Komentář: Měly by mít exoplanety svá jména?
Exoplaneta HD 209458b v představách malíře
V astronomických a publicistických kuloárech už nějaký ten pátek probíhá diskuse na téma, které nepochybně napadlo nejednoho zájemce o hledání cizích světů. Měly by mít exoplanety svá vlastní jména nebo se spokojíme s neosobní a neromantickou řečí čísel a písmen?
HD 86081 b, HD 83443 b, HD 125612 c…to jsou jen některé současné názvy exoplanet. Ještě méně příznivá situace je u planetárních průvodců, objevených metodou gravitačních mikročoček (OGLE235-MOA53 b, MOA-2007-BLG-192-L b, …).
Už delší dobu se ozývají hlasy zejména z tábora novinářů, astronomických publicistů, spisovatelů a popularizátorů, kteří jsou občas trochu nešťastní z neosobního numerického označování exoplanet. Zatímco názvy planet Sluneční soustavy zná každé dítě školou povinné, zapamatovat si názvy jejich extra solárních kolegyň je občas tvrdý oříšek i pro lidi, pro které je psaní a přednášení o výzkumu dalekého všehomíra denním chlebem.
V poslední době zaznívají výzvy ke změně „exoplanetární nomenklatury“ i z řad astronomů. Pěkně to na webu astrobio.net shrnul spisovatel Christopher Cokinos. V článku jsou citace od několika astronomů. Pojmenovat alespoň nejbližší exoplanety by chtěl jejich slavný lovec Geoff Marcy. Ještě mnohem dál jde Alfred Vidal-Majar, který navrhuje dát jména všem exoplanetám, jenž nacházejí ve vzdálenosti do 1 000 parseků (3260 světelných let) od Země.
Jak se exoplanety označují?
Dnešní exoplanetární nomenklatura vychází ze zažitého způsobu pojmenovávání dvojhvězd. Exoplaneta dostává jméno podobným způsobem jako lidé. Příjmení je dáno označením matky, avšak křestní jméno se scvrkává na pouhé jedno písmeno. První objevena exoplaneta u dané hvězdy se označí písmenem „b“, neboť „a“ je rezervováno samotné hvězdě, ale obvykle se nepíše. Pokud je u stejné hvězdy objeven další planetární průvodce, dostává do přízviska písmeno „c“, další pak „d“, „e“ atd. Tak třeba první exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti dostala název 51 Peg b. Mateřskou hvězdou je v tomto případě hvězda 51 Peg v souhvězdí Pegase. Pokud by okolo dané hvězdy byla v budoucnu objevena další exoplaneta, dostala by automaticky název 51 Peg c.
Označení exoplanety vychází z názvu mateřské hvězdy. Nomenklatura samotných hvězd je poněkud komplikovanější. Obvykle se jedná o zkratku některého z katalogů a pořadového číslo. U exoplanetárních matek se nejčastěji setkáváme s Henry Draper Catalogue. Hvězda je označena písmeny HD a číslem. Své zastoupení mají v katalogu i celebrity. Například Polárka je HD 8890.
Dalším slavným „výčtem“ hvězd je Glieseho katalog, který obsahuje blízké hvězdy do vzdálenosti 20 parseků (cca 65 světelných let) a sestaven byl německým astronomem Wilhelmem Gliesem v 50. letech minulého století. Jednotlivé hvězdy jsou značeny názvem Gliese a číslem, případně zkratkou Gl nebo GJ (označující pozdější verzi katalogu Gliese–Jahreiß).
Existují samozřejmě výjimky potvrzující pravidlo. V případě tranzitujících exoplanet se vžilo pravidlo pojmenovávat exoplanety po objeviteli. V katalogu tak nalezneme exoplanety Kepler-8 b, CoRoT-5 b – nesoucí hrdě jméno kosmických dalekohledů, kteří je objevili. Zatím bohatší zastoupení mají v katalogu tranzitujících exoplanet pozemští lovci. Najdeme v něm exoplanety WASP, TrES, HAT apod.
Trochu paradoxně se název exoplanety promítá zpětně do názvu mateřské hvězdy. Exoplaneta Kepler-8 b tak obíhá okolo hvězdy Kepler-8 apod.
Podobná situace je v případě exoplanet, objevených metodou gravitačních mikročoček, kde má monopol polský projekt OGLE.
Pět dosud objevených exoplanet dalekohledem Kepler v měřítku. Poloměr jednotlivých planet je uvedena v násobcích poloměru Země (Re).
Neformální jména
Jediným orgánem, který může definovat pravidla pro pojmenovávání jakékoliv nebeského tělesa a následně jména přidělovat, je Mezinárodní astronomická unie (IAU). Možná trochu na truc IAU se už u některých exoplanet objevily neformální jména. Nepochybně nejznámějším příkladem je první známá tranzitující exoplaneta HD 209458 b, u niž se můžeme setkat s neoficiálním jménem egyptského boha podsvětí Osiris.
Podstatně méně lidí asi slyšelo o neformálním jménu Ymir ze severské mytologie v případě super-Země Gliese 581 c. Naprostou novinkou byl i pro mne název Bellerofontés pro první exoplanetu u hvězdy hlavní posloupnosti 51 Peg b.
Máme jim dát jména?
Pokud bychom udělali anketu mezi astronomy, novináři, popularizátory i laickou veřejností, zjistili bychom, že se dělí na dva základní tábory. Jedna skupina je proti pojmenovávání exoplanet a požaduje zachovat současný konzervativní vědecký model. Exoplanety by podle nich měli mít pouze označení, vycházející z názvu mateřské hvězdy, jak jsme jej popsali výše. Hlavním argumentem proti „romantické nomenklatuře“ je obava o budoucnost. Dnešních přibližně 500 známých exoplanet bychom nepochybně dokázali pojmenovat, ale už během následujících let budeme znát tisíce exoplanet. Čekají nás doslova exoplanetární žně a mozkové závity členů Mezinárodní astronomické unie by se při schvalování (a hlavně při vymýšlení) jmen exoplanet velmi rychle zavařily.
Zastánci „romantické nomenklatury“ argumentují zejména tím, že v současné době je pro laickou veřejnost dost obtížné si zapamatovat (nebo přímo zamilovat) konkrétní exoplanetu. Orientovat se ve změti čísel a zkratek je obtížné a nezapamatovatelné. Při vyslovení slova Mars snad každého napadne řada myšlenek, souvisejících s rudou planetou, ale co vás napadne při vyslovení „há dé dvě stě devět čtyři sta padesát osm bééé“?
Zastánci pojmenovávání exoplanet pochopitelně nespřádali své plány a úvahy nad sklenkou vína a stojí pevně nohama na zemi. Také oni vnímají líbivou budoucnost lovců exoplanet a navrhují pojmenovat pouze některé exoplanety. Nejčastěji padají dva směry, kterými bychom se mohli ubírat:
- Pojmenovávat exoplanety, nacházející se do určité vzdálenosti od nás.
- Pojmenovávat „druhé Země“ – exoplanety, na jejichž povrchu může teoreticky existovat život a jsou tedy i laickému srdci nejblíže. Určitou podskupinou by mohly být exoplanety, které sice nejsou zemského typu, avšak do historie astronomie se nějakým způsobem zapsaly. Příkladem může být už zmíněná Osiris (HD 209458 b) nebo Bellerofontés (51 Peg b).
Vyhledávací mapka pro hvězdu 51 Peg
Kde hledat inspiraci?
Výše popsaný model není nový a do značné míry vychází z nomenklatury hvězd. Při pohledu na oblohu uvidíte stovky zářících bodů, dalekohledem tisíce a jen v naší Galaxii jsou miliardy hvězd. Své jméno si ale vysloužila jen hrstka z nich. Jméno dostaly zejména ty nejjasnější a to v řecké či arabské mytologii velmi dlouho před založením Mezinárodní astronomické unie. Dnes se už hvězdám jména nedávají, i když někteří vychytralí novodobí obchodníci s deštěm vám budou jméno některé pěkné hvězdičky za (ne)malou úplatu nabízet.
Kde však hledat zdroj a inspiraci v případě jmen exoplanet? Mytologie všech starých i mladších národů je jistě bohatou studní pěkných jmen, avšak rozhodně ne bezednou. Kromě toho bychom se mohli dostat do nepříjemné situace, že exoplaneta dostane jméno, jehož hrdým nositelem už je některé z těles Sluneční soustavy. V hlavách novinářů i veřejnosti by to mohlo způsobit chaos nepříliš vzdálený současné situaci. Nemusíme chodit daleko. Již zmíněný Osiris je nejen neformálním názvem exoplanety ale také zcela oficiálním názvem planetky ve Sluneční soustavě.
Jako zcela nepoužitelný model se na první pohled jeví inspirace v kometární branži. Vlasatice se pojmenovávají obvykle po svém objeviteli. Díky nástupu automatických přehlídek jsou v poslední době astronomové amatéři bez větší šance, a tak se to v kometárních úlovcích hemží názvy úspěšných projektů jako např. LINEAR. Za objevem exoplanet stojí obvykle rozsáhlé mezinárodní týmy astronomů a pojmenovat exoplanetu po astronomovi (nebo člověku obecně) by bylo trochu silná káva. Na druhý pohled ale může být právě nomenklatura komet velmi dobrou inspirací, ale k tomu se ještě dostaneme v závěru článku.
Planetky jsou pojmenovávané na návrh objevitele po rozličných osobách, městech, řekách, nížinách i výšinách. Platí zde ale to, co již bylo řečeno o pár řádků výše. Snad nikdo si nedokáže představit, že by se okolo hvězdy proháněla exoplaneta Werich, Dunaj, Česká republika nebo Fernando Alonso…
Exoplanety.cz přicházejí se svou troškou do mlýna
Abychom pouze nepapouškovali cizí názory a zažité postupy, přicházíme se svou malou troškou do mlýna, která je určitým kompromisem pro odpůrce i zastánce „romantické nomenklatury“. Inspiraci hledáme u tranzitujících exoplanetách, které jsou nezřídka kdy pojmenovány po svém objeviteli. Proč bychom podobný trend nemohli zavést také u dalších exoplanet? U metody měření radiálních rychlostí by název exoplanety nevyházel z názvu dalekohledu ale spíše ze jména spektrografu. První exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti 51 Peg b by nesla hrdý název Elodie – 1b, po francouzském spektrografu, kterým ji objevili astronomové z Ženevské observatoře v roce 1995. První dvě exoplanety u pulsaru by mohly nést název Arecibo-1 b a Arecibo-1c po slavném radioteleskopu v Portoriku.
Příznivci romantické nomenklatury by se mohli doslova vyřádit při hledání názvu pro budoucí spektrografy, kosmické dalekohledy i automatické pročesávače světelných křivek.
Každý z lovců exoplanet má omezenou životnost (a tedy i omezený počet úlovků), takže bychom se nemuseli příliš obávat, že za pěkným názvem vykyne „hausnumero“.
Je pravdou, že taková imaginární exoplaneta „HARPS-25 b“ je poněkud méně romantická než Osiris, ale kompromis jak známo není dokonalým stvořením. Tento námi navrhovaný postup by bylo možné okořenit výjimkou v podobě mytologických či jiných jmen pro zvláště zajímavé a historicky cenné exoplanety. Se jmény planet u sluncí cizích bychom ale měli šetřit… nezapomeňme, že tam daleko v rozsáhlém vesmíru jsou miliardy světů a každý z nich je svým způsobem unikátní, přitažlivý a pro nesení jména naprosto způsobilý.
Jaký je váš názor?? Hlasujte nyní v anketě – v pravém sloupci na našem webu!
Související články:
Několik komentářů:
Inspirace ze sci-fi… proč ne…P3X-428..Ale spíše bych to vázal na systém konstalačních jmen… Jako třeba Epsilon Pegasi 26 b..víme kde asi se nachází a kolikátá je..plus vést souřadnicovou databázi…
Pak další věc…v případě existujícího int. života jinde… oni budou mít také své nějaké názvy…Třebaže bysme pojmenovali planetu EC147 Jaroslav Hašek (vlak :-D ) a on to bude třeba K’Ptach Su Xirilianskéh imperia :-D
Takže spíše pojmenovávat planety až je navštívíme a v nejbližším okolí..zbytek planet si pojmenují ti druzí co jsou v jejich okolí:)
Ale zajimavým planetám se mohou dávat výstižná jména…
..třeba horká, blízkoslunní planeta Neithu, Hell, Peklo
Ledové planety..Arctica, Snowball, Iceword.. překlady v různých jazycích :)
Nebo překlady do latiny či starobylých jazyků… Glasius,
a nebo Jak v SG…. sestavit nějaký souřadnicový systém, dat jednotlivým znakům výslovnost a Procalush Theonas 51 Pegasi je na světě :-D
Ať je pojmenuje ten, kdo na takovou planetu vstoupí jako první.
Když to budeme dělat podle Hvězdné brány, tak bude problém vyřešen. :) Zůstaneme u starého dobrého P3X729. :)
pokud se pamatuju tak neco takoveho maji uz ve star treku tedy rozdeluji prostor vesmiru na stejne velke kostky a v nich pak rozdavaj jmena vsemu co najdou – nekomu to muze prijit jako blbost hledat prirovnani ve sci-fi ale napad pojmenovavat telesa ve vesmiru podle nejakeho soucasneho udelatka mi pride ponekud nelogicke a kratkozrake – tyto stroje pred 50ti lety nikdo neznal a za 50 let je taky nikdo znat nebude. driv astronom sam hledal nova telesa a dnes mu pomahaji ruzne druhy stroju a nektere uz ani cloveka k hledani nepotrebujou a da se predpokladat ze takovejch bude pribejvat ale i ten „nej“ stroj pouze rekne obsluze ze neco nasel a proto podle meho by melo bejt jmeno telesa podle takoveho pracovnika co tuto zpravu obdrzel a ne podle stroje protoze i za 50 let to budou prave lide komu jsou takovato „normalni“ jmena urceny strojum to je totiz jedno tem bude stacit i dnesni zpusob „pojmenovani“
Já si myslím, že by se normální názvy měly exoplanetám přidělovat, až je v daleké budoucnosti lidé navštíví.
Připojuji se k názoru, že vlastní jména by měla být přidělována jen opravdu výjimečným planetám o kterých toho zároveň hodně víme (např. známe složení atmosféry, velikost, hmotnost, teplotu)a známe je už nějakou delší dobu.
Zejména proto, aby se nakonec neukázalo, že to jméno nesedí. Příklad rovnou z praxe – planeta Gliese 581c dostala neformální jméno zjevně proto, že byla považována za „obyvatelnou“, dnes už ale víme, že nejspíš obyvatelná moc nebude. U většiny exoplanet známe jen minimální možnou hmotnost, nelze proto vyloučit, že v některých případech jde třeba o hnědé trpaslíky nebo dokonce malé hvězdy. Několik planet už taky „zmizelo“, když se ukázalo, že nešlo o detekci planety ale omyl… viz třeba slavné „planety“ kolem Barnardovy hvězdy.
U méně výjimečných planet bych se přikláněl k tomu, pojmenovávat hvězdy, a planety pak číslovat nebo písmenkovat. 51 Pegasi b, Gliese 876 b, c, d nebo Epsilon Eridani b – taková jména se pamatují velmi snadno, protože tam nejsou čísla nebo jenom nízká (trojmístná). HD 28185 b nebo HIP 116906 b už se pamatují hůř, ale to je dané jménem hvězdy (přesto si je obě pamatuju, protože to jsou zajímavé planety).
Dávat všem planetám jména automaticky je nesmysl. Zaprvé proto, že hezká jména záhy dojdou, takže se budou udělovat jména dlouhá nevyslovitelná a „ošklivá“, zadruhé jich bude tolik, že si to stejně nebude nikdo pamatovat. Příklad: kdo by věděl, kde hledat Fornjot? Asi málokdo. Když ale napíšu jeho „kódové označení“ Saturn XLII, lidem se základy astronomie se rozsvítí, že to bude asi nějaký odlehlý měsíc Saturnu (tohle nepíšu z hlavy ale z Wikipedie). Přitom měsíců máme méně než exoplanet.
Exoplanety si nemůžeme zatím ani prohlédnout jinak než, promiňte mi ten výraz, jako rozmazané fleky a i těchto fotografií je jako šafránu. Dejme tomu čas. Dávat jména exoplanetám by bylo stejné jako psát telefonní seznam pro lidi bez telefonů.
Triviální názvy by podle mne měly mít jen ty nejdůležitější exoplanety. Stačí když se podíváme např. do chemie. Když lidé znali jen několik látek, tak je pojmenovali triviálně (ocet, líh, sůl nebo modrá skalice), ale dnes, když známe takovou spoustu látek a prvků, tak je triviální název zcela nevhodný. O látce nám nic neřekne, nevíme vlastně vůbec nic o jejích vlastnostech. Stejně je to podle mne i s planetami. Pokud je začneme dnes pojmenovávat „romanticky“, tak za sto let se u jejich názvů budou studenti a další rozčilovat, stejně jako dnes u lučavky královské a chilského ledku. Ať jde o planetu nebo hvězdu, bělo by to jít poznat již z názvu, stejně jako by mělo být z názvu poznat o jaký typ planety/hvězdy se jedná a jak je od nás a od mateřské hvězdy daleko a taky v jaké je galaxii.
Např planeta (P) plynný obr (GG) o dvojnásobné velikosti Jupitera (2J), ve své sluneční soustavě 4. planeta (d) od mateřské hvězdy (např. SRDPeg1 – red dwarf Pegasus 1 – Hvězda červený trpaslík v galaxii Pegasus označený čislem 1) by mohla být: PGG2J SRDPeg1 d. Je to sice delší, ale má to dané zákonitosti a nemusím kvůli tomu vědět pomocí čeho nebo jak se o planetě/hvězdě svět dozvěděl. Kdo umí anglicky, tak by na ta písmena přišel možná i sám a po chvilce cviku je to vlastně velmi jednoduché. Zákonitost by pak byla nějak takto: „Co je to-z čeho je to-jak je to velký-u jaké hvězdy je to-v jakém pořadí od hvězdy“
Připomínáte mi kluky, kteří si stloukli vor a „objevili“ ostrov v zátoce za domem. Nyní vymýšlí jak pojmenují všechny ty země co najdou až vyrazí na oceán. :DD
Už dříve jsem přemýšlel o tom, že by se měla pojmenovat jen exoplaneta, na kterou vstoupí lidská noha… :-)
Určitě ale bude stačit pojmenovávat jen exoplanety něčím významné, o které se bude zajímat veřejnost (o ty nevýznamné se budou zajímat jen vědci a těm současná vědecká jména vadit nebudou)
Omlouvám se za double post (měl jsem za to, že se ten první neodeslal)
Je to psáno i v článku. jedná se fakticky o podvod, tak hvězda nikdy vaše jméno neponese (maximálně v rámci té firmy). Nechat takto pojmenovávat exoplanet….ježiš to by byl guláš :)
Nedávno jsem narazil na certifikát „Pojmenuj si hvězdu“ (megadarky.cz/gadgets-a-originalni-darky/12894-pojmenujte-si-hvezdu.html) – nevím jestli to není podfuk, nicméně stejným způsobem by se mohly nechat pojmenovávat exoplanety…
Nedávno jsem narazil na certifikát „Pojmenuj si hvězdu“ (http://www.megadarky.cz/gadgets-a-originalni-darky/12894-pojmenujte-si-hvezdu.html) – nevím jestli to není podfuk, nicméně stejným způsobem by se mohly nechat pojmenovávat exoplanety…
Myslím, že řešení autorů těchto stránek je přijatelný kompromis (přece jen nikdo neví, na kolik exoplanet zemského typu v budoucnu narazíme), speciální pojmenovávání bych nechal na opravdu významné exoplanety. Vlastně bych navrhoval, aby se pojmenovávali jedinečným jménem, až když se o ně začne výrazně více zajímat odborná i laická veřejnost.
Ano, pojmenovávat, bez diskuze. A pak jako označení používat MD5 hash jména.
fc0586aca6e42cffade83252446d0613
Určitě pojmenovat, kdo si má takovéhle názvy pamatovat… :D