Rozhovor: David Kipping (University of London) o exoměsících

David Kipping
David Kipping
Zatím jsme žádného nenašli, vlastně se o nich v astronomické literatuře ani moc nedočtete. Měsíce planet u cizích hvězd se dostaly plnohodnotně na scénu až v loňském roce díky slavné Pandoře z filmu Avatar a startu kosmického dalekohledu Kepler. Na hledání exoměsíců jsme se zeptali snad nejpovolanějšího člověka na světě. David Kipping je autorem simulací a výzkumů, podle kterých je objevení exoměsíců dalekohledem Kepler na spadnutí.

 


 

Kdy by mohl Kepler nalézt první exoměsíce?
Náš nedávný výzkum exoplanety TrES-2 b1 prokázal, že Kepler může exoměsíce objevit již dnes. Jenomže TrES-2 b je horký Jupiter a obíhá velmi blízko od své mateřské hvězdy. Případný měsíc by tak okolo exoplanety neobíhal příliš dlouho po stabilní dráze.

 

Naším cílem je najít exoplanety s delší oběžnou dobou, řekněme několika měsíců a více, kolem kterých by mohly obíhat měsíce po stabilní dráze. Abychom měsíc nalezli, potřebujeme pozorovat alespoň šest tranzitů exoplanety. K tomu je nutné ještě přičíst dobu, nutnou k analýze dat a ověření objevu. Můj optimistický odhad je, že bychom mohli první exoměsíce objevit asi dva roky po startu Keplera, tedy v polovině roku 2011.

 

Jakým způsobem exoměsíce hledáte?
Pokud exoplaneta vykonává tranzity, pak i případný měsíc by měl způsobit pokles jasnosti hvězdy. Je ale velmi obtížné takový pokles rozlišit od běžného šumu.

 

Preferovanou metodou je proto hledání „výkyvů planety“2. Planeta a případný měsíc obíhají kolem společného těžiště, takže to vypadá, jako by se planeta v prostoru kymácela. Například Měsíc způsobuje kolísání Země v prostoru asi o 4 700 km.

 

Toto kolísání ovlivňuje parametry oběžné dráhy planety. Naším cílem je kombinace obou zmíněných metod.

 

Na čem nyní pracujete?

V současné době působím na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) v Cambridge. Při svém výzkumu se snažím skloubit teorii a pozorování. Pokud jde o pozorování, pracoval jsem na projektu Hungarian Automated Telescope (HAT)3, který vede Gáspár Bakos, na misi dalekohledu Kepler apod. V oblasti teorie pracuji na exoměsících a snažím se zdokonalit naše techniky.

 

Jak bychom měli vůbec exoměsíce pojmenovávat?4 Jak by se například jmenoval případný měsíc exoplanety TrES-2 b?
To je velmi dobrá otázka! Mezinárodní astronomická unie (IAU) zatím nerozhodla o nějakém postupu při pojmenování exoměsíců. Je velmi pravděpodobné, že touto problematikou se bude zabývat až v okamžiku, kdy dojde k objevům prvních exoměsíců. Můj návrh je, abychom přidávali římské číslice za název exoplanety – například TrES-2 bi, TrES-2 bii atd. Pokud bychom nalezli exoměsíc v systému Alfa Centauri, pak jméno Pandora by bylo myslím velmi vhodné!

 

Už jste zmínil kosmický dalekohled Kepler. Spolupracujete tedy s jeho týmem Keplera?

Ano. Mnoho vědců z mise Keplera pracuje tady na CfA a velmi často s nimi diskutujeme o naší práci. Hlavním cílem mise dalekohledu Kepler je nalezení exoplanet zemského typu, takže exoměsíce jdou trochu stranou. Doufáme, že i díky naší nedávné práci můžeme hledání exoměsíců v příštích letech trochu rozhýbat.

 

Odkaz: stránka Davida Kippinga

 


 

Redakční poznámky:

 

1 Viz článek Pandoře na stopě

 

2 Viz článek Najde Kepler obyvatelné měsíce?

 

3 Hungarian Automated Telescope Network (HATNet) disponuje šesti automatickými kamerami o průměru 11 cm v Arizoně a na Havaji. Projekt provozuje Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. V názvu figuruje Maďarsko, neboť přístroj byl vyvinut malou skupinou astronomů v rámci Maďarské astronomické společnosti. Duchovním otcem projektu je Bohdan Paczyński, který chtěl síť původně využít pro sledování proměnných hvězd. První přístroj byl uveden do provozu v roce 2003 a do dnešních dní má projekt na svém kontě 15 objevených exoplanet. Dalších asi 6 až 7 kandidátů čeká na své prověření.

 

4 Pokud okolo společného těžiště obíhají dvě a více hvězdy, jsou od sebe v názvu odlišeny jednotlivé složky dvojhvězdy velkými tiskacími písmeny (např. Sirius A, Sirius B). V případě exoplanety se používají malá písmena. Například okolo hvězdy 51 Peg obíhá exoplaneta 51 Peg b. Další případná exoplaneta v systému by automaticky dostala název 51 Peg c atd. Jak ale pojmenovat exoměsíce?

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz