosti menší než 13 Jupiterů, které obíhají okolo hvězd nebo hvězdných pozůstatků, budeme nazývat planetami. Hranice 13 Jupiterů odděluje planety od hnědých trpaslíků – jakéhosi přechodu mezi planetami a hvězdami. Hnědí trpaslíci ve svém nitru spalují deuterium, takže se nejedná o plnohodnotnou termonukleární reakci jako u klasických hvězd.

 

Samotná hranice 13 Jupiterů je ovšem spíše smluvní, než že by byla založena přímo na vlastnostech objektu. Záleží totiž na jeho přesném složení počátečních podmínkách apod. I tak ale bude vždy hmotnější objekt spalovat ve svém nitru deuterium více než méně hmotný kolega. Hmotnostní předěl na úrovni 13 Jupiterů je tak spíše kompromisním řešením a s postupnými objevy velmi hmotných planet a hnědých trpaslíků je brán stále s menší vážností. Problém také spočívá v tom, že v případě řady objektů nejsme schopni hmotnost přesně určit, takže objekt často levituje na pomezi planetární a „hnědotrpasličí“ džungle. Konec konců z 552 známých exoplanet v katalogu na exoplanet.eu má 27 hmotnost větší než 13 Jupiteru! To vše samozřejmě řeší horní definiční hranici planety (rozdíl mezi planetami a hnědými trpaslíky). Rozdíl mezi planetou a planetkou je dle návrhu řešen stejně jako v rámci Sluneční soustavy (viz definice z Prahy z roku 2006).

 

Návrh definice dále říká, že objekty které neobíhají okolo žádné hvězdy či hvězdného pozůstatku a mají hmotnost méně než 13 Jupiterů, budeme nazývat „jinak“. Co si pod slovem jinak představit je už ovšem složitější. V návrhu samotném se vyskytuje termín sub-brown dwarf. Přesný český ekvivalent tohoto termínu neexistuje. Na základě jiné terminologie lze český ekvivalent odvodit jako sub-hnědý trpaslík nebo spíše hnědý podtrpaslík.

 

Na základě čistého selského rozumu tak dochází k paradoxní situaci. Planeta vzniká v blízkosti rodící se hvězdy klasickým způsobem, jako vznikla například Země. Takový objekt nazveme planetou. Pak je ovšem díky gravitační interakci s jinou planetou vyhozena ven a stává se hnědým podtrpaslíkem.

 

Pro objekty planetární hmotnosti, které nejsou gravitačně vázané na žádnou z hvězd, se také neoficiálně používají termíny jako rogue planet, interstellar planet a orphan planet neboli volně přeloženo: toulavá planeta, mezihvězdná planeta nebo sirotčí planeta.

 

Název hnědý podtrpaslík je poměrně matoucí i díky tomu, že v nás až příliš evokuje příbuznost s hnědými trpaslíky. V případě plynných obrů by to ještě bylo na místě, ale mezi vyhozenými planetami bude většina objektů o hmotnosti Země. Méně hmotné planety jsou totiž náchylnější k vyhození z planetárního systému než jejich větší kolegyně.

 

V současné astronomii se stále více ozývají hlasy, které volají po univerzální definici planety, vycházející spíše ze vzniku tělesa než z jeho hmotnosti.

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz