Neuvěřitelná kuriozita na Wikipedii: exoplaneta s pěti jmény neexistuje

Východ místních sluncí na hypotetickém měsíci exoplanety ..... jaké?
Východ místních sluncí na hypotetickém měsíci exoplanety ..... jaké?

Má různá jména, její kresby se dostaly do snímku dne od NASA i do knih a časopisů. Do dějin popularizace astronomie se zapíše jako jedna z největších kuriozit v historii. Naše exoplaneta je na internetu známá pod pěti jmény a přitom jen jedno z nich je to správné. Co je však nejpikantnější, exoplaneta zřejmě vůbec neexistuje. Pojďte se s námi podívat na příběh, který vymyslel sám život…

 



Možná jste už někdy při brouzdání internetem narazili na kresbu, kterou vám přinášíme v úvodu článku vlevo nahoře. Kresba je to povedená a patří mezi poměrně hojně používané. Zaujala dokonce i některého z autorů české Wikipedie, který ji umístil na čestné první místo do článku „exoplaneta“ – viz odkaz. Pod obrázkem najdeme průvodní text:

 

Východ místních sluncí na hypotetickém měsíci exoplanety HD1888753ab (představa malíře)

 

Inkriminovaná kresba na Wikipedii
Inkriminovaná kresba na Wikipedii

 

A právě zde začíná naše trápení. V označení exoplanety jsou totiž hned tři chyby. Rozhodně nepatřím mezi šťouraly a tak bych za normálních okolností tuto chybu na Wikipedii sám opravil nebo se snažil nápravu nějak iniciovat, což konec konců v nejbližších dnech i udělám, pokud mě někdo nepředběhne. Chybné označení exoplanety je však natolik zajímavé a nese v sobě takovou kuriozitu, že jsem zkrátka neodolal a pustil se do psaní tohoto článku a to zvláště v kontextu naší nedávné debaty o pojmenovávání exoplanet.

 

Vezměme to popořadě. Název exoplanety vychází vždy ze jména mateřské hvězdy. V tomto případě nemáme k dispozici nějaké hezké a romantické jméno ale pouze katalogové označení. První drobnou chybou je fakt, že by se mezi číslicemi a písmeny měly dělat mezery – tedy HD 1888753 ab, ale to je opravdu drobnost.

 

HD1888753ab => HD 1888753 Ab

 

Nyní si podrobněji rozklíčujeme označení exoplanety. HD znamená Henry Draper Catalogue, číslo 1888753 je pořadovým číslem hvězdy. V našem případě se však nejedná o samostatnou hvězdu, ale vícenásobný hvězdný systém, tedy několik hvězd obíhajících kolem společného těžiště. Jednotlivé hvězdy v systému je pochopitelně nutné nějak rozlišit. Stejně jako rodinné příslušníky pojí obvykle stejné příjmení a rozlišuje je křestní jméno, tak i hvězdy ve vícenásobných hvězdných systémech mají své „křestní jméno“ a „příjmení“. Společným přímením je v našem případě ono dlouhé a nezapamatovatelné číslo 1888753.

 

Největší hvězda v systému se nazývá hlavní (primární) složka. Další z hvězd pak nese označení průvodce (sekundární složka). Hlavní složka je označována velkým tiskacím písmenem A, sekundární složka pak písmenem B. Pokud se jedná o trojhvězdu, tak i písmenem C atd. Písmeno A se v případě hlavní složky obvykle neuvádí. Pokud ovšem okolo některé z hvězd obíhá exoplaneta, nese i ona „příjmení“ své matky. Křestním jménem je v tomto případě malé písmeno. První objevena exoplaneta u dané hvězdy se označí písmenem „b“, další pak písmeny „c“, „d“ atd.

 

Pokud exoplaneta obíhá okolo hvězdy, jež je součástí vícenásobného hvězdného systému, obě výše popsané postupy se zkombinují. Naše exoplaneta by tak měla být označená správně jako HD 1888753 Ab, což v překladu znamená, že okolo hlavní složky (A) obíhá nejméně jedna exoplaneta (b). Na Wikipedii je tedy chybně označení hlavní složky, které je napsáno malým písmenem „a“ a správně má být velké písmeno „A“.

 



 

HD 1888753 Ab => HD 188753 Ab

 

Při pohledu na označení exoplanety HD 1888753 Ab si možná povšimnete něčeho zvláštního. Není tam těch „osmiček“ až moc? Pokud se budete snažit exoplanetu či její mateřskou hvězdu najít, budete mít smůlu. Vyhledávače sice několik odkazů najdou, obvykle se však jedna o weby, které chybu z Wikipedie převzaly, což mimochodem zřejmě znamená, že překlep je na webu už hodně dlouho a zatím si ho vůbec nikdo nevšiml a to ani já, i když danou stránku na Wikipedii občas prohlížím. Kromě několika článků a slovenské Wikipedie (z roku 2007!) vám vyhledávač vyplivne ještě nějaké články v ruštině. Že by snad slovanská úchylka na osmičky?

 

Nebudeme vás dlouho napínat, těch osmiček je v názvu skutečně hodně. Exoplaneta má mít správné označení HD 188753 Ab, takže jednu osmičku z původního názvu na Wikipedii musíme poslat do věčných lovišť.

 

HD 188753 Ab nebo HD 188553 Ab?

 

Tím ale trápení s exoplanetou HD 188753 Ab nekončí! Pokud si kliknete na daný obrázek, objeví se vám nová stránka s anglickým popisem. V něm se hned na začátku píše o exoplanetě HD 188553 Ab?! Později text už správně hovoří o HD 188753 Ab. Popis v angličtině pochází patrně z webu NASA (viz odkaz), kde je tento překlep také a to dokonce už plných 5 let! Jak je patrné, zatímco Slované mají úchylku na osmičky, Americe vládnou pětky…

 

HD 188753 Ab nebo HD 188553 Ab?
HD 188753 Ab nebo HD 188553 Ab?

 

To ale pořád není všechno. Exoplaneta se správným označením HD 188753 Ab totiž patrně vůbec neexistuje.

 

Hvězda HD 188753

 

Hvězdu HD 188753 najdeme v souhvězdí Labutě ve vzdálenosti asi 149 světelných let. Primární složkou je žlutý trpaslík o nepatrně větší hmotnosti i velikosti ve srovnání se Sluncem. Okolo hlavní složky obíhají po protáhlé eliptické dráze s velkou poloosou asi 12,3 AU dvě menší hvězdy. Jedna z hvězd (HD 188753 B) je oranžový trpaslík, druhá sekundární složka (HD 188753 C) je červeným trpaslíkem.

 

Oba průvodci obíhají okolo společného těžiště s periodou asi 156 dní. Oběžná doba obou hvězd okolo primární složky činí necelých 26 let.

 

V roce 2005 oznámil mladý polský astronom Maciej Konacki (toho času zaměstnanec Kalifornského technologického institutu) objev exoplanety u hlavní složky. Kandidát na exoplanetu dostal označení HD 188753 Ab. Následně se objevily nejrůznější animace a kresby exoplanety a to včetně té naší úvodní.

 

Vícenásobný hvězdný systém HD 188753. Autor: JPL, NASA
Vícenásobný hvězdný systém HD 188753. Autor: JPL, NASA

 

Exoplaneta měla mít hmotnost o něco větší než Jupiter a okolo svého slunce obíhat s periodou 3,3 dní. Objev planety u trojnásobného hvězdného systému vzbudil mezi astronomy poměrně velký rozruch. Existenci planet u vícenásobných hvězdných systémů sice nic nevylučuje, avšak v tomto případě byla problematickou veličinou hmotnost exoplanety. HD 188753 Ab měla být typickým horkým Jupiterem. Podle teorie vznikají obří plynné planety ve větších vzdálenostech od hvězdy (cca 5 AU). Už objev první exoplanety (51 Peg b) v roce 1995 však ukázal, že tyto obří planety mohou obíhat i velmi blízko svých sluncí s periodou mnohdy jen v řádu desítek hodin. Teorie o vzniku planet tím nebyla narušena, neboť horcí Jupiteři skutečně vznikli ve vnějších končinách, následně však migrovali směrem ke své mateřské hvězdě. Na první pohled tedy v případě HD 188753 Ab nevzniká žádný problém, jenomže…. Díky existenci průvodců (dvou menších hvězd) je prakticky vyloučené, aby protoplanetární disk, ze kterého planety vznikají, sahal do vzdálenosti větší než 1 AU. Exoplaneta HD 188753 Ab by přitom měla vzniknout ve vzdálenosti minimálně 4 AU.

 

Hřebíček do rakve zasadili v roce 2007 astronomové z Ženevské observatoře (tradiční bašty exoplanetárního výzkumu), kteří se snažili exoplanetu HD 188753 Ab nalézt, ale nebyli úspěšní. Maciej Konacki se sice na tuto negativní zprávu chystal reagovat, ani po třech letech ale další studii nevydal.

 

Exoplanetu HD 188753 Ab proto nenajdete v žádném kvalitním katalogu a obecně je považována za „neexistující“.

 

Tatooine

 

Exoplaneta HD 188753 Ab dostala zcela neoficiální jméno „Tatooine“, což je název fiktivní planety ze slavných Hvězdných válek. Kromě „dvou sluncí“ na obloze mají obě planety zřejmě ještě něco společné. V obou případech se jedná o neexistující planetární světy. Nebo snad…?? Uvidíme.

 

Úvodní kresbu najdete ve velkém rozlišení na photojournal.jpl.nasa.gov