Hubbleův teleskop slaví 20. narozeniny. Podívejte se na rozhovor s dalekohledem a multimédia!
Znovu vypuštěný Hubblův kosmický dalekohled.
Píše se 24. duben 1990 a hodiny v Evropě ukazují 14:33:51. V Československu si lidé užívají první měsíce v novém režimu a internet je zatím pouze snem několika jedinců. Na vzdáleném Mysu Canaveral burácejí motory raketoplánu Discovery. Do vesmíru se vydává nejdražší astronomický dalekohled všech dob…
Psát o Hubblově dalekohledu je jako nosit dříví do lesa. Legenda mezi legendami měla pokračovat v práci svého jmenovce a zpřesnit stáří vesmíru. Hlavní úkol byl splněn a to i přesto, že po vypuštění by se v astronomech krve nedořezal. Dalekohled v hodnotě nejméně 1,5 miliardy dolarů byl k ničemu. Drobná výrobní vada měla fatální důsledky. Vliv sférické aberace se sice dařilo minimalizovat počítačovou úpravou, avšak na úkor slabých objektů a kvůli něm byly přece Hubble do vesmíru vyslán.
Posádka raketoplánu nakonec nasadila dalekohledu brýle a HST se mohl pustit do práce. Mezi nejbezvýznamnější objevy nepochybně patří Hubblova hluboká pole, díky kterým se podařilo odhadnout počet galaxií ve vesmíru, pozorování dopadu komety na Jupiter v roce 1994 a výzkum atmosfér exoplanet.
O Hubblovu dalekohledu píšeme občas i na našem webu – seznam článků.
Připomeňme si výročí tohoto unikátní astronomického přístroje rozhovorem přímo s ním, který jsme přinesli v květnu loňského roku – odkaz.
Americký raketoplán se na servisní misi k Hubblovu dalekohledu vydal celkem 5x. Naposled se tak stalo v květnu loňského roku. Díky servisním misím je na oběžné dráze fakticky zcela nový dalekohled. Podle odhadů by měl HST pracovat do roku 2013.
Doporučené odkazy:
Související články:
Křestní jméno „Jiří“ je (alespoň podle Wikipedie) nejčastější mužské křestní jméno v ČR (a zřejmě u české populace). Takže těch lidí, kteří zrovna mají 24. 4. svátek, je poměrně hodně.
Plné a objektivní zhodnocení přínosu tohoto dalekohledu pro astronomii na sebe ještě nechá nějakou dobu čekat. Není totiž jen optická astronomie, ale i astronomie rentgenová, mikrovlnná a další … HST není jediný ani první kosmický dalekohled. Revoluční na něm je jednak to, že byl první ve viditelné (a blízkých) oblastech spektra, jednak jeho velikost. Dříve byly na oběžnou dráhu vysílány podstatně menší dalekohledy.
Když přijdete do Ondřejova, budou vám tam u Dvoumetru vykládat někteří provaděči, že ondřejovský Dvoumetr největší dalekohled ve střední Evropě. Otázka je, co všechno počítáte do střední Evropy … – ať už mají v tomto pravdu nebo by měli správně říkat „v České republice“, je vhodné zmínit, že HST má průměr 2,4 metru a že několik pojízdných (!) dalekohledů o průměru 2,2 metru mají na Cerro Paranal.
jaký štěstí že byl vypuštěn zrovna na můj svátek
a chci aby vydržel ještě mnohem dýl než předpovídají