Astronomové objevili planetu u hvězdy, která přicestovala z jiné galaxie

Exoplaneta HIP 103044 b a její mateřská hvězda v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada
Exoplaneta HIP 103044 b a její mateřská hvězda v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada

Astronomové z Institutu Maxe Plancka a Evropské kosmické agentury (ESA) objevili novou exoplanetu HIP 13044 b pomoci metody měření radiálních rychlostí. Na podobné zprávy jsme si v minulých letech už zvykli, neboť přicházejí se železnou pravidelností. HIP 13044 b se však od svých kolegyň v několika oblastech značně liší.

 



Nová exoplaneta byla objevena pomoci spektrografu FEROS, který je instalován na 2,2 m velkém dalekohledu MPG na chilské observatoři La Silla. Dalekohled patří oficiálně Institutu Maxe Plancka, ale na jeho provozu se podílí také Evropská jižní observatoř.

 

Exoplaneta HIP 13044 b má hmotnost asi 1,25 Jupiterů a okolo své mateřské hvězdy obíhá s periodou 16,2 dní. Tyto parametry by samy o sobě nebyly nikterak zajímavé, podobných exoplanet bylo objeveno hodně. HIP 13044 b se však od ostatních úlovků liší ve třech rysech.

 

Z jiné galaxie


Mediálně nejzajímavější je původ mateřské hvězdy. Dosud objevené exoplanety obíhají okolo hvězd, které se nacházejí v naší Galaxii. V případně nejúspěšnějších metod (měření radiálních rychlostí a tranzitní fotometrie) se dokonce jedná o hvězdy poměrně blízké, nalézající se řádově desítky až stovky světelných let od Země. Ve vzdálenějších končinách vesmíru loví exoplanety zejména metoda gravitačních mikročoček. Právě ona by nám mohla přinést objevy exoplanet v jiných galaxiích. Některé spekulace o těchto objevech se sice již objevily, avšak tyto správy se jen těžko ověřují, neboť k mikročočkové události dochází po omezenou dobu a konstelace zúčastněných těles je prakticky neopakovatelná. Více se dočtete v našem dřívějším článku Astronomové možná brzy objeví planetu v jiné galaxii

Vraťme se ale k naší hvězdě HIP 13044. Ta se sice nachází fyzicky v naší Galaxii, avšak v jejím rodném listě bychom našli v položce místo narození galaxií cizí. HIP 13044 je součástí tzv. proudu Helmiové1, což je skupina hvězd původně patřících jedné z trpasličích galaxií, kterou ta naše pohltila před 6 až 9 miliardami let. Podobný galaktický kanibalismus není nikterak vzácný a astronomové ho i dnes pozorují na příkladech jiných galaxií.

 

Galaktický kanibalismus pozorují astronomové u jiných galaxií běžně. Na snímku z Hubblova dalekohledu vidíme galaxii NGC 4676, kterou nalezneme 300 milionů světelných let daleko v souhvězdí Vlasy Beraniky.
Galaktický kanibalismus pozorují astronomové u jiných galaxií běžně. Na snímku z Hubblova dalekohledu vidíme galaxii NGC 4676, kterou nalezneme 300 milionů světelných let daleko v souhvězdí Vlasy Beraniky.

 

Rudý obr


Pro samotný výzkum exoplanet jsou však zajímavější a překvapivější další dva rysy. Exoplaneta HIP 13044 b patrně přežila fázi rudého obra své mateřské hvězdy. Také naše Slunce se za cca 5 miliard let stane rudým obrem. V jeho ohnivé náruči budou zničeny vnitřní planety Sluneční soustavy, zatímco oběžná dráha těch vnějších se výrazně změní. Po odhození plynné obálky se z hvězdy stává bílý trpaslík, hmotnost centrálního tělesa (hvězdy) se klesá, což se nutně projeví na oběžných drahách planet. Je velmi pravděpodobné, že HIP 13044 b kdysi obíhala mnohem dále od svého slunce. Poté však zahájila migraci směrem k mateřské hvězdě. Už dnes obíhá po dosti protáhlé eliptické dráze (výstřednost 0,25) a je docela reálné, že jednoho krásného dne bude rozdrcena slapovými silami hvězdy.

 




 

Chudá na kovy


Třetí zajímavostí je metalicita mateřské hvězdy. Pod pojmem metalicita vyjadřují astronomové poměr prvků těžších než vodík a hélium, kterým se v astronomickém žargonu říká obecně „kovy“. Metalicita Slunce je asi 1,8% a v případě ostatních hvězd se obvykle vyjadřuje hodnotou [Fe/H], která představuje logaritmus poměru železa ve hvězdě vůči Slunci. Železo sice není nejhojnějším „kovem“ ve hvězdách, ale je nejsnazší ho ve spektru odhalit. Podle teorií by se měly planety vyskytovat u hvězd s poměrně vysokou metalicitou. Důvod je jednoduchý, pokud hvězda obsahuje málo kovů, znamená to, že na kovy byla chudá i původní mlhovina, ze které hvězda vznikla. Kovy jsou přitom důležité, právě z nich vznikají nejen planety zemského typu ale také zárodky plynných obrů.

Pokud se podaří nalézt exoplanetu u hvězdy s nízkou metalicitou, podlamují se přitom astronomům kolena. Když vám řekneme, že metalicita HIP 13044 je asi [Fe/H] = -2,1, nic moc vám to neřekne. Hvězda má ale v reálu přibližně 1% kovů ve srovnání se Sluncem, a pokud bychom vzali v úvahu všechny hvězdy, u kterých byla objevena exoplaneta a u nichž známé i metalicitu, bude HIP 103044 na kovy nejchudší.

Hvězda HIP 13044 se nachází ve vzdálenosti 2 000 světelných let v souhvězdí Pece.

 


Lingvistická poznámka:

1V oficiálních materiálech ESO (česká verze) se objevuje překlad termínu Helmi stream jako Helmiho proud. Tento překlad ovšem není správný, neboť Helmi stream je nazván po sympatické nizozemské astronomce, která se jmenuje Amina Helmi a proud popsala společně s kolegy v článku, jež byl vydán koncem roku 1999 v časopise Nature.

 

Zdroje:

 

 



 

 

www.novedalekohledy.cz