Gliese 581 g podle nové studie na 99,9978% neexistuje

Exoplaneta Gliese 581 g v představách malíře
Exoplaneta Gliese 581 g v představách malíře

V dnešní době se prý dá sázet téměř na cokoliv. Pokud by bylo možné sázet i na existenci či neexistenci exoplanety Gliese 581 g, museli by nyní bookmakeři patrně upravit kursy. Nová studie dává zapravdu spíše evropskému pohledu na celou věc. Skutečně první objevená exoplaneta s podmínkami k životu neexistuje?

 



Loňský podzim byl ve vodách exoplanetární astronomie hodně emotivní. Američané ohlásili objev první exoplanety, na jejímž povrchu by se mohly nacházet podmínky k životu. Gliese 581 g si však pozornosti dlouho neužila. Jen několik dní po ohlášená objevu oznámili evropští astronomové, že v jejich datech žádná prokazatelná exoplaneta není. Gliese 581 g může být pouhým šumem v měření radiálních rychlostí mateřské hvězdy.

 

Steven Vogt nazval exoplanetu neformálně po své manželce Zarmina. Hmotnost tělesa se odhadovala na 3,1 až 4,3 Země. Gliese 581 g má podle objevitelů obíhat v obyvatelné oblasti okolo červeného trpaslíka s periodou necelých 37 dní.

 

V současné době se Gliese 581 g pohybuje v neslavných vodách jakéhosi „undergroundového“ katalogu nepotvrzených, kontroverzních či odvolaných exoplanet. Dostat se do těchto vod nepotvrzeným objevem je snadné, pokud tam však spadne exoplaneta z oficiálního katalogu, je cesta zpět na výsluní obvykle dost obtížná.

 

Philip Gregory (University of British Columbia) nyní představil novou studii, která existenci Gliese 581 g moc nepřeje.

 

Všechny exoplanety u hvězdy Gliese 581 byly objeveny metodou měření radiálních rychlostí. Nejinak tomu mělo být v případě dvou nepotvrzených planet Gliese 581 g a Gliese 581 f. První zmíněná by měla svou gravitací způsobovat amplitudu výchylky radiální rychlosti mateřské hvězdy asi 1,3 m/s, což je na hraně samotné přesnosti dvou špičkových spektrografů – HIRES (USA) a HARPS (Evropa), která činí asi 1 m/s.

 

Gregory zvolil k analýze zveřejněných dat Bayesianovou analýzu. Ta se nezaměřuje pouze na jednu hypotézu, ale dokáže hodnotit celou řadu možných i méně možných scénářů. Výsledek, který nám Bayesian poskytne, je nejvíce pravděpodobným scénářem.

 

Gregory vyvinul program a zadal mu modelování situace u hvězdy Gliese 581. Z výsledků pozorování evropského spektrografu HARPS (Chile) vyplývá, že nejlepším scénářem je existence pěti planet s oběžnými dráhami 3, 5, 13, 67 a 400 dní. Tyto výsledky přesně odpovídají parametrům čtyř exoplanet, které byly dosud u Glise 581 objeveny (a potvrzeny). Pouze exoplaneta s oběžnou dobou 400 dní dosud nebyla nalezena. Američané s objevem Gliese 581 g uveřejnili také objev planety „f“ s oběžnou dobou 433 dní a hmotnosti asi 7 Zemí. Také její existence však byla následně zpochybněna evropským týmem.

 

Pokud Gregory použil data ze spektrografu HIRES, který stojí za domnělým objevem Gliese 581 g, vyšla mu jako nejpravděpodobnější varianta planetární systém s pouhými dvěma planetami! Teprve po zadání extra dat navíc se objevily i další možné planety. Gregory se domnívá, že na datech z HIRES je něco mírně závadného.

 

Už od začátku se zdá, že jednou z příčin může být zacházení s výstředností dráhy. Pokud totiž exoplaneta obíhá okolo svého slunce po značně protáhlé dráze, může to ve spektru působit dojmem existence další (druhé) planety. V této souvislosti je vhodné zmínit, že jedna z potvrzených planet (Gliese 581 d) má výstřednost 0,38, což je opravdu dost – viz obrázek.

 

Z nové studie vyplývá, že scénář s Gliese 581 g v hlavní roli, je na 99,9978% nepravděpodobný. Odborná veřejnost zatím (dle prvních reakcí) přijala Gregoryho studii velmi pozitivně jako sofistikovanou a mimořádně kvalitní.

 

Definitivní tečku za story Gliese 581 g udělají až další pozorování, případně nástup přesnějších spektrografů.

 

Astronomové mimochodem ještě stále čekají na kompletní data svých ženevských kolegů (HARPS), na základě kterých byl objev Gliese 581 g dementován. Pokud si totiž myslíte, že výměna dat mezi týmy na obou stranách Atlantiku probíhá tak nějak pružně, pak jste na velkém omylu. Konkurence je i zde velká, přece jen jde o špičkový výzkum.

 

Zdroje: