Mimozemšťany najdeme do 25 let a další myšlenky z dobré společnosti

Seth Shostak v Arecibo.
Seth Shostak v Arecibo.

Uplynulý víkend byl v kalifornském Silicon Valley ve znamení konference SETIcon. Kdo by čekal naškrobené vědce, dumající nad nekonečnosti vesmíru a astrobiologickými objevy, byl by příjemně zaskočen. Už z názvu akce je patrné, že zdejší debatní okamžiky budou více než uvolněné. Zkratka „con“ není zabrouzdáním do španělské gramatiky, ale jedná se o tři písmenka, které jsou nepochybně známa všem fanouškům sci-fi. Jako con(s) se označují setkání fanoušků konkrétního seriálu, filmu či knihy. Po světě se tak můžete potkat na jednom místě fandy Červeného trpaslíka, Star Treku, Stopařova průvodce apod.

 



SETIcon v sobě však má přesto podstatně větší nádech vědy, jeho organizátorem je konec konců jedna z nejslavnějších a nejuznávanějších vědeckých organizací – Institut SETI.

 

Na SETIconu se setkávají špičkoví vědci z Institutu SETI, odborníci na exoplanety, herci, spisovatelé, publicisté i běžní studenti a veřejnost.

 

Namátkou zmiňme některé účastníky letošního SETIconu:

  • Seth Shostak – jeden z hlavních vědců Institutu SETI
  • Jill Tarter – ředitelka jedno ze dvou center Institutu SETI. Podle jejího charakteru vytvořil Carl Sagan hlavní představitelk slavné sci-fi knihy Kontakt, která byla později zfilmovaná. Hlavní roli si střihla Jodie Foster.
  • Frank Drake – autora slavné Drakeovy rovnice není nutné představovat, nedávno oslavil 80. narozeniny. Více se o něm dočtete v našem článku, vydaném právě k této příležitosti.
  • Tim Russ: herec, představitel Tuvoka v seriálu Star Trek Voyager.
  • Debra Fischer (Yale University) – jedna z neslavnějších žen v oblasti výzkumu exoplanet.
  • Robyn Asimov – dcera jednoho z nejslavnějších autorů sci-fi literatury Isaaca Asimova (1920-1992)
  • Rusty Schweickart – astronaut, člen posádky Apolla 9

Letošní SETIcon měl poněkud zvláštní nádech, neboť SETI si připomíná padesáté výročí svého založení, o čemž jsme také psali ve zmíněném článku.

Jill Tarter (vlevo) a Jodie Foster (ve filmu Kontakt)
Jill Tarter (vlevo) a Jodie Foster (ve filmu Kontakt)

 

Témat a myšlenek, které na konferenci zazněly, bylo nespočet. Seth Shostak ve své přednášce zmínil, že podle jeho názoru zachytíme signál mimozemských civilizací do 25 let. Shostak je nepochybně špičkový odborník, tento názor je ovšem nutné brát s rezervou. Je potřeba si uvědomit, že příjmy Institutu SETI pochází z velké části ze soukromých zdrojů a tak asi od jeho zaměstnanců nelze očekávat, že budou veřejně mluvit o malých šancích na zachycení mimozemských signálů.

 

Shostak svůj názor zakládá na zmíněné Drakeho rovnici, pomoci které bychom měli být schopni vypočítat počet mimozemských civilizací ve vesmíru. Bohužel neznáme většinu z parametrů rovnice, takže jakékoliv cifry jsou pouhými velmi hrubými odhady.

 

Podle Shostaka odhadoval Carl Sagan (autor knihy Kontakt, astronom, propagátor SETI a zakladatel Planetární společnosti) výsledek na 1 milion civilizací. Spisovatel Isaac Asimov byl skeptičtější a přišel kdysi s číslem 670 000 civilizací. Nejvíce pesimistický je samotný otec rovnice Frank Drake, který odhaduje počet mimozemských civilizací v naší Galaxii na 10 000.

 

Shostak se domnívá, že i kdyby toto číslo bylo ještě nižší, dává nám to poměrně dobrou šanci alespoň jednu mimozemskou civilizaci nalézt.

 

 

Určitou naději dává projekt Allen Telescope Array (ATA). Jedná se o společný projekt Kalifornské univerzity a Institutu SETI. Unikátní systém 350 radioteleskopů o průměru 6 metrů vyrůstá v severní Kalifornii a první signály z vesmíru začal přijímat v říjnu 2007. Stavba by měla být dokončena nejpozději v roce 2015. Cílem ATA bude výzkum černých děr a supernov ale také hledání umělých mimozemských signálů.

 

Shostak rovněž připomněl, že i kdybychom signál mimozemských civilizací zachytili, bude mu obtížné porozumět. Pochopení nebo rozluštění zprávy může trvat velmi, velmi ale opravdu velmi dlouho. Podle Shostaka je to asi stejné, jako kdybychom ukázali dnešní televizní vysílání neandrtálcům. Oni by mu nerozuměli, nedokázali by pochopit jeho smysl a to přitom rozhodně nebyli hloupí.

 

Zajímavý postřeh měl Douglas Vakoch, který se v Institutu SETI zabývá otázkami meziplanetární komunikace. Dle jeho názoru může být pro případné mimozemské civilizace zajímavější dílo Van Gogha nebo Bacha než práce Einsteina či Newtona. Lze očekávat, že mimozemské civilizace budou na pokročilejší úrovni, a tak by jim naše znalosti přírodních věd připadaly jednoduché a nezajímavé. Hudba a ostatní umění však může být originální, čistě „pozemské“ a tedy o nás hodně vypovídající.

 

„Pokud bychom mimozemšťanům mohli položit jen jednu jedinou otázku, nemělo by to být, zda mají také náboženství, ale zda poslouchají hudbu“, dodal k přednášce svého kolegy Seth Shostak.

 

Na SETIconu samozřejmě musel přijít na přetřes i kosmický dalekohled Kepler. Jeden z účastníků konference a člen týmu Keplera se zmínil o nedávném balíku exoplanetárních kandidátů (viz náš článek). Podle jeho názoru je mezi 706 kandidáty více než polovina skutečných exoplanet.

 

Zdroje: