Invaze mimozemšťanů a tequila za velkou louží

Čas od času rozbouří poklidně neklidné vody astrobiologie úvaha renomovaného astronoma o existenci či neexistenci mimozemských civilizací. Obvykle je původní sdělení překrouceno, rozkousáno, vypráno, pětkrát přeloženo, rozloženo a nakonec redakčně zkráceno. Ve výsledku se tak dočtete pravý opak prvotní myšlenky. Astronom se vyjádří v tom smyslu, že do 50. let budeme vědět odpověď na otázku, zda se na některém z dalších těles Sluneční soustavy nachází život (byť v podobě bakterií a podobných breberek). V novinách se pak ale dočtete, že astronom XY se domnívá, že v nejbližších letech objevíme mimozemšťany…


 

Zatím posledním případem je slavný fyzik a žijící ostuda Nobelova výboru (který mu nejprestižnější cenu stále nedal!) Stephen Hawking. Článek, který se objevil na několika zpravodajských webech (viz novinky.cz, tyden.cz), je však výjimkou, potvrzující pravidlo. Hawking citovanou myšlenku skutečně vyslovil a český překlad se příliš neliší od originálu.

 

Hawking věří, že ve vesmíru nejsme sami. Na druhou stranu však nabádá k opatrnosti, neboť o pohnutkách mimozemšťanů nevíme zhola nic, a tak bychom se mohli dočkat nemilého překvapení. Podle Hawkinga mohou existovat mimozemšťané, kteří na své rodné hroudě vyčerpali veškeré přírodní zdroje a nyní kočují vesmírem a zabírají nové planety.

 


Nejaktuálnější novinky z oblasti (ne)jen hledání života ve vesmíru na Facebooku a česky!

Exoplanety.cz na Facebooku


 

Praktikovat myšlenku „mlčeti zlato“ v oblasti mezihvězdné komunikace razí už delší dobu nejeden astronom a astrobiolog. Konec konců letos slavíme 50 let založení SETI, což není pouhé hledání signálu mimozemských civilizací radioteleskopy a distribuovanými výpočty, ale celá vědecká filozofie, zrozena v polovině 20. století. Díky kulatému výročí probíhají v letošním roce diskuse o hledání života ve vesmíru doslova na všech frontách.

 

Lidé, kteří se okolo SETI a astrobiologie motají, by se dali rozdělit do několika skupin. Na jednom konci spektra jsou „extrémisté“, jež by nejraději v budoucnu vyslali semínka života na objevené exoplanety a radioteleskopy posílali mezihvězdná poselství jako na běžícím páse. Na druhém konci jsou pak zarytí konzervativci, kteří by nejraději vzali krumpáč a šli rozbořit nejbližší televizní vysílač, šířící signál nejen do televizí a setoboxů domácích uživatelů ale i do kosmického prostoru.

 

Ani druhá část sdělení Hawkinga není nová. Myšlenka mezihvězdné kolonizace a mimozemšťanů s velice nepřátelskými sklony je velmi stará. Zpopularizována byla zejména Hollywoodskými trháky, kde nakonec vyspělou civilizaci, toužící po naších přírodních zdrojích, zmasakruje americký prezident ve stíhačce.

 

Alfou a omegou všech diskusí o mimozemšťanech je absolutní nedostatek faktů v této oblasti. Veškeré naše úvahy o životě ve vesmíru jsou založeny na znalostech života pozemského, o kterém navíc stále nevíme ani zdaleka vše. Astrobiologové za tento přístup byli a jsou kritizování, avšak snaha levitovat a oprostit se od života pozemského znamená zabřednout do pouhých spekulací. Hledání univerzálních definic mimozemského života je běh na dlouhou trať. Astrobiologie dnes připomíná více orientační běh skřížený s překážkovým během než svižný sprint do viditelného cíle.

 

Na jakých podmínkách je život ve vesmíru založen? Jak moc je život vzácný? Jak vypadá? Jak moc se liší nebo jen naopak podobný tomu pozemskému? Odpovědi na tyto otázky nám současná věda najít nedokáže. Astrobiologie se pouze dostává k utváření základů, na kterých bychom mohli stavět budoucí a časově velmi vzdálené teorie.

 

Ve stínu 50 let SETI si letos připomínáme i šedesáté výročí Fermiho paradoxu. Italský fyzik Enrico Fermi si v roce 1950 položil triviální otázku. Pokud mimozemšťané existují, tak kde potom jsou? Jedním z možných vysvětlení může být fakt, že cestování vesmírem na velké vzdálenosti je příliš nákladné a dost možná fyzikálně nemožné.

 

Stephen Hawking, zdroj: Wikipedia
Stephen Hawking, zdroj: Wikipedia

Právě proto se zdají být obavy z nenasytných mimozemšťanů spíše liché. Mnozí lidé se domnívají, že mimozemšťané cestují z jedné planety na druhou a „vysávají“ přírodní zdroje. Sám Hawking to přirovnává k objevu Ameriky, následné kolonizaci a zmasakrování původních obyvatel. Jenomže cesta lodí za velkou louži trvala i tehdy pouhých několik měsíců.

 

Cestování mezi planetárními systémy u cizích hvězd je poněkud složitější. Vzdálenosti jsou ve vesmíru obrovské, a proto se vkládá jednoduchá otázka: proč by se sem mimozemšťané vláčeli? Lze předpokládat, že civilizace, schopná cestovat vesmírem, si dokáže potřebné přírodní zdroje vyrobit nebo je primárně získat ve svém okolí. Země neposkytuje nic tak zvláštního, kvůli čemu by stálo zato letět několik světelných let. Nejabsurdnějším argumentem některých nadšenců je, že mimozemšťané by letěli přes půl Galaxie, aby následně lidský druh zotročili. Přitom i naše civilizace, která se není schopna ani vrátit na Měsíc, už dnes používá k usnadnění práce všelijaké elektronické pomůcky a roboty.

 

Mimozemšťané by potřebovali velké množství zdrojů a zásob i na samotnou cestu. Nutně se vtírá otázka, jak by se vypořádali s výletem o délce několika tisíc až milionů let? Pokud jsou schopni si zdroje vyrobit ve svém hvězdoletu, pak proč by sem vlastně letěli? Je to asi stejně absurdní, jako kdybych si chtěl obstarat svou oblíbenou značku tequily a místo objednávky v některém ze specializovaných obchodů bych sedl na nejbližší letadlo do Mexika.

 

Na druhou stranu je jistá opatrnost při snaze o mezihvězdnou komunikace namístě a to právě kvůli naší nulové povědomosti o dění „tam venku“. Je potřeba důkladných debat na pomezí astronomie, astrobiologie, filozofie, etiky i náboženství, abychom dospěli k ucelené představě o tom, co a zda vůbec posílat mezihvězdnou láhvovou poštou.

 

Doporučené články a odkazy:

 

 



 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz