Exoplanety z druhého břehu II.: Keplerův otec a BOKS-1 b

Burrell Schmidt Telescope, Credit: NOAO/AURA/NSF
Burrell Schmidt Telescope, Credit: NOAO/AURA/NSF

Po delší odmlce vám přinášíme druhý díl nepravidelného seriálu o exoplanetách, jejichž existence dosud nebyla potvrzena nebo byla v průběhu času zpochybněna. Rozhodli jsme se čas od času po vzoru Foxe Muldera otevřít zaprášené archívy a povyprávět příběhy nepotvrzených kandidátů na exoplanety. Tentokrát se podíváme na zajímavého kandidáta s názvem BOKS-1 b.

 


Většina tranzitujících exoplanet je pojmenována po projektu, který stojí za jejich objevem. V katalogu tak máme exoplanety WASP, HAT, XO, TrES, Kepler, CoRoT a další. V seznamu exoplanetárních kandidátů ovšem najdeme i zajímavý kousek s názvem BOKS-1 b. Většina čtenářů zřejmě o lovci exoplanet s názvem BOKS nikdy neslyšela.

 

Pod zkratkou se ukrývá název projektu Burrell Schmidt Optical Kepler Survey, který je nazván podle dalekohledu Burrell Schmidt Telescope. Přístroj o průměru 60 cm najdeme na Kitt Peak National Observatory poblíž Tucsonu.

 

Projekt BOKS byl spuštěn v roce 2006 a měl několik úkolů. Kromě výzkumu proměnných hvězd a hledání exoplanet typu horký Jupiter tranzitní metodou měl poskytnout základní data pro přípravu kosmického dalekohledu Kepler. Dalekohled se zaměřil na 30 000 hvězd ve stejném zorném poli, v němž od roku 2009 jeho kosmický kolega Kepler hledá exoplanety.

 

Výsledkem projektu BOKS byl objev třech případů, u kterých existovalo podezření na existenci exoplanety. Z dat, které Kepler získal během prvních třech měsíců, vyplynulo, že dva ze tří kandidátů nejsou exoplanety ale zákrytové dvojhvězdy. V prvním případě se jedná o hvězdu spektrální třídy F, která obíhá okolo společného těžiště s červeným trpaslíkem. Ve druhém jde patrně o hvězdu spektrální třídy K, která je v páru s červeným trpaslíkem či hnědým trpaslíkem.

 

Třetí případ ukazuje na objekt planetární velikosti. BOKS-1 je hvězdou spektrální třídy G8V, má nepatrně menší velikost a hmotnost ve srovnání se Sluncem. Kepler potvrdil to, což už předtím odhalil dalekohled projektu BOKS. Okolo hvězdy patrně obíhá s periodou 3,9 dní exoplaneta o velikosti 1,1 Jupiteru.

 

V katalogu ovšem tuto exoplanetu nenaleznete. Mateřská hvězda, nacházející se asi 2 500 světelných let od Země, má poměrně malou jasnost (15 mag). Astronomové jak známo ověřují existenci tranzitujících exoplanet pomoci metody měření radiálních rychlostí. Ze spektra hvězdy kromě potvrzení vypadne i hmotnost planety. Tato metoda sice teoreticky nezávisí na vzdálenosti hvězdy od nás nebo na její jasnosti, k získání kvalitního spektra ovšem potřebujete jednoduše řečeno „dostatek světla“, což v tomto případě splněno není.

 

Světelná křivka hvězdy KID-9595827 sestavena na základě dat z Keplera. Credit: NASA
Světelná křivka hvězdy KID-9595827 sestavena na základě dat z Keplera. Credit: NASA

 

Spektroskopická měření fakticky vylučují, že by tranzity způsoboval hvězdný průvodce. S největší pravděpodobnosti se jedná o planetu, jejíž existenci však nelze metodou měření radiálních rychlostí v současné době ověřit. BOKS-1 b proto zůstává pouhým kandidátem a jedním z možných, nepřímých úlovků Keplera. V databázi kosmického dalekohledu najdete mateřskou hvězdou pod označením KIC-9595827.

 

Koncem března 2011 zveřejnil projekt BOKS výsledky dalšího průzkumu Keplerova zorného pole. V databázi jsou nyní světelné křivky 54 687 hvězd. Tým objevil 2457 kandidátů na proměnnou hvězdu, z nichž 776 případů vykazuje periodicitu. Podrobnosti v odkaze.

 

Zdroje: