Evropa hodlá nahlédnout pod pokličku cizím světům. Povede se to?

Pravděpodobný vzhled dalekohledu ESM a jeho uložení v raketě Sojuz. Autor: ESA, upraveno
Pravděpodobný vzhled dalekohledu ESM a jeho uložení v raketě Sojuz. Autor: ESA, upraveno

Počet objevených planet u cizích hvězd roste od poloviny devadesátých let exponenciální řadou a na paškál postupně přichází i futurističtější disciplíny než jen pouhý lov exoplanetárních světů. Už nějaký ten pátek zkoumají pozemské i kosmické dalekohledy atmosféry exoplanet. Evropa připravuje kosmický dalekohled, jehož hlavním cílem bude nahlédnout pod pokličku vzdálených světů.

 


Zatím pouze ve fázi „studie proveditelnosti“ je projekt Exoplanetární spektroskopické mise (Exoplanet Spectroscopy Mission – ESM) Evropské kosmické agentury. Pokud kosmický dalekohled přežije nelehké posuzování a souboj s dalšími projekty, měl by okolo roku 2020 začít zkoumat atmosféry planet u cizích hvězd.

 

Astronomové dosud objevili více než 450 exoplanet. Jen asi u 80 z nich byly pozorovány tranzity. Exoplaneta z našeho pohledu přechází před svou hvězdou a způsobuje nepatrný pokles její jasnosti. Právě tranzitujících exoplanety mají být v hledáčku dalekohledu ESM. Do jeho startu bychom měli zásluhou kosmických dalekohledů Kepler, Corot i pozemských přehlídek rozšířit sbírku tranzitujících exoplanet ze současných 80 kousků na stovky až tisíce.

 

ESM bude využívat princip primárního / sekundárního minima. Dalekohled bude pozorovat vybrané mateřské hvězdy v oblasti blízkého infračerveného záření o vlnové délce 0,7 až 10 či dokonce 15 mikrometrů. Jeho cílem bude získat spektrum hvězdy v okamžiku, kdy se planeta nachází před hvězdou (primární minimum) a ve chvíli, kdy je schována za svým sluncem (sekundární minimum). Obě spektra se od sebe „odečtou“, čímž astronomové obdrží spektrum samotné exoplanety.

 

Ve spektru se nacházejí tzv. spektrální čáry – kosmické otisky prstů. Každá z čar odpovídá konkrétnímu chemickému prvku. ESM tak zjistí chemické složeni atmosféry exoplanety. Podobný mechanismus už úspěšně vyzkoušely kosmické i pozemské dalekohledy, zatím však pouze na obřích plynných exoplanetách. ESM by měl mít na talíři i exoplanety zemského typu, které na svém povrchu mohou mít podmínky k životu.

 

Spektrální čáry. Zdroj: Wikipedia
Spektrální čáry. Zdroj: Wikipedia

 

Dalekohled bude vybaven zrcadlem o průměru 1,2 metrů a bude naveden do libračního centra L2, ve kterém operuje mimo jiné slavná družice pro výzkum Slunce SOHO.

 

Dalekohled Exoplanet Spectroscopy Mission o hmotnosti 2,1 tun dopraví na místo určení ruský kosmický nosič Sojuz okolo roku 2020. Startovat by měl z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Kosmodrom je pod správou Evropské kosmické agentury (ESA) a nosné rakety Sojuz by odtamtud měly začít startovat už v letošním roce. Projekt ESM je zatím ve stádiu studie, takže ještě rozhodně nemá vyhráno.

 

Kompletní studie ESM ve formátu pdf (104 stran).

 

 



 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz