Astronomové nalezli klon první exoplanety

Kamery projektu SuperWASP
Kamery projektu SuperWASP

Projekt SuperWASP pokračuje v budování pověsti jednoho z nejúspěšnějších lovců exoplanet. Pokud dobře počítáme, představil tým letos už 15 objevů. Do katalogů exoplanet nyní přibyly tři nové kousky. Připomeňme, že SuperWASP disponuje kamerami na Kanárských ostrovech a v JAR, odkud loví planety u cizích sluncí metodou tranzitní fotometrie.

 



WASP-34 b

 

Exoplaneta WASP-34 b se nám zřejmě zařadí do skupiny „nafouklých“ horkých Jupiterů. Hmotnost planety byla odhadnuta na necelých 0,6 Jupiteru, však její průměr je naopak o 22% větší ve srovnání s obrem Sluneční soustavy. Okolo své mateřské hvězdy, která je podobná Slunci, obíhá WASP-34 b po mírně protáhlé eliptické dráze s periodou 4,3 dní.

 

Pokud se podíváte na hmotnost (nebo poměr hmotností exoplanety a mateřské hvězdy) a oběžnou dobu, zjistíte, že jsou více než podobné parametrům první exoplanety u hvězdy hlavní posloupnosti – 51 Peg b. Jeden rozdíl tu však je, 51 Peg b nevykonává tranzity, takže z našeho pohledu před svou hvězdou nepřechází a její poloměr pro nás zůstává záhadou.

 

Dost možná jsou zde ale dva zásadní rozdíly. Mateřská hvězda WASP-34 byla nejdříve pozorována jižními kamerami projektu SuperWASP v letech 2006, 2007 a 2008. Celkem se vědcům podařilo získat více než 33 500 měření (resp. bodů na světelné křivce). Po objevu exoplanety putovala mateřská hvězda na spektrograf CORALIE, který je instalován na 1,2 m švýcarském dalekohledu Leonarda Eulera (ESO, La Silla, Chile). Ze získaných dat se podařilo odhadnout hmotnost exoplanety. Na tom by nebylo nic až tak výjimečného. Už jsme nastínili existenci druhého rozdílu mezi WASP-34 b a 51 Peg b. U hvězdy 51 Peg se za více 15 let nepodařilo nalézt druhou planetu. U WASP-34 sice oficiálně také ne, avšak…

 

V datech se spektrografu našli vědci až příliš velkou amplitudu výchylky radiálních rychlostí (55 ± 4 m/s), která by ukazovala na přítomnost tělesa o hmotnosti nejméně 0,45 Jupiteru. Objekt by měl obíhat ve vzdálenosti 1,2 AU s periodou zhruba 490 dní.

 

Existence objektu zatím nebyla potvrzena a není ani jasné, o jaký typ tělesa se jedná. S největší pravděpodobností se jedná o druhou planetu, červeného trpaslíka (případně i hnědého) nebo chladného bílého trpaslíka. Objekt by dokonce mohl (s pravděpodobností 80%) vykonávat tranzity o hloubce 1,26 %.

 

Dalekohled Leonarda Eulera při práci na observatoři La Silla v Chile
Dalekohled Leonarda Eulera při práci na observatoři La Silla v Chile

 

WASP-34 b patří do skupiny exoplanet, které mají poněkud nafouknutější parametry, odpovídající zhruba 0,5 Mj a poloměru nad 1 Rj. Mezi takové exoplanety patří rovněž:

  • WASP-22 b (0,56 Rj / 1,12 Mj)
  • WASP-25 b (0,58 Rj / 1,26 Mj)
  • HAT-P-24 b (0,69 Rj / 1,24 Mj)
  • HAT-P-25 b (0,57 Rj / 1,19 Mj)
  • Mj – hmotnost Jupiteru, Rj – poloměr Jupiteru

 

Kromě WASP-34 b byly prezentovány také (zatím základní) parametry nové exoplanety WASP-41 b, která má hmotnost 0,93 Mj a poloměr 1,21 Rj a okolo svého slunce obíhá s periodou 3 dní. Třetím čerstvým úlovkem má být WASP-23 b. Planeta o hmotnosti 0,87 Mj a poloměru 0,96 Rj obíhá okolo mateřské hvězdy s periodou necelých 3 dní.

 

Zdroje:

 

 

 

www.novedalekohledy.cz