Exkluzivně: nepovedená přednáška, vypadlé slovíčko a zhrzený Kepler

Dimitar Sasselov
Dimitar Sasselov

V posledních dnech se internetem šíří zvěsti, že kosmický dalekohled Kepler objevil 100 nebo dokonce 140 exoplanet zemského typu. Tyto informace se však nezakládají na pravdě. Šíření dezinformační epidemie spustila nepovedená přednáška vědce z Harvardu.

 



V našem příběhu se musíme vrátit na úplný začátek. Píše se 15. červen letošního roku a tým okolo Keplera uvolňuje informace o 306 exoplanetárních kandidátech. Společně s tím se svět dozvídá, že dalekohled odhalil za první zhruba měsíc vědeckého pozorování asi 700 exoplanetárních kandidátů.

 

Kepler sleduje na 150 000 vybraných hvězd v souhvězdí Labutě. Pokud z našeho pohledu přechází exoplaneta před svou hvězdou, dochází k pravidelnému poklesu jasnosti hvězdy. NASA tedy vzala data za období od 13. května 2009 do 15. června 2009 a provedla jejich analýzu. Prvním sítem neprošlo asi 150 tranzitních událostí jako pravděpodobné falešné poplachy. Ve výsledku tak zůstalo 706 kandidátů na exoplanety, z nichž 306 bylo prezentováno v červnu, zbytek bude představen příští rok.

 

Ono slovíčko „kandidát“ je v tomto případě naprosto klíčové. Není totiž pravdou, že by Kepler za první měsíc objevil na 700 exoplanet. Praxe je taková, že dalekohled musí pozorovat alespoň tři tranzity. Následně je získáno spektrum mateřské hvězdy některým z obřích pozemských dalekohledů. Ze spektra lze odhadnout hmotnost exoplanety a potvrdit její existenci nezávislou metodou.

 

Prakticky u většiny prezentovaných exoplanetárních kandidátů byl pozorován pouze jeden tranzit, o nějakém ověřování pozemskými dalekohledy nemůže být ani řeč. Důkladná analýza i následná pozorování jsou nyní v čirém běhu. Kepler tak má na svém kontě stále „jen“ pět potvrzených exoplanet, které byly představeny letos v lednu.

 

Velké procento z exoplanetárních kandidátů bude postupně vyřazeno jako falešné poplachy. Pokles jasnosti hvězdy totiž nemusí nutně znamenat přítomnost exoplanety, ale může mít celou řadu dalších příčin. Otázkou samozřejmě zůstává, kolik skutečných exoplanet se v balíku ukrývá? To v tuto chvíli neví nikdo, avšak velmi hrubý odhad hovoří o 50%. V dosud utajeném balíku 400 exoplanetárních kandidátů bude počet skutečných planet procentuálně vyšší, v uveřejněném balíku 306 kandidátů naopak nižší. NASA totiž předhodila veřejnosti ohlodanou kost v podobě spíše méně nadějných kandidátů.

 

Pokud tedy napíšeme, že Kepler objevil za první měsíc své vědecké mise asi 300 až 400 exoplanet, nebudeme patrně daleko od pravdy.

 

Tým okolo Keplera ve svém článku z 15. června 2010 podrobil exoplanetární kandidáty nejrůznějším statistickým analýzám a to včetně jejich rozdělení dle velikosti.

 

Před pár dny proběhla tradiční konference TED (více např. na Wikipedii). Jedním z hostů byl Dimitar Sasselov, který pracuje na Harvardu a podílí se rovněž na projektu kosmického dalekohledu Kepler. Ve svém populárně vědeckém příspěvku hovořil o hledání exoplanet i výsledcích Keplera. Mimo jiné se zmínil o exoplanetárních kandidátech. Žádná nová myšlenka více méně nezazněla, část přednášky se opírala o výše zmíněný článek z 15. června.

 

 

Velmi zajímavý je jeden ze snímku z přednášky, na kterém se můžete dozvědět, že do dnešních dní jsme objevili 1 160 exoplanet. Jak k tomuto číslu Sasselov dospěl? Jednoduše: sečetl dosud potvrzené exoplanety (460) s exoplanetárními kandidáty dalekohledu Kepler (700). Podobně vytvořený graf je mimořádně nešťastný, neboť sčítat potvrzené exoplanety s exoplanetárními kandidáty dost dobře nelze. Kepler není jediný, kdo planety u cizích hvězd hledá. K číslu 1160 bychom tak mohli hravě přičíst desítky dalších kandidátů od jiných lovců exoplanet.

