rss
banner ad
4

Obyvatelné (exo)měsíce

Exomesice

V tomto případě se však antropocentrická dogmata zbořila rychleji, než bych se odvažoval doufat. Bez přehánění se dá říct, že lví podíl na této změně má kasovní úspěch Avatara, jehož děj se právě na takovém obyvatelném měsíci odehrává, což pozornost laiků i vědců upřelo právě tímto směrem. Před Pandorou byl jedinou „vlajkovou lodí“ této skupiny těles Endor z VI. epizody Hvězdných válek, „chlupatí“ ale bohužel nebyli v popularizaci svého domovského světa zdaleka tak úspěšní jako „modří,“ takže jméno Endor dnes už málo komu něco řekne (i když kdoví, jak to bude s Pandorou za 20 let…)

 

 


Celý podrobný a velmi zajímavý článek naleznete na webu vzdalenesvety.cz.

 

 

 

Související články:

  1. HARPS: kromě obyvatelné planety také systém se třemi super-Zeměmi
  2. HD 38283 b: tento způsob obyvatelné oblasti zdá se nám poněkud nevhodný
  3. Jen tak si kráčet po povrchu Gliese 581 g, první obyvatelné exoplanety
  4. Astronomové objevili exoplanetu v obyvatelné oblasti
  5. Najde Kepler obyvatelné měsíce?

Komentáře (4)

Trackback URL | RSS komentářů

  1. Dudr napsal:

    Další věcí je to, že tyto měsíce už nemohou mít svůj satelit, protože by ho plynný obr zlikvidoval. Náš Měsíc však hýbe zemským magmatem tak, že vznikl zemský magnetismus, který nás dostatečně chrání před slunečním větrem. Hodně autorů uvádí, že velký měsíc obíhající kolem kamenné planety je nutnou podmínkou pro vznik inteligentních forem života.

    Odpovědět

  2. disworlds napsal:

    K tomu, co popisujete, opravdu dojít může, pokud je měsíc příliš blízko k planetě (kritická vzdálenost je něco přes 2 poloměry planety od jejího středu). Této hranici se říká Rocheova mez.
    Když je měsíc na nestabilní orbitě a přiblíží se příliš, je roztrhán (ilustrace např. na wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Roche_limit). Všechny známé velké měsíce jsou mimo nebezpečí, vyjma Tritonu. Ten za několik miliard let Rocheovu mez překročí.
    Je opravdu rozdíl mezi tekutým nebo nepevným a pevným tělesem, kde a jak rychle se rozpadne – hodně pevné se neroztrhne, to spíš do planety narazí vcelku.
    Měsíc bezpečně mimo Rocheovu mez klidně může být i tekutý a nic zvláštního se mu nestane (příkladem je Io).

    Odpovědět

  3. Dudr napsal:

    Myslím, že měsíce plynných obrů jsou daleko horší kandidáti na vznik vyšších forem života než kamenné planety:
    Pokud mají tekuté magma, což je nutné, a potom získají vázanou rotaci, působením slapových sil nutně dojde k jejich roztržení. Když tyto síly způsobí jejich deformaci do tvaru elipsoidu, pak na jeho bližším vrcholu klesá gravitační i odstředivá síla, zatímco slapová síla roste, pak nic nebrání tomu, aby tato deformace dále pokračovala až do úplného roztržení. Tekuté magma to umožní.

    Odpovědět

  4. A.A. napsal:

    A co měsíc Andoria ze Star Treku? :-) Ta daleko předbíhá avatara a snad i hvězdné války. Vedle toho je tento svět podle mě uvěřitelnější – většina civilizace leží pod silnou vrstvou ledu, neboť je Andoria ledovým měsícem.

    Já osobě si myslím, že bude častější život na měsících než na samotných planetách.

    Odpovědět

Komentáře