Exoplaneta WASP-12 b, Hubble, kovy a spousta povyku k tomu

Exoplaneta WASP-12 b se svou mateřskou hvězdou v představách malíře ( NASA, ESA, and C. Haswell (The Open University, UK)
Exoplaneta WASP-12 b se svou mateřskou hvězdou v představách malíře ( NASA, ESA, and C. Haswell (The Open University, UK)

Média představují nejnovější objev Hubblova kosmického dalekohledu (HST) jako průlomový, někde se dokonce dočtete, že HST exoplanetou objevil, což není pravda. Hlavní přínos legendárního astronomického přístroje se tentokrát vypařil v překladu.

 


Studie, která hovoří o pomalém a tragickém konci exoplanety v ohnivé náručí vlastního slunce, byla prezentována americko-čínským týmem už v únoru letošního roku – viz náš článek. Hubblův dalekohled nyní tuto teorii pouze potvrdil. Přesto se mu však povedl jeden úlovek, který paradoxně zapadl pod tíhou notoricky známých faktů o exoplanetě WASP-12 b.

 

Planeta obíhá okolo své mateřské hvězdy ve vzdálenosti jen asi 1,5 milionů kilometrů s periodou 1,09 dne. Díky malé vzdálenosti od hvězdy je povrch přivrácené strany plynného obra rozžhaven na teplotu až 2 200 °C. WASP-12 b tak patří mezi „nejteplejší“ známé exoplanety.

 

To však nejsou hlavní problémy, které WASP-12 b má. Astronomy zaujaly především její zajímavé proporce. Exoplaneta má hmotnost 1,4 Jupiteru ale poloměr 1,8x větší než obr Sluneční soustavy.

 

Studie z únoru letošního roku popisuje, jak slapové síly způsobují uvnitř planety tření, které vytváří vnitřní teplo. Tento mechanismus je zodpovědný za nafukování exoplanety, jenž svým tvarem připomíná spíše ragbyový míč.

 

Velikost je pro exoplanetu v současné době největší problém. Gravitace už nedokáže držet hmotu pohromadě, takže WASP-12 b ztrácí každou sekundu až 6 miliard tun materiálu. Ten ovšem nepadá přímo do ohnivé náruče mateřské hvězdy, ale vytváří spirálovitý prstenec. WASP-12 b se podle odhadů vypaří během asi 10 milionů let.

 

Hubblův dalekohled nyní tuto teorii potvrdil. Kromě toho se mu podařilo získat spektrum mateřské hvězdy (i exoplanety) pomoci spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph), který byl na dalekohled instalován v květnu loňského roku během definitivně poslední servisní mise raketoplánu Atlantis (STS-125).

 

Spektrograf COS Hubblova kosmického dalekohledu před startem do vesmíru v květnu 2009.
Spektrograf COS Hubblova kosmického dalekohledu před startem do vesmíru v květnu 2009.

 

COS pracuje disponuje několika kanály pro blízkou i vzdálenou oblast UV záření. Exoplaneta WASP-12 byla pozorována ve třech z nich v oblasti blízkého ultrafialového záření. Kromě potvrzení teorie o postupném konci exoplanety, se podařilo odhalit absorpční čáry mnoha kovů: sodíku, cínu, manganu, skandia, hliníku, vanadu, hořčíku apod. Absorpční čáry byly výraznější v době, kdy exoplaneta přecházela před svou mateřskou hvězdou, což naznačuje, že se tyto prvky nacházejí jak v atmosféře hvězdy tak i planety.

 

Hubblův dalekohled prokázal, že v nejbližších 3,5 letech může být ještě významným pomocníkem při výzkumu exoplanet. Zejména do spektrografu COS se vkládají nemalé naděje.

 

Exoplaneta WASP-12 b byla objevena pomocí slavného projektu SuperWASP. Automatická přehlídka oblohy má dva kamerové systémy v Jižní Africe a na Kanárských ostrovech a zabývá se hledáním exoplanet tranzitní metodou. Objev exoplanety byl oznámen 1. dubna 2008.

 

Mateřská hvězda má hmotnost 1,3 Slunce a najdeme ji ve vzdálenosti 870 světelných let směrem v souhvězdí Vozky.

 

Doporučujeme: Astronomové pozorují, jak exoplaneta WASP-12 b umírá v bolestech

 

Nová studie, založená na pozorování Hubblova dalekohledu – originální článek (pdf).

 

Zdroj obrázku: hubblesite.org a NASA