 

Na stejném snímku je graf závislosti počtu kandidátů na poloměru. Do velikosti 2 Zemí bylo objeveno přibližně 140 exoplanetárních kandidátů. Podobný údaj již byl uveřejněn v červnu v původní vědecké práci, takže se nejedná o úplně nové informace. Přesto došlo k určitému kosmetickému upřesnění „velikostního rozložení“ exoplanetárních kandidátů.

 

V tomto momentě se trochu rozešla „vizuální část“ přednášky s komentářem. Podle mnohých kolegů Sasselov inkriminovanou část přednášky nezvládl úplně nejlépe. Ve svém projevu sice zmínil, že „většina z nich jsou kandidáti“, v kontextu nepovedeného grafu a dalších informací to však zapadlo.

 

 

Přednáška na konferenci TED. Inkriminovaný okamžik začíná přibližně v čase 8:10.

 

 

Informaci o 140 exoplanetárních kandidátech o velikosti do 2 Zemí ze snímku vyzobla některá zahraniční média. Klíčové slovo kandidát bylo vypuštěno, údaj „do 2 poloměrů Země“ taktéž a senzace roku byla na světě.

 

Znovu musíme připomenout rozdíl mezi „exoplanetou“ a „exoplanetárním kandidátem“. Skutečný počet exoplanet o velikosti do 2 poloměrů Země tak může být 50, možná 70….to v tuto chvíli opravdu nevíme.

 

Ještě větším nesmyslem je udělat rovnítko mezi těmito kandidáty a exoplanetami s podmínkami vhodnými k životu. O těchto kandidátech totiž nevíme zhola nic. Neznáme jejich přesnou velikost, nevíme, jak daleko obíhají od svých mateřských hvězd apod.

 

Když už vznikne jeden nesmysl, je velmi snadné na něj nakupit ještě vypečenější nepravdy. Web novinky.cz tak mimo jiné přinesl informaci: Vědci nyní věří, že je v Mléčné dráze asi 100 planet s příznivými podmínkami pro život.

 

Tato věta by byla výrazně pesimističtější, než nejpesimističtější odhady některých astrobiologů. Všechny příznivce života ve vesmíru musíme uklidnit, zmíněný údaj je pouze značně zkreslenou původní zprávou.

 

Současná hysterie má dvě základní příčiny. Sdělovací prostředky nepracují nezávisle na sobě, ale informace si navzájem přebírají. Stačí tak, aby jeden pisálek na tiskové konferenci popletl, co se dá a během několika hodin se tento nesmysl lavinovitě šíří po celém světě.

 

Existují samozřejmě novináři, kteří se přímo specializují na „vědeckou publicistiku“, takže o výzkumu exoplanet nějaké ponětí mají. Tok novinek z tohoto oboru je však v posledních letech tak obrovský, že člověk, který se mu nevěnuje denně, velmi brzy ztratí přehled a kontext.

 

Především díky druhé příčině se tak můžeme scestné informace dozvědět i s médií, u kterých bychom přece jen očekávali méně bulvárnosti a více přesnosti.

 

V sobu 26. června zazněla informace o balíků exoplanetárních kandidátů také v pořadu „Nebeský cestopis“ na stanici Český rozhlas Leonardo. Příspěvek si můžete poslechnout v archívu (přibližně od času 21:00). Redaktor zcela vypustil ono kouzelné slovíčko „kandidát“ a hovoří o tom, že Kepler za rok (!) objevil 700 exoplanet. V podobném duchu pak pokračuje i zbytek reportáže. U pěti hvězd objevil Kepler dva a více exoplanetárních kandidátů, jejichž existence je sice pravděpodobnější než v případě „osamocených exoplanetárních kandidátů“, ale do skutečného potvrzení je přesto stále daleko. V příspěvku je však jejich existence brána za hotovou věc.

 

Citujme alespoň první větu daného příspěvku z pořadu Nebeský cestopis:

 

Po ročním pozorování více než stovky tisíc hvězd v souhvězdí Labutě, oznámili vědci, že družice Kepler objevila už 700 nových exoplanet.

 

Současná situace vede k poměrně paradoxním důsledkům. Tým okolo Keplera vysloužil ostrou kritiku, že informace o velké části exoplanetárních kandidátů utajuje a zveřejňuje jen dílčí informace s velkým zpožděním. Na druhou stranu vede postupné uveřejňování informací o exoplanetárních kandidátech k utváření poměrně solidního novinářského guláše. Pro veřejnost přitom není důležité, kolik kandidátů na exoplanety objevil Kepler za jeden měsíc, ale kolik skutečných exoplanet objeví celkem za dobu své mise.

 

 

Doporučujeme: Kepler objevil 700 exoplanetárních kandidátů – včetně desítek super-Zemí