Planetožravá hvězda aneb babička s dudlíkem

Kosmický dalekohled Chandra.
Kosmický dalekohled Chandra.

Astronomové mají už nějaký ten pátek v hledáčku velmi zajímavou hvězdou v souhvězdí Ryb. BP Psc se tváří jako mladá hvězda. V jejím okolí byl nalezen prachový disk a zaznamenány byly i jety, což jsou vlastnosti typické pro mladou hvězdu, u které se zrovna rodí planetární systém. Ženy si často ubírají léta ze svého věku, avšak BP Psc to opravdu přehnala.

 



BP Psc není žádnou mladou hvězdou, ale právě naopak! Jedná se o jedno ze závěrečných stádií ve vývoji hvězdy o hmotnosti Slunce. Také naše mateřská hvězda se jednoho dne stane rudým obrem. Zatímco hmotnost zůstane stejná, poloměr se zvětší mnohonásobně. Ohnivou náruč Slunce nebudou mít šanci vnitřní planety přežít.

 

Na to, že BP Psc není mladou hvězdou, ale rudým obrem ukázaly některé indicie. V jejím okolí nebyly nalezeny žádné jiné hvězdné omladiny a ani žádný oblak, ze kterého nové hvězdy vznikají. V atmosféře hvězdy bylo objeveno jen nepatrné množství lithia, což je typické pro starší hvězdy. Definitivní ortel nyní vyřkl kosmický dalekohled Chandra.

 

Vlevo: hvězda BP Psc a její okolí v rentgenové části spektra (purpurová barva) z kosmického dalekohledu Chandra a ve viditelné části spektra z 3 m dalekohledu na Lick Observatory (modrá, oranžová a zelená barva). Velmi pěkně jsou vidět zelené jety, jinak typické pro mladé hvězdy. Vpravo: hvězda BP Psc v souhvězdí Ryb v představách malíře. Credit: X-ray (NASA/CXC/RIT/J.Kastner et al), Optical (UCO/Lick/STScI/M.Perrin et al); Illustration: NASA/CXC/M.Weiss
Vlevo: hvězda BP Psc a její okolí v rentgenové části spektra (purpurová barva) z kosmického dalekohledu Chandra a ve viditelné části spektra z 3 m dalekohledu na Lick Observatory (modrá, oranžová a zelená barva). Velmi pěkně jsou vidět zelené jety, jinak typické pro mladé hvězdy. Vpravo: hvězda BP Psc v souhvězdí Ryb v představách malíře. Credit: X-ray (NASA/CXC/RIT/J.Kastner et al), Optical (UCO/Lick/STScI/M.Perrin et al); Illustration: NASA/CXC/M.Weiss

 

Jeden ze tří velkých kosmických observatoří NASA (Hubblův dalekohled, Spitzer, Chandra) pracuje ve vesmíru už 11 let. Chandra se zabývá výzkumem vesmíru v oblasti rentgenového záření. Mladé hvězdy obvykle vyzařují poměrně velké množství rentgenového záření, což ovšem podle Chandry není případ hvězdy BP Psc.

 

Kde se však vzal zmíněný disk prachu? Možná vás to už napadlo a máte pravdu. Jedná se zřejmě o trosky bývalých planet. Hvězda bude ve stádiu rudého obra ještě nějakou tu miliardu let, než odhodí plynnou obálku a stane se bílým trpaslíkem. Na svět se proto dere záludná otázka. Nemohly by se z prachového disku zformovat nové exoplanety? Odpověď zní ano a kosmický dalekohled Spitzer nedávno možná našel důkazy o existenci takové exoplanety „druhé generace“ u hvězdy BP Psc.

 

Zdroje: