Mars se počůral? Ne, dostal ránu.
Fotografie laviny na Marsu ze sondy MRO (NASA/JPL/University of Arizona).
Velmi zajímavé snímky ze sondy MRO zveřejnila v těchto dnech NASA. Pokud se podíváte na fotografie laickým okem, možná vás napadne, že na povrchu Marsu došlo k rozlití většího množství vody. Nenechme se však zmást, v tomto případě se jedná o lavinu.
Kosmické sondy v uplynulých letech zachytily svými přístroji z oběžné dráhy velké množství lavin. Mnoho vědců se domnívá, že spouštěcím mechanismem bývá velmi často led. Během roku dochází na Marsu k sezónním změnám teploty, což vyvolává expanzi a kontrakci podpovrchových zásob ledu. Jedná se sice o nepatrné změny, které však nezřídka kdy mohou vyvolat na strmějších svazích sesuv půdy.
Kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) nyní zachytila lavinu na svahu největší sopky ve Sluneční soustavě. Olympus Mons se vypíná do výšky 27 kilometrů nad nulovou nadmořskou výšku Marsu.
Přístroj CTX (Context Camera) na palubě sondy MRO se podíval na stejnou část sopky 18. listopadu 2007 a následně 14. února 2010. Zatímco na prvním snímku není nic neobvyklého, na druhém se objevila lavina. K sesuvu půdy tak muselo dojít někdy mezi listopadem 2007 a únorem 2010. Dne 31. března 2010 se zvídavá kamera sondy podívala na oblast podrobněji a našla viníka. Za sesuvem půdy není tentokrát led ale dopad kosmického vetřelce.
Na fotografii vpravo je vidět lavina na okraji sopky Olympus Mons. Snímek pořídila sonda MRO dne 31. března 2010, šipka ukazuje na kráter. Za jeho vyhloubením je meteorit, jehož dopad sesuv půdy vyvolal. Vlevo jsou snímky stejné oblasti z 18. listopadu 2007 a 14. února 2010.
Nový impaktní kráter na Marsu má průměru jen 4,5 metrů a podle propočtu ho vyhloubilo těleso o velikosti asi 50 centimetrů. Mars má řidší atmosféru než naše Země, takže kosmičtí poutníci nejsou při dopadu tolik zbrzdění.
Dopad planetky musel materiál na svahu značně „pocuchat“, neboť jak je ze snímku patrné, lavinové pole měří na délku více než 500 metrů.
Zdroj: universetoday.com
Související články:
Já bych to tak negativně neviděl. Akorát to má dvě roviny. To že se trochu zpomalil průzkum neznamená, že se zastavil. Dřív nebo pozdějc po tom Marsu chodit jistě budem. Otázkou je, jestli to stihnem dřív než se zničíme, protože od začátku platí, že čím jsme inteligentnější, tím jsme nebezpečnější… A teď už jsme nebezpeční natolik, že nemusí být cesty zpět.
Každopádně s naší náturou budem ve vzdálené budoucnosti mezi sebou bojovat i o již zabrané planety..
Odpovědět
sklouzne na cestu k úpadku?? My už na té cestě dávno jsme :)
Odpovědět
Pevně věřím, že jestli někdy někdo z lidí bude kráčet pláněmi Marsu, vznášet se nad oblaky Venuše nebo žít pod ledovcem Europy, bude shledávat svůj svět fantastickým a krásným, a bude v něm zažívat totéž, co prožíváme my, když cítíme, že jsme doma, a že je to krásný svět. To „nic“ v něm může probouzet totéž, co v nás modrá obloha nebo šumění moře – to přece také „nic“ není.
Je jiná otázka, jestli na to naše civilizace bude mít dost síly a vůle, vydat se tam a naučit se žít mimo kolébku Země, anebo jestli sklouzne na cestu k úpadku. Osobně se stávám spíš pesimistou. Nevěřím, že rezignace na kolonizaci vesmíru je jen posunem priorit, spíš si myslím, že je to prostě příznak toho, že ztrácíme vizi a začínáme kráčet pozpátku.Virtuální realita může být pomůcka na cestě, ale může to být taky jenom droga, která nás stáhne k zániku, pokud to dovolíme.
Možná je stejně pravděpodobné, že naši potomci za 500 let upadnou do barbarství a budou pobíhat v kůžích a pobíjet se kyji (nebo kalašnikovy, co na tom sejde), jako že půjdou dál naší cestou.
Já osobně bych hlasoval pro ten Mars…
Odpovědět
moc pekne, meli by toho vyuzit a poslat na to misto opet nejake vozitko na pruzkum, vsude pisou ze nebyli hloub jak nekolik cm myslim, tak by tam mohlo byt dost novych informaci po takove rane
mblade: myslim, ze to tolik uzasne v budoucnosti nebude, kdyz si vemes, tak na tech planetach a mesicich „nic“ neni, to spis vidim, ze se vsichni radeji ztrati ve virtualni realite. viz napr ruzne simulatory vesmiru (kde se na ty planety muzes podivat) nebo hry jako napr novy black prophecy
Odpovědět
neviem či aj vy, ale ja si myslím, že som sa narodil v zlej dobe… neviem čo by som dal za to keby som sa narodil v budúcnosti vzdialenej aspoň 500 rokov a mohol cestovať našou slnečnou sústavou na Mars a na Jupiterove mesiace… Bolo by to niečo neuveriteľné… Mohol by som to vidieť na vlastné oči… No neviem či len ja mám takéto sny alebo aj niekto iný… Asi som moc blázon keď takéto veci píšem… Ale som veľmi fascinovaný takýmito správami… A som veľmi rád, že sa nájdu ľudia čo sa skutočne venujú týmto témam… Držím palce tejto stránke… Len tak ďalej…. Som váš fanúšik :)
Odpovědět