Mimořádně: na Jupiter dopadl kosmický vetřelec

Nový impakt v atmosféře Jupiteru (vlevo nahoře). Snímek byl pořízen 3. června 2010 ve 22:31 našeho času. Autor: Anthony Wesley
Nový impakt v atmosféře Jupiteru (vlevo nahoře). Snímek byl pořízen 3. června 2010 ve 22:31 našeho času. Autor: Anthony Wesley

Astronomové amatéři pozorovali ve čtvrtek 3. června večer srážku Jupiteru s menší planetkou nebo jádrem komety. V atmosféře planety je vidět skvrna, co by pozůstatek po čerstvé kolizi. Úkaz bude pozorovatelný ještě několik dní. NASA už uvedla do pohotovosti Hubblův kosmický dalekohled.

 


 

Neuvěřitelná náhoda se přihodila v posledních hodinách planetárním vědcům. NASA zveřejnila nové snímky z Hubblova dalekohledu, na kterých je srážka Jupiteru s planetkou z loňského léta. Jen několik hodin poté zalarmovali astronomové amatéři celý svět – Jupiter se opět srazil s kosmickým vetřelcem. Podobné kolize obra Sluneční soustavy přitom rozhodně nepatří mezi rutinní události. Zcela logicky má Hubblův dalekohled i v těchto hodinách a minutách pohotovost a na okamžik opouští brouzdání po tajemstvích vzdáleného vesmíru, aby se plně věnoval aktuálnímu dění doma ve Sluneční soustavě.

 



Video impaktní skvrny z 3. června 2010: http://astro.christone.net/jupiter/jupiterimpact.wmv

 

 

Video: dopad tělesa na Jupiter dne 3. června v přímém přenosu (vlevo nahoře). Autor: Anthony Wesley


 

Za objevem „jizvy“ v atmosféře Jupiteru stojí dva amatérští astronomové (Christopher Go z Filipín a Anthony Wesley z Austrálie), kteří úkaz pozorovali ve čtvrtek 3. června okolo 22:30 našeho času.

 

Dopad tělesa do atmosféry Jupiteru 3. června 2010. Autor: Anthony Wesley
Dopad tělesa do atmosféry Jupiteru 3. června 2010. Autor: Anthony Wesley

 

Praxe velí, že by se v následujících dnech měla v atmosféře Jupiteru objevit tmavá skvrna, pozorovatelná dalekohledem o průměru 30 cm. Jupiter se okolo své osy otočí jednou za 10 hodin, takže čas od času bude případná skvrna ukrytá na odvrácené straně planety a tudíž nepozorovatelná. Skvrna se nachází jižně od Jupiterova rovníku. Níže uvádíme tabulku viditelnosti, sestavenou na základě výpočtů M. A. Phillipse. Jupiter v těchto dnech vychází po 2. hodině ranní. Ideální podmínky k jeho pozorování tedy nastávají někdy mezi 3 a 5. hodinou. Planetu najdeme nad východním obzorem.

 

Tabulka udává časy, kdy jsou nejlepší podmínky k pozorování impaktní skvrny v atmosféře Jupiteru a to vzhledem k její pozici (Jupiter se kolem své osy otočí jednou za 10 hodin, takže čas od času skvrna zmizí za odvrácenou stranou planety) i viditelnosti Jupiteru na českém nebi (východ cca ve 2. hodiny). Skvrna je pozorovatelná v období okolo uvedených časů (plus mínus cca 1,5 hodiny). Data, zvýrazněná oranžově, udávají vůbec nejlepší podmínky pro pozorování úkazu. Časy jsou v SELČ.
Tabulka udává časy, kdy jsou nejlepší podmínky k pozorování impaktní skvrny v atmosféře Jupiteru a to vzhledem k její pozici (Jupiter se kolem své osy otočí jednou za 10 hodin, takže čas od času skvrna zmizí za odvrácenou stranou planety) i viditelnosti Jupiteru na českém nebi (východ cca ve 2. hodiny). Skvrna je pozorovatelná v období okolo uvedených časů (plus mínus cca 1,5 hodiny). Data, zvýrazněná oranžově, udávají vůbec nejlepší podmínky pro pozorování úkazu. Časy jsou v SELČ.

 

Dopady do atmosféry

 

V březnu 1993 byla na Mount Palomar Observatory objevena kometa Shoemaker-Levy 9. Brzy po objevu si astronomové všimli, že se nejedná o normální kometu. Těleso bylo vlivem silných slapových sil roztrháno na více než 20 kusů, které v období od 16. do 22. července 1994 dopadly rychlostí asi 60 km/s do atmosféry Jupiteru. Na masové pozorovací kampani se tehdy podílela řada observatoří i Hubblův kosmický dalekohled. V historii astronomie to bylo vůbec poprvé, co se podařilo téměř v přímém přenosu pozorovat dopad komety na některou z planet.

 

Dne 19. července 2009 byla v atmosféře Jupiteru objevena tmavá skvrna, ukazující na další srážku s kosmickým projektilem. I tehdy stál za objevem astronom Anthony Wesley.

 

Jen několik hodin před dopadem byla shodou okolností zveřejněna studie a nové snímky z Hubblova dalekohledu k události z léta 2009. Podle závěrů měl objekt velikost asi 500 metrů a pocházel patrně z Hildiny skupiny planetek, které se pohybují v blízkosti Jupiteru.

 

Dopad planetky do atmosféry Jupiteru v létě 2009 na nově zveřejněných snímcích z Hubblova dalekohledu. Credit: NASA, ESA, M. H. Wong (University of California, Berkeley), H. B. Hammel (Space Science Institute, Boulder, Colo.), I. de Pater (University of California, Berkeley) a Jupiter Impact Team
Dopad planetky do atmosféry Jupiteru v létě 2009 na nově zveřejněných snímcích z Hubblova dalekohledu. Credit: NASA, ESA, M. H. Wong (University of California, Berkeley), H. B. Hammel (Space Science Institute, Boulder, Colo.), I. de Pater (University of California, Berkeley) a Jupiter Impact Team

 

Astronomové se donedávna domnívali, že podobné srážky kosmických těles s Jupiterem jsou velmi vzácné a dochází k nim řádově jednou za stovky až tisíce let. Nyní, na základě pozorování třech dopadů v průběhu 16 let, tyto odhady upravují.

 

Objev současného i minulého dopadu tělesa do atmosféry Jupiteru nám velmi silně ukazuje, že pozorování planet astronomy amatéry ze Země má i v době kosmických sond své opodstatnění. Pozorováním planet Sluneční soustavy se u nás zabývá Česká skupina pozorovatelů planet (http://cspp.astro.cz).

 

Děkuji Vladimíru Kocourovi z ČSPP za cenné informace a rady.

 

Zdroje: