Až nebudete moci usnout, můžete počítat červené trpaslíky

Červený trpaslík v představách malíře.
Červený trpaslík v představách malíře.
Červení trpaslíci jsou malí, velcí prevíti. Mají hmotnost sotva třetiny Slunce, vyzařují jen velmi málo světla a dožívají se neskutečně vysokého věku. Vlastně žijí tak dlouho, že se ještě žádný z nich nedostal do závěrečného stádia a zatímco ostatní hvězdy končí, vybuchují jako supernovy či jinak dramatický umírají, červení trpaslíci jen svítí a svítí. Jenomže svítí málo a proto se velmi špatně hledají. Na jejich porozumění však stojí a padá mnoho z oborů současné astronomie…

 



Pieter van Dokkum a jeho tým z Yale Universtity si vzali na pomoc Keckův dalekohled a pročesali 8 eliptických galaxií (v galaktické kupě Abell 1656 a v Panně), které se nacházejí ve vzdálenosti 50 až 300 milionů světelných let. Červení trpaslíci jsou nejpočetnější skupinou hvězd ve vesmíru. Podle odhadů jich může být až 80% a tvořit mohou 60% celkové hmotnosti hvězd. Otázkou však zůstává, kolik hvězd celkem se ve vesmíru nachází. Astronomové se nejsou schopní dopočítat ani stálic v naší vlastní Galaxii. Poslední odhady hovoří o cifře 400 miliard hvězd. Existují (a že jich v posledních letech vyšlo požehnaně) i studie, které hovoří o daleko nižších cifrách (jen 100 miliard hvězd v Galaxii).

 

Na základě počtu hvězd v naší mateřské galaxii odvodili astronomové počty hvězd i v dalších galaxiích. Nová studie však tento postup zpochybněn. V osmi zkoumaných galaxiích bylo nalezeno až 20x více červených trpaslíků, ve srovnání s naší Galaxií.

 

Studie naznačuje, že v eliptických galaxiích může být 5 až 10x více hvězd, než se dosud myslelo. Samozřejmě vesmír není tvořen výhradně eliptickými galaxiemi, takže pokud by se současná teorie potvrdila, pro celkový počet hvězd ve vesmíru by to znamenalo nárůst asi o trojnásobek.

 

Sami autoři připouštějí, že jsou nutná další pozorování. Pokud by se totiž výsledky potvrdily, mohlo by to mít značné dopady na astrofyziku i astronomii. Větší počet červených trpaslíků, by ubral na podílu tzv. skryté hmoty. Jedná se o hmotu, která není vidět (nelze ji pozorovat v žádném z oboru spektra), ale projevuje se svou gravitací. Přesný původ skryté (temné) hmoty zůstává záhadou. Kromě toho by výsledky studie mohly mít dopad i na výzkum exoplanet a astrobiologii. Ta sice zatím nemá jednoznačný názor na možnosti života na planetách u červených trpaslíků, nicméně řada kamenných exoplanet již u tohoto typu hvězd objevena byla. Vzpomeňme třeba na soustavu u hvězdy Gliese 581, na exoplanetu GJ 1214 b, čtveřici planet u hvězdy Gliese 876 apod.

 

O konkurenční a protichůdné teorii na osel.cz.

 

Zdroje: