Komentář: Největší astronomický paradox leží v Česku!
Nikoliv skrytá hmota či Fermiho paradox. Největší astronomickou kuriozitu najdete v české kotlině. Popularizace astronomie u nás neodráží situaci posledních let, moderní trendy a potřeby veřejnosti. Nedostatek peněz tentokrát na vině není.
Do popularizace astronomie teče v České republice dle hrubého odhadu z veřejných rozpočtů na 50 milionů korun (rozpočty hvězdáren, dotace, astronomické společnosti). Tzv. kontaktní popularizace, kdy si člověk k astronomii přičuchne, jistě má i dnes velký smysl. Pozorování oblohy, přednášku nebo výstavu nenahradí ani ten nejlepší článek na internetu nebo brožura. Časy, kdy hvězdárny praskaly ve švech a byly přirozeným útočištěm vědy, jsou však dávno pryč. Existují samozřejmě výjimky potvrzující pravidlo a to na jedné straně hvězdárny a planetária ve velkých městech (Praha, Brno) a na druhé straně vysoce atraktivní akce (Noc vědců, přednáška Jiřího Grygara).
Jeden astronom kdysi prohlásil, že astronomie na hvězdárny nepatří. Za tuto větu si vysloužil ostré odsouzení svých kolegů a spršku vulgarismů. Nemám nejmenší tušení při jaké příležitosti a v jakém kontextu tuto větu vyslovil, avšak bez váhání bych se pod ní podepsal. Hvězdárny jistě mají své místo a uplatnění, nicméně je nutné reflektovat i ostatní potřeby a choutky moderní amatérské astronomie a astronomického života.
Vyšlapanou cestičkou do pekla je zažitá představa, že lidé mají přijít za astronomií. Pravda, která do naší země zatím nedorazila, je ale přesně opačná. Astronomie musí vykročit vstříc lidem.
V mnoha oblastech současná česká astronomie zaostává. Koordinace amatérského astronomického pozorování je u nás v troskách (snad až na pozorování proměnných hvězd). Dávná pýcha české astronomie tak už zůstává spíše vybledlou vzpomínkou.
Ještě horší je situace v případě „astronomického internetu“. Česká republika by si zasloužila „národní astronomický portál“, který by zásadním způsobem pozitivně ovlivňoval novináře, přinášel aktuální informace o dění v oboru, přenášel živě přes internet zajímavé akce, zpracovával do populárních forem (např. flash prezentace) atraktivní dění nad našimi hlavami. Nejčastější výmluvou neexistence podobného webu je přitom nedostatek finančních prostředků. Dle našich odhadů by přitom špičkový národní astronomický portál potřeboval rozpočet ve výši asi 300 000 Kč ročně, což je přibližně 0,6% z objemu, který je u nás nyní vynakládán na popularizaci astronomie!!
Související články:
Plně se shodneme v tom, že by se prostředky měly vkládat do reálně fungujících projektů a explicitně to platí i pro ty internetové. Jejich dlouhodobou kvalitní činnost nelze zajistit bez finančního zázemí. Tedy, měl by mít finanční zajištění pro nejméně dva až tři své zaměstnance (redakční práce a zajištění překlenutí období s méně příspěvky zvně) a jistou odměnu za články pro přispívající autory. Tak, aby byla zajištěna kontinuita, uhlídání kvality (odborné, jazykové i čtivosti pro veřejnost) a vyměna stráží a postupná přirozená obměna. Ovšem to, že na popularizaci skrze internet nejde ani koruna a že efektivita české astronomie je nulová, je lež. Dost těžko lze na těchto tvrzeních založit rozumnou diskuzi a hledání cesty, jak rozvoji popularizace nejen astronomie na českém internetu pomoci a kde najít potřebné finanace. Takovému hledání nepomáhá ani přechod do osobní roviny. Jestli jsem kritizoval některy z Vašich článků, tak jsem k tomu měl konkrétní důvody, které jsem uvedl. A nikde jsem netvrdil a ani si to nemyslím, že by Vaše články byly podřadné. A když jsem psal ve svém předchozím příspěvku v této diskuzi o potřebě tolerance a nadhledu k různým názorům a tedy i kritice, tak jsem měl na mysli i to, že i kritiku konkrétního svého názoru či článku nepřevádím hned do osobní roviny. Těch lidí, kteří umí a chtějí popularizovat vědu i astronomii není v Česku tak moc, abychom přežili takové osobní nedůtklivosti.
Když už jsem sem kvůli zmínce o Otevřené vědě jeden příspěvek do diskuze napsal, tak bych napsal i několik poznámek k článku i k diskuzi. Základní věc je, že přítomnost na hvězdárně, živé přednášce či pod „oblohou“ planetária je úplně něco jiného než prohlížení internetových stránek. A míra dopadu na zúčastněnou veřejnost může být u toho, co autor nazývá jako kontaktní popularizací astronomie, i řádově vyšší. A vůbec není tento typ popularizace vědy v dnešní době na ústupu a nemoderní. To je vidět i v počtu nově budovaných „Science center“, nárůst specializovaných exkurzí na vědecká pracoviště či podniky a dalších akcí nejen ve světě, ale i u nás. Pokud už začal autor diskutovat finance a uvádí čísla, tak by měl uvádět hodnoty rozumně přesné a korektní. A hlavně odkud finance pochází a na co jsou opravdu použity. Je nesmyslné psát: „Na kontaktní popularizaci jde cca 50 milionů, zatímco na popularizaci plošnou výrazně méně. Na internetové projekty nejde fakticky ani koruna nebo jen velmi málo (některé hvězdárny mají více či méně skromné stránky)“. A opravdu silně to zpochybňuje věrohodnost i dalších tvrzení autora. Ostatně sám přiznává v diskuzi, že jeho odhady jsou dost vycucané z prstu. Když se například podíváme na poslední výroční zprávu ČAS, tak „necílená“ státní dotace byla 399 tisíc Kč. Ostatní dotace byla účelově přidělena na konkrétní projekty. Navíc ČAS se podílí i na vytváření řadě publikací a provozování velmi slušného astronomického portálu. Tedy je u ní i silný podíl té plošné popularizace. A právě portál http://www.astro.cz je astronomickým portálem, který už teď do značné míry splňuje funkci národního astronomického portálu a měl by se rozvíjet a zlepšovat. Nemá cenu zřizovat nějaký nový. Problém až tak není populárně vědní server či časopis zřídit, ale udržet jeho dlouhodobou kvalitní činnost. Tak, aby si čtenáři (i třeba ti novináří) na něj zvykly pravidelně chodit. Tedy ne spousta krátkodobě fungujících serverů, ale omezený počet kvalitních a dlouhodobě fungujících. Ono těch autorů schopných psát populárně pro veřejnost není zase tolik. Udržet třeba takové servery, jako je třeba http://www.osel.cz, aby tam byly dva tři příspěvky denně a čtenář by si i během relativně pravidelném návštěvování našel vždy něco nového a zajímavého, je dost hodně těžké. A právě tyto fungující portály by měly být podpořeny finančně (často bojují o holé přežití), autory (kteří do nich budou posílat své články) a čtenáři (kteří vytvoří zajímavou a plodně diskutující komunitu). Relativně široká komunita autorů i čtenářů, která je pro takový dlohodobě a stabilně fungující populárně vědní (i astronomický) server nutná, ovšem vyžaduje i dost vysokou míru tolerance pro různé názory na formu i obsah takový serverů. A zdá se mi, že to je jeden z velkých problémů u nás. Autoři i čtenáři se často dokáži velice efektivně vzájemně rozhádat a vzniklé osobní animozity vlastně snahy o kvalitní portál ze širokým záběrem a vlivem totálně rozbijí.
admin Odpověď:
Květen 12th, 2010 v 16:57
Já souhlasím s tím, že přednášku nelze srovnávat s článkem na netu. Konec konců jsem to v článku i zmínil. Jde o to, že na tu popularizaci skrz internet nejde fakticky ani koruna. Všechny astronomické weby (+ osel.cz) jsou dělány na základě dobrovolnictví, podle čehož to i vypadá. Přitom je naprosto logické, že kvalitní web by měl mít vlastní rozpočet a na částečný úvazek placené redaktory a autory. Na tu hvězdárnu přece také nepříjdete a neřeknete: za co berete ten plat, vyhodíme zaměstance ať to dělají ve volném čase.
Je však pravdou, že ne vždy je to o penězích. Zde funguje elektronický časopis o 80 stranách 4 ročně bez dotací i příspěvků a od příštího roku budeme vydávat tištěnou ročenku. Vymyslet podobný projekt (tištěné ročenky) v rámci astronomické společnosti, tak dostanu odpoveď, že Kubalu podporovat nebudeme, co z toho budeme mít a nejsou na to peníze. Bohužel efektivita české astronomie je nulová, ovlivněna osobními vztahy apod.
Já sám napsal na 1200 článků (vím, že dle vaších měřítek podřadných, jak jste kdysi někde napsal), ale cca 90% zadarmo, takže ono to jde. Bohužel je naivní se domnívat, že kvalita webů bude udržitelná na základě dobrovolnictví.
Omlouvám se…teprve deď dodatečně jsem dočetl celou Vaši odpověď a z ní už mi plyne, že 50 milionů rozdělených na 30 hvězdáren a planetárií případně vydání brozurek a jiných textů + režie není až tak mnoho peněz. Mě to zpočátku připadalo moc na tak málo vydaných informací o astronomii českými vedci. Děkuji za přijetí omluvy.
admin Odpověď:
Květen 11th, 2010 v 20:07
jj nic se neděje :)
(citace) : Ono samotné slovo popularizace
je dost ošemetné, (reakce): OŠEMETNÉ, asi ano, ošemetné (!), protože já totiž chápu slovo „popularizace“ tak, že vědec ( vědci dohromady ) předvádí (!) své i cizí výdobytky z oboru astronomie veřejnosti jakýmikoliv mediálními prostředky ( i laické i odborné i jiné ), ale vždy se jedná o p ř e d v e d e n í nějaké informace. Jiný účel „popularizace“ neznám. A kde jsou ty texty či libovolné informace p ř e d v e d e n é, ( za 50 milionů ), to byla ta má jedovatá otázka, které jste nerozuměl. Pokud si vědci za 50 milionů píší texty ( libovolné o astronomii, což už za 50 milionů musí být pěkná dávka ) do šuplíku, pak to není popularizace.
Dobrý den,
Nemám zatím účet na NP pro psaní komentářů, než si ho zajistím, tak dávám svou reakci sem. Petr Kubala
J. Navrátil: vaši otázku jsem při nejlepší vůli nepochopil. Ono samotné slovo popularizace
je dost ošemetné, protože v zahraničí je jako popularizátor obvykle chápán vědec, který
„propaguje“ svůj obor nebo ještě lépe své vlastní výsledky. Velké univerzity a ústavy si
pak zaměstnávají „vědecké publicisty“, kteří vydávají tiskové zprávy, komunukují s médii
apod. U nás něco podobného zatím příliš neexistuje. Nelze ale ČR srovnávat se zahraničím,
protože třeba astronomický web v angličtině se může relativně dobře uživit z reklamy.
Český web tohle dokáže jen těžko. V zahraničí také nenajdete lidové hvězdárny v tom
pojetí, v jakém jsou u nás.
Těch 50 milionů je odhad. Některé hvězdárny zveřejňují výroční zprávy i s informacemi o
svém hospodaření, takže na základě toho lze odhadnout celkovou výši rozpočtů hvězdáren.
Možná je to 42 milionů, možná 53 milionů, nevím. Do té výsledné sumy zahrnuji rozpočty
hvězdáren a planetárií + rozpočty astronomických společností.
Hvězdárny jsou financovány z veřejných peněz (vstupné apod. je spíše zanedbatelnou sumou v
příjmové části), které tam nějak natečeou (z kraje, městského rozpočtu, zřizovatele).
Astronomické společnosti jsou financovány z členských příspěvků a dotací. Ty dotace dnes
jsou na úrovni menší než 1 milion korun. Jestli je to hodně nebo málo nechám na vašem
uvážení, stejně tak i to, zda jsou někde vidět nebo nikoliv. Problém astronomických
společností a dotací do nich plynoucí je v malé efektivitě. Za to já ale nemohu, neboť ty
společnosti nevedu a peníze nerozděluji. Já se naopak snažím pracovat maximálně efektivně.
Provozuji http://www.exoplanety.cz, vydávám elektronický časopis (4x ročně cca 70 stran A5), píšu
články i jinam. Rozpočet mého projektu je cca 800 Kč ročně (hosting, doména), které si
hradím sám, takže ŽÁDNÉ dotace nečerpám a ani o ně nestojím.
Problém, který je alfou a omegou článku, je ten, že ve své podstatě můžeme popularizaci
astronomie rozdělit do dvou skupin:
a) kontaktní
b) plošnou
Do a) řadíme přednášky, pořady v planetáriu, výstavy, exkurze, pozorování u dalekohledu
apod. Zkrátka produkty, které jsou realizovány v konkrétní čas (obvykle) na konkrétním
místě. Abyste takový produkt mohl konzumovat nebo aby dokázal oslovit veřejnost, musíte
být někam zajít (hvězdárna, přednáška,…).
Plošná popularizace je pravým opakem. Sem můžeme zařadit např. knihy, které vydávají
nakladatelé, časopisy a dnes internet. Tyto produkty můžete konzumovat kdy chcete a kde
chcete.
Samozřejmě nelze srovnávat a) a b) a říct, který z nich je lepší a prospěšnější. Na
přednášku na hvězdárně dorazí třeba 5,6 lidí a článek na netu přečtou tisíce lidí, avšak
přednáška (nebo pozorování dalekohledem atd.) nelze srovnávat.
Já však srovnávám to, že na kontaktní popularizaci jde cca 50 milionů, zatímco na
popularizaci plošnou výrazně méně. Na internetové projekty nejde fakticky ani koruna nebo
jen velmi málo (některé hvězdárny mají více či méně skromné stránky).
O plošnou popularizaci by se měly starat právě astronomické společnosti, jenomže ony
dávají ty své peníze paradoxně také do přednášek, seminářů, které se nezřídka kdy konají
na hvězdárnách, což mi prostě hlava nebere.
Dobrý den,
pokusím se tak trochu (polovičatě) odpovědět na otázku, co by se mělo dělat za desítky miliónů. Dnes ráno jsem v rádiu slyšel, že VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií dostala z evropských fondů 32 miliónů Kč. A použije je na motivační projekty pro studenty (a učitele) středních škol. Smyslem projektu je zvýšit atraktivitu studia elektrotechnických oborů.
Neboli v ČR je přinejmenším jedna organizace, která už s 32 mil. Kč nakládá a (nejspíš) dobře ví, co s nimi. No, a podobné by to v principu bylo i s astronomií – jen s tím rozdílem, že uplatnění astronomie je poněkud horší, než elektrotechniky. Avšak vzhledem k tomu, že je to také fyzikální věda, nemělo by to být tak těžké, aby se to nedalo nějak vymyslet.
Domnívám se (je to teď můj subjektivní názor, ovšem nikoli neodůvodněný), že iniciativa musí vyjít ze skutečných špiček naší astronomické elity. Z vědců a ze (skutečných) pedagogů. Podívejte se třeba na tuto internetovou stránku: http://archiv.otevrena-veda.cz/index.php?p=jak_se_zapojit . Proč tam není Astronomický ústav? Proč, když kliknu dole na „seznam volných míst studentských stáží“, ohlásí mi prohlížeč, že „objekt je nenalezen“? A konečně, proč projekt trval jen do 31. 8. 2007 a není následován ničím dalším? (a pokud snad ano, proč tam na něj není odkaz?)
Tento poslední odstavec jsem věnoval spíš vědě a mladým vědcům; popularizace je něco jiného. Ale přesto, že je to něco jiného, je to TAKÉ předávání kvalitních informací lidem, stejně jako výchova mladých vědců. Nejsou informace jako informace. Cenu mají kvalitní informace.
dag Odpověď:
Květen 5th, 2010 v 14:02
Rozumím.
Uvedený příklad s tou Otevřenou Vědou je opravdu smutný, a určitě by to byla jedna z dobrých cest.. kdyby se v ní důsledně pokračovalo.
Obávám se, že toto tedy opravdu půjde jen a jen „zezhora“ :-(
No, teď nezbývá, než doufat v časy budoucí.
Díky.
admin Odpověď:
Květen 5th, 2010 v 14:26
ono to není vždy jen o penězích. Já budu skrz exoplanety.cz rozjíždět letos a příští rok dva poměrně velké projekty a to bez dotací :)
Vladimír Wagner Odpověď:
Květen 12th, 2010 v 09:21
Ale Otevřená věda pokračuje i v současnosti a bude probíhat až do roku 2012: http://www.otevrena-veda.cz/cs/index.html , Ta adresa uvedená v předchozím příspěvku je z archivu už proběhlých předchozích etap tohoto projektu.
Tak dobře, dejme tomu, že máme na propagaci astronomie k dispozici ne 50 milionů, ale takových 5 miliard Kč. Jak a do čeho by je vláda měla investovat, co by měla postavit atd., aby to mělo kýžený výsledek?
Nietzsche Odpověď:
Květen 5th, 2010 v 09:43
S pěti miliardami Kč by Český výzkum měl širkou paletu využití, jednak pro projekty které z nějakého důvodu nemohou být relalizovány v horizontu několika desetiletí, otevřely by se možnosti jak vyvíjet podvědomí o přírodních zákonitostech a mechanismech. Opravily a zmodernizovaly by se jednotlivé ústavy, což by bylo ku prospěchu studentů, profesorů/odborných pracovníků a nakonec i z řad obyčejných lidí – laiků. Dále by bylo možno navýšit platy vědeckým pracovníkům.
To všechno by bylo možné kdyby ty peníze se nevykládaly na předražené cyklistické stezky, zbytečné karty na hromadnou městskou dopravu a vůbec utrácení kam se člověk podívá.
50 milionů Kč je velice málo. Na úkony které se týkají osvěty a osvojování si nových oblastí by byly zapotřebí minimálně částky trojciferné(ideální částky pohybující se v milionech), ta však v řádu let, možná i desetiletí není myslitelná z ekonomických důvodů. Takže jak to vidím já, z pohledu státu je podpora věd spíše přítěží než aby se snažili motivovat lidi kteří mají zájem o tom se něco dozvědět a k něčemu přispět. Dobrovolníci a průkopníci publikující na věděckopopularizačních portálech jsou z dané situace jsou poměrně nadějná cesta jak dopomoci k zájmu o obory, nejen astronomii.
O výše psaném a i vámi zmiňovaném se živě diskutuje už pár let, uspokojivé řešení je v nedohledu. Optimismus nicméně nelze ztratit. Po květnových volbách by se mohly pohnout ledy a právě nově nastávající vláda rozhodnout o širší podpoře školství, výzkumu a popularizaci vědy. Otázka je, kdo bude u koryta…..
Jak to vypadá v zahraničí, to Vám příliš neřeknu. Situace na Slovensku je obdobná. Podle Jerzyho Speila, Poláka žijícího v Polsku, člena České astronomické společnosti (ČAS), Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), je „situace v Česku lepší, než v Polsku, astronomů je více a profesionálové v Česku více spolupracují s amatéry než v Polsku“. S J. Speilem jsem mluvil r. 2008 a náš rozhovor se týkal hlavně proměnných hvězd. Je ovšem těžké posuzovat Polsko, protože Poláků je v Polsku 4x více, než Čechů v Česku (kromě toho 10 miliónů Poláků žije v USA). rozhodně si nelze udělat věrohodný obraz Polska podle této jedné informace. Polského původu je Alexander Wolszczan, objevitel prvních exoplanet. V Polsku běží projekt detekce exoplanet pomocí gravitačních mikročoček. Naše SPHE orgnizuje pozorování pomocí jiné metody: tranzitní fotometrie.
