Astronomové odhalili už 80 hvězdných mrknutí planetárního původu

Tranzit exoplanety. Kliknutím na obrázek spustíte animaci. Autor: Dr. Pedro Valdés Sada, Univerisdad de Monterrey

Na pěkné číslo 80 se nám zakulatil počet tranzitujících exoplanet, ačkoliv do katalogu na exoplanet.eu se zatoulali 1-2 hnědí trpaslíci, takže skutečný počet bude nepatrně menší. Jen v letošním roce se podařilo odpozorovat tranzit 17 nových planet u cizích hvězd. V pořadí úspěšnosti je tranzitní metoda sice až na druhém místě za metodou měření radiálních rychlostí, čeká ji však budoucnost pravdu úchvatná.

 



Přívaly deště za okny ve mně silně evokují vzpomínku na 8. červen 2004, kdy se ráno nad Frýdkem-Místkem beznadějně zatáhlo a začalo pršet. Vypadalo to, že vzácný úkaz – přechod Venuše přes sluneční kotouč budeme i nadále znát pouze z učebnic astronomie a líčení těch šťastnějších pozorovatelů. Nakonec se ale počasí zázračně umoudřilo a my mohli pozorovat pihu na světlém kotouči slunce.

 

V době, kdy si to Venuše několik hodin šinula přes kotouč naší mateřské hvězdy, došlo k nepatrnému poklesu jasnosti Slunce. Nejednalo se pochopitelně ani zdaleka o tak velké drama, jako můžeme vidět při úplném zatmění Slunce, vlastně jsme pokles jasnosti Slunce ani neměli šanci svými smysly postřehnout, avšak důmyslné přístroje astronomů tranzit Venuše zaznamenat uměly.

 

Stejně jako Venuše přecházela před Sluncem, přechází exoplanety před svými hvězdnými matkami. Musíme mít však nutnou dávku štěstí, neboť naše pozorovací rovina nesmí být příliš odlišná od roviny oběžné dráhy exoplanety. Pozorovat tranzit exoplanety, která obíhá okolo hvězdy jako Slunce ve vzdálenosti 1 AU, se povede jen asi jednou z dvou set případů.

 

Tranzitní metoda je dostupná už malými přístroji amatérského ražení a poskytuje nám cenný údaj o velikosti exoplanety. Ve svých možnostech můžeme jít i dál a zkoumat atmosféry exoplanet, o což se astronomové už úspěšně pokoušejí. V budoucnosti nepříliš vzdálené bychom dokonce touto metodou mohli odhalovat měsíce exoplanet. Slavná Pandora z kultovního trháků Avatar může mít za 3, 5 let své existující kolegy.

 

První tranzit exoplanety se podařilo pozorovat v roce 1999 u exoplanety. Ta však byla objevena metodou měření radiálních rychlostí a teprve následně se podařilo pozorovat i její tranzity. První exoplaneta objevena tranzitní fotometrií nese název OGLE-TR-56 b a v roce 2002 ji vypátrali polští astronomové prostřednictvím slavného projektu OGLE.

 

Do dnešních dní se podařilo pozorovat tranzit u 80 exoplanet. Za jejich úlovky stojí mnohé význačné pozemské automatické přehlídky oblohy i dva kosmické dalekohledy (Kepler a Corot). Nejúspěšnějšími lovci světelných křivek se stali:

 

Pokud bychom zabrouzdali do říše statistik, pak vězte, že:

  • Nejmenší tranzitující exoplanetou je CoRoT-7 b (1,7 poloměrů Země)
  • Nejméně hmotnou tranzitující exoplanetou je CoRoT-7 b (4,8 hmotnosti Země)
  • Tranzitující exoplanetou s nejkratší oběžnou dobou je WASP-19 b (18,9 hodin)
  • Tranzitující exoplanetou s nejdelší oběžnou dobou je HD 80606 b (111 dní)

Jedním z posledních úlovků je exoplaneta HAT-P-14 b, která má hmotnost 2,2 Mj, poloměr 1,2 Rj a oběžnou dobu 4,6 dní a její kolegyně HAT-P-16 b o hmotnosti 4,2 Mj a oběžné době 2,7 dní. Během několika následujících dní a týdnů se však dočkáme oznámení minimálně 3 nových úlovků dalekohledu Corot a se statistikami pořádně zahýbe během nadcházejících 3 až 4 let dalekohled Kepler.

 

Zdroj: exoplanet.eu

 

www.novedalekohledy.cz