Ztraceno v šumu: exoplaneta VB 10 b neexistuje!

Pohyb hvězdy VB 10 na hvězdném pozadí během posledních 9 let byl patrně pouhým šumem.

Ten příběh astronomie dobře zná. Už před půl stoletím se Peter van de Kamp pokoušel nalézt planety u Barnardovy hvězdy. Přestože do své smrti věřil, že nalezl dvě oběžnice slavné hvězdy, jeho objev odborná veřejnost nikdy neuznala. Přišli další slavní i méně slavní pokušitelé astrometrické metody, o které se hodně napsalo, hodně nefantazírovalo, avšak ke konkrétnímu a hlavně uznanému objevu nevedla. Až v květnu roku 2009 oznámili astronomové, pracující z přístrojem STEPS na pětimetrovém dalekohledu Palomarské observatoře, že se jim podařilo objevit první exoplanetu astrometrickou metodou. Historie plná zklamání a neúspěchů se však opakovala…

 



Tým z JPL, který pracoval s dalekohledem Hale na slavném Palomaru, oznámil objev exoplanety VB 10 b. Planeta měla mít hmotnosti asi 6,4 Jupiterů a okolo svého slunce obíhat ve vzdálenosti 0,36 AU s periodou 271 dní. Její život na výsluní historických přehledů byl však značně jepičí. Už v prosinci 2009 zveřejnil tým vedený J. Beanem výsledky pozorování spektrografu CRIRES, který je instalován na jednom ze čtyř dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře – konkrétné se jedná o teleskop Antu. Z měření radiálních rychlostí vyplynulo, že okolo hvězdy VB 10 žádná exoplaneta neobíhá.

 

Nyní vychází další studie, kterou realizoval P. F. Lazorenko z Ukrajiny společně se svými kolegy ze Španělska, Portugalska a Švýcarska. Také oni použili dalekohled Antu na observatoři v Chile, ale do výzbroje si vzali jiný přístroj. Pomoci kamery FORS2 provedli astrometrická měření hvězdy VB 10 už krátce po oznámení prvotního objevu. Dalekohled Evropské jižní observatoře sledoval hvězdu VB 10 v srpnu a září 2009. Přesnost astrometrických měření je 0,1 milivteřin. Tým využil i starší data a snažil se najít takový pohyb, který by „seděl“ na exoplanetu o hmotnosti více než 6 Jupiterů. Očekávaný pohyb hvězdy o hodnotě asi 10 milivteřin za rok však nalezen nebyl. Podle konečný výsledků lze s pravděpodobností na 99,95% vyloučit existenci planety o hmotnosti přes 6 Jupiterů a s pravděpodobnosti 97,7% přítomnost planety o poloviční hmotnosti.

 

Původní objev byl podle všeho pouhým šumem. Mateřská hvězda je VB 10 je výrazně menší než naše Slunce a nachází se asi 20 světelných let daleko směrem v souhvězdí Orla. Jedná se o trpasličí hvězdu (spektrální třída M) s hmotnosti asi 1/12 Slunce.

 

Před nedávnem oznámili astronomové další objev exoplanety astrometrickou metodou – viz náš článek z října. Až čas ukáže, zda se i tentokrát nejedná o planý poplach.

 

Astrometrická metoda využívá vlastního pohybu hvězd. Pokud byste pozorovali některou hvězdu dostatečně dlouho, zjistili byste, že její dráha po obloze připomíná vlnovku s periodou jednoho roku. Tato perioda souvisí s oběhem Země okolo Slunce. Vyloučíme-li tento pohyb, pak by se měla hvězda po obloze pohybovat po přímce. Pokud okolo hvězdy obíhá planeta, která ji gravitačně ovlivňuje, připomíná pohyb hvězdy opět vlnovku a periodou je v tomto případě oběžná doba planety. Astrometrie je obecně považována za nadějnou metodu k objevování exoplanet v blízké budoucnosti. Právě astrometrii měl využívat kosmický dalekohled SIM, jehož realizaci ovšem NASA patrně zruší. Více v našem dřívějším článku.

 

Zdroj: Astrometric search for a planet around VB 10

 

 

 

www.novedalekohledy.cz