Něco málo vím o Rakousku. Tam každá spolková země má jednu „velkou“ astronomickou společnost. Kromě toho existuje Rakouská astronomická společnost založená roku 1924. Pravděpodobně největší amatérská astronomická společnost v Rakousku je Astronomischer Arbeitskreis Salzkammergut (http://www.astronomie.at), která má členy nejen v regionu Horních Rakous, kde sídlí, ale i v jiných spolkových zemích Rakouska, a dokonce v Německu. Má přibližně stejný počet členů jako ČAS. Odlišná historická zkušenost Rakouska (neměli socialismus) souvisí s tím, že tam amatérská astronomická obec fugnuje jinak. Jaksi liberálněji. Tomu napomáhá i vyšší životní úroveň a kupní síla. Rakousko nemá přesnou obdobu českého Ondřejova (částečně se Ondřejovu podobá Sonnenobservatorium Kanzelhöhe v Korutanech). Jak tam vypadá spolupráce mezi amatéry a profesionály, mi bohužel není známo.
Podle informoací, které mám o balkánských zemích, situace je tam horší. Také v Turecku je horší, než u nás.
O něco lepší situace než u nás je ve Francii.
admin Odpověď:
Květen 4th, 2010 v 12:46
Já bych to zase tak moc nesrovnával. U nás je podstatně více tzv. lidových hvězdáren, což bylo v minulosti hnacím motorem amatérské astronomie, ale dnes by bylo potřeba otočit kormidlem trochu jinam.
Abych pravdu řekl, vždy jsem si myslel, že zrovna v Čechách je amatérských astronomů či lidí, touto tematikou se zabývajících, relativně mnoho, možná i více než je průměr v jiných zemích.
Problém je možná v tom, že roli popularizátora astronomie (a vědy obecně) chceme přisoudit a přisuzujeme hlavně státu.
Je to samozřejmě celé o lidech (jak správně poznamenává pan Vladimír Kocour), tak proč by se role popularizátora astonomie nemohl ujmout nějaký (podnikatelský?) nestátní subjekt (a třeba na tom ve výsledku i něco vydělat)?
Situce, nastíněná v článku, je špatná pouze u nás, nebo se s ní potýkají i v zahraničí?
Dášo, Tvoje poznámka, že by na to bylo potřeba hodně lidí – ti reálně existující jsou ale rozhádaní – je správná.
Nicméně smyslem článku bylo už podle jedho názvu konstatovat stav, nikoli předložit lék. Domnívám se (a předpokládám, že Petr Kubala také), že spoustě lidí je nutné nejprve sdělit, že je vůbec něco špatně, protože oni si toho nejsou vědomi. Z tohoto pohledu článek plní zcela přesně svoji funkci.
Nedávno jsem oslavil 20 let od svého prvního pozorování svým prvním vlastnoručně vyrobeným dalekohledem. Četl jsem řadu knih věnujících se psychologii, mobbingu, absurditě, iracionalitě a destruktivnímu jednání lidí, včetně lidí na špičkách společenské hierarchie. Předložit řešení problému, na který upozorňuje článek Petra Kubaly si přesto netroufám.
Dlouholetý astronom-amatér, výrobce astronomických dalekohledů a všestranně vzdělaný člověk, Ing. Václav Hübner (1922-2000) říkal, že vždycky všechno záleží na lidech. Ať se na problematiku popularizace astronomie v ČR dívám z jakéhokoli úhlu pohledu, vždycky nakonec dojdu k závěru, že výrok Ing. Václava Hübnera „vždycky všechno záleží na lidech“ nejde nahradit ničím lepším. Ničím, co by konkrétněji, speciálněji a/nebo dokonaleji ukazovalo, „jak z téhle šlamastiky ven“.
V nejbližší době to nebude v České republice lepší.
Asi je mi jasné, co máš Petře svým komentářem na mysli (v obecné rovině).
V mnoha ohledech máš pravdu, jen na jedno zapomínáš: takový velký projekt si žádá spolupráci mnoha lidí, respektive skupin lidí různých názorů a preferencí. Stačilo by málo a celý projekt by mohl jít do háje.
Příliš mnoho osobních sporů a nevraživosti mezi lidem českým vládne. Nebo máš Petře „lék“ na tento neduh?
admin Odpověď:
Květen 3rd, 2010 v 20:16
to je pravda. Některé projekty už ale existují, avšak nejde na ně ani koruna (nemyslím teď náklady na hosting). Finanční stimulace stávajících projektů bez výrazné změny sice není to pravé, ale aspoň něco.