Kepler objevil další dvě exoplanety

Kosmický dalekohled Kepler
Kosmický dalekohled Kepler

AKTUALIZOVÁNO!! Seznam exoplanet z produkce kosmického dalekohledu Kepler se rozrostl o další dva přírůstky, které obíhají okolo jedné hvězdy. V systému se však možná vyskytuje i třetí exoplaneta, jejíž poloměr se odhaduje na 1,5 Země. Ještě před dnešní tiskovou konferencí byl uveřejněn i objev hnědého trpaslíka.

 



V polovině června jsme vás informovali o seznamu 700 exoplanetárních kandidátů, které za první přibližně měsíc vědecké části objevil kosmický dalekohled Kepler. Součásti seznamu byla i horká pětka hvězd, u kterých existuje podezření na existenci více než jedné tranzitující exoplanety. Ve čtvrtek 26. srpna představila NASA na tiskové konferenci první potvrzený planetární systém z toho balíku.

 

Okolo hvězdy Kepler-9 obíhají dvě tranzitující exoplanety. Kepler-9 b má hmotnost 0,25 Jupiteru (80 Zemí) a oběžnou dobu 19,2 dní. Její kolegyně s označením Kepler-9 c má hmotnost 0,17 Jupiteru (54 Zemí) a okolo hvězdy obíhá s periodou 38,9 dní. Kepler pozoroval několik tranzitů, takže si snadno povšiml, že doba mezi jednotlivými přechody planet před diskem hvězdy není konstantní, ale roste o 4, respektive klesá o 39 minut. To souvisí s tím, že oběžné doby exoplanet jsou v rezonanci. Tímto pojmem označují astronomové situaci, kdy jsou oběžné doby těles v poměru celých čísel. V tomto případě se jedná o rezonanci 2:1.

 

Planetární systém u hvězdy Kepler-9: oběžné doby a tranzity obou exoplanet a jednoho kandidáta na exoplanetu.
Planetární systém u hvězdy Kepler-9: oběžné doby a tranzity obou exoplanet a jednoho kandidáta na exoplanetu.

 

Díky tomu se podařilo poměrně dobře odhadnout hmotnost obou těles a potvrdit, že se skutečně jedná o exoplanety. Mateřská hvězda byla přesto podrobena spektroskopickým pozorováním na jednom z největších dalekohledů světa – Keckova teleskopu na Havaji.

 

Podle týmu Keplera je velmi pravděpodobné, že se v systému nachází ještě jedna planeta. Její existence však zatím nebyla potvrzena, takže dostala nálepku pouhého exoplanetárního kandidáta. Z dosavadních výsledků vyplývá, že Kepler-9 d má poloměr jen 1,5 Země a oběžnou dobu 1,6 dní. Jednalo by se tedy o kamennou planetu, která je asi o 50% větší než naše rodná hrouda.

 

Planetární systém u hvězdy Kepler-9

Exoplaneta
Kepler-9 b
Kepler-9 c
Kepler-9 d (KOI - 377, kandidát)
Hmotnost
0,252 Mj / 80 Mz
0,171 Mj / 54,4 Mz
? ~7 Mz
Poloměr
0,842 Rj / 9 Rz
0,823 Rj / 9,2 Rz
1,64 Rz
Oběžná doba (dny)
19,2
38,9
1,6
Velká poloosa (AU)
0,14
0,23
?
Povrchová teplota (Kelviny)
740
540
?
Mz - hmotnost Země, Mj - hmotnost Jupiteru, Rj - poloměr Jupiteru, Rz - poloměr Země

 

Mateřská hvězda:

  • Název: Kepler-9
  • Hmotnost: 1 Ms (hmotnosti Slunce)
  • Poloměr:1,1 Rs (poloměru Slunce)
  • Povrchová teplota: 5722 K

Význam objevu

 

Současný objev je významný především ve dvou rovinách. Jedná se o pokoření malého milníku. Kepler-9 je totiž první hvězdou, u které byly objeveny dvě tranzitující exoplanety. Při pohledu do katalogu si lze všimnout číslice „5“ (nyní už 6) v kolonce multiplanetární systémy u tranzitujících exoplanet. V těchto případech však tranzity vykonává pouze jedna exoplaneta a další nikoliv. Jen tak mimochodem, celkový počet známých tranzitujících exoplanet se překulil přes číslo 100.

Druhou zprávou je potvrzení dobré kondice kosmického dalekohledu Kepler.

 

Planetární soustava u hvězdy Kepler-9 v představách malíře. Credit: NASA/Ames/JPL-Caltech
Planetární soustava u hvězdy Kepler-9 v představách malíře. Credit: NASA/Ames/JPL-Caltech

 

Hnědý trpaslík

 

Ještě před tiskovou konferenci byl představen objev hnědého trpaslíka LHS6343 C.

 

Ve zveřejněných datech z Keplera se podařilo nalézt nového hnědého trpaslíka. Ten obíhá okolo hvězdy LHS6343 A, která je součásti binárního systému. Dvojhvězdu v tomto případě tvoří červení trpaslíci o hmotnosti 0,45 a 0,36 Slunce. Povrchová teplota obou trpaslíků se pohybuje okolo 3 800 K.

 

Nově objevený hnědý trpaslík s označením LHS6343 C obíhá okolo hmotnější s hvězdy (LHS6343 A) s periodou 12,7 dní.

 

Hnědý trpaslík má hmotnost 61,6 +/- 2,2 Jupiteru a poloměr přibližně 1,21 Jupiteru.

 

Dvojhvězda LHS6343 na snímku z přístroje PHARO (Palomar Hale Telescope)
Dvojhvězda LHS6343 na snímku z přístroje PHARO (Palomar Hale Telescope)

 

Kosmický dalekohled Kepler pozoroval celkem 4 tranzity hnědého trpaslíka. O následná pozorování se postaral Keckův dalekohled a také kamera PHARO, která je instalovaná na pětimetrovém dalekohledu Palomar Hale Telescope. Zmíněný přistroj pořídil fotografii dvojhvězdy koncem června. Hnědý trpaslík na snímku samozřejmě není, astronomům však i tato fotografie pomohla při výzkumu zmíněné soustavy.

 

Zdroje:

 



 

 

www.novedalekohledy.cz