Budeme objevovat sopky na planetách u cizích hvězd?

Erupce sopky Pinatubo v roce 1991. Credit: USGS
Erupce sopky Pinatubo v roce 1991. Credit: USGS

Z historického hlediska je výzkum planet u cizích hvězd stále mladým oborem. Přesto v něm dnes dosahují astronomové významných úspěchů a před námi se pomalu otevírají dveře vzrušující budoucnosti. Čekají nás objevy exoplanet zemského typu, rozvoj přímého zobrazení a výzkumu atmosfér exoplanet. Novou vábničkou následujících let jsou objevy měsíců exoplanet. Podle nové studie od vědců z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics bychom se mohli dočkat i objevů „exosopek“.

 



Díky nástupu kosmických sond mohli zvídaví planetologové prozkoumat vzdálenější končiny Sluneční soustavy a objevit projevy sopečné činnosti mimo naší planetu. Vulkanickým králem je nepochybně Jupiterův měsíc Io.

 

Podle nové studie bychom však brzy mohli objevovat projevy vulkanické činnosti také na exoplanetách. Umožnit by nám to měl infračervený kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST), který se do vesmíru vydá někdy okolo roku 2014.

 

Kosmický dalekohled by se měl mimo jiné zaměřit na výzkum protoplanetárních disků a exoplanet. Vědci se domnívají, že JWST dokáže odhalit v atmosférách exoplanet stopy vulkanické činnosti. Samotný postup nebude nikterak nový, už dnes ho používá například kosmický dalekohled Spitzer. Astronomové získají spektrum mateřské hvězdy těsně před začátkem a koncem přechodu exoplanety před hvězdou. Ve spektru hvězdy se objeví „otisky prstů“ atmosféry exoplanety.

 

JWST by měl ve spektrech hledat možné stopy sopečné činnosti. Jako dobrý kandidát na tuto roli se jeví oxid siřičitý.

 

Jupiterův měsíc Io se proslavil svou vulkanickou činností. Credit: Wade Henning
Jupiterův měsíc Io se proslavil svou vulkanickou činností. Credit: Wade Henning

 

Vulkanologové označují sílu výbuchu sopky stupnicí VEI (Volcanic Explosivity Index). Výbuch filipínské sopky Pinatubo v roce 1991 byl klasifikován stupněm 6. Do stratosféry se tehdy dostalo až 17 milionů tun oxidu siřičitého. Nedávný výbuch sopky Eyjafjallajökull, který poškádlil zejména letové dopravce, byl klasifikován stupněm 4. Rekordmanem moderní doby je indonéská sopka Tambora, jejíž výbuch v dubnu 1815 dosáhl až na stupeň 7. Erupce byla tehdy 10x větší ve srovnání se sopkou Pinatubo. V dávné historii Země však nalezneme důkazy o mnohem silnějších erupcích.

 

JWST by mohl odhalit erupce, srovnatelné s výbuchem sopky Tambura a silnější. Nejvhodnějšími cíli jsou super-Země, tedy kamenné exoplanety o hmotnosti do 10 Zemí. Podle simulace by mohl JWST najít stopy vulkanické činnosti na exoplanetách do vzdálenosti až 30 světelných let.

 

Zdroj: universetoday.com

 

 

 

www.novedalekohledy.cz