45,5 miliard (nebo milionů) obyvatelných exoplanet v Galaxii?
Je to už hezkých pár desetiletí, co Frank Drake zformuloval svou legendární rovnici, s jejíž pomoci se pokusil odhadnout počet mimozemských civilizací ve vesmíru. Řešení jsme zatím nenašli, neznámých veličin je v rovnici až přespříliš. Dnes si astronomové dávají skromnější cíle. Na korpulentnějších znalostech exoplanetární džungle připravili simulace, které mají odhadnout počet obyvatelných exoplanet v naší Galaxii. Závěry jsou více než zajímavé!
Na vědeckém poli se schylovalo k velkému souboji. Proti sobě stály dvě studie, jenž si na první pohled kladly stejný cíl: odhadnout počet exoplanet zemského typu, které obíhají okolo svého slunce v obyvatelné oblasti. Závěry obou studií jsou značně rozdílné. Zatímco první hovoří o 45,5 miliardách vytoužených exoplanet v Galaxii, druhá studie je přesně 1000x skromnější a uvádí „jen“ 45,5 milionů sestřenic naší Země.
K souboji nakonec nedošlo a krev prolita nebyla. Ani jeden z aktérů se totiž nedostavil. Nebyl důvod, obě studie se zabývaly rozdílnými tématy. I když to tak na první, druhý a dost možná i třetí pohled nevypadá.
Zadejte základní otázku
Předně je potřeba si uvědomit, co vlastně hledáme. Pod pojmem obyvatelná exoplaneta si totiž 5 astrobiologů představí 6 různých možností.

Svou pozornost soustředíme na jednoduchou (a dnes už dost primitivní) představu, že hledáme exoplanetu zemského typu, obíhající okolo své hvězdy v obyvatelné zóně. Tato definice je z astrobiologického hlediska prakticky k ničemu, neboť oba parametry rozhodně nezaručí, ba dokonce ani nepředurčí, že daná exoplaneta bude mít na svém povrchu podmínky k životu. Vzhledem k tomu, že naše představy o těchto podmínkách jsou značně mlhavé, nezbývá nám nic jiného, než si alespoň v této úvaze celý problém zjednodušit. Další komplikací je pojem „exoplaneta zemského typu“. V tomto případě máme na mysli planetu s pevným povrchem a atmosférou. Do toto škatulky můžeme hodit exoplanety o hmotnosti 1 až 10 Zemí, i když je dobré upozornit, že čistě teoreticky si atmosféru může udržet i exoplaneta o hmotnosti 0,3 Zemí. Samozřejmě tito méně hmotní příbuzní naší modré planety asi nebudou ideálními cíli, zvláště co se magnetického pole týče.
Shrňme si vše podstatné do jednoduchého zadání a hoďme ho do stroje:
Kolik exoplanet o hmotnosti 1 až 10 Zemí, obíhající okolo své mateřské hvězdy v obyvatelné oblasti (HZ), se nachází v naší Galaxii?
Studie číslo 1 (Jianpo Guo a spol.): 45,5 miliard exoplanet!
Jianpo Guo (National Astronomical Observatories, Kunming, Čína) a jeho kolegové pracovali s pravděpodobnosti výskytu exoplanet zemského typu v obyvatelných oblastech a dospěl k číslu 45,5 miliard!! Pro následující astrobiologicky relativně přijatelné typy hvězd vypadly následující cifry:
- Oranžoví trpaslíci (spektrální třída K): 12,9 miliard terestrických exoplanet v HZ. Oranžové hvězdy jsou podle výsledků nejplodnějšími matkami, tedy alespoň pokud jde o exoplanety zemského typu, obíhající v obyvatelné oblasti.
- Červení trpaslíci (spektrální třída M): 11,5 miliard terestrických exoplanet v HZ. Červení trpaslíci jsou sice nejpočetnějšími hvězdami v Galaxii, ale dle studie hostí v obyvatelných zónách méně exoplanet než jejich kolegyně ze spektrální třídy K.
- Žlutí trpaslíci (spektrální třída G): 7,6 miliard terestrických exoplanet v HZ. Jedná se o hvězdy podobné našemu Slunci.
- Žlutobílé hvězdy (spektrální třída F): 5,5 miliard terestrických exoplanet v HZ
Je potřeba poznamenat, že studie brala v úvahu hvězdy do hmotnosti 4 Sluncí.
Studie číslo 2 (David Kipping): 45,5 milionů exoplanet!
David Kipping (University College, Londýn) zvolil ve své studii poněkud jiný postup. Jeho úvaha je založena na počtu hvězd v Galaxii, který se odhaduje na 300 miliard. S tímto počtem následně Kipping pracuje:
90% hvězd jsou hvězdy hlavní posloupnosti – více třeba na Wikipedii
Z tohoto počtu vylučuje autor červené trpaslíky (spektrální třída M) a hvězdy, které jsou hmotnější (resp. mají kratší životnost) než hvězdy spektrální třídy F. Červení trpaslíci byli eliminování, protože obyvatelná oblast se u nich nachází velmi blízko, takže případná exoplaneta bude mít vázanou rotaci (bude k hvězdě nakloněna stále stejnou stranou), což pro život nemusí být nejvhodnější. Ačkoliv podle mnohých to nemusí být pro život zase tak velká překážka. Po této eliminaci nám už zůstává jen 22,7% hvězd hlavní posloupnosti (spektrální třídy F, G a K).
Na základě dřívější studie Michela Mayora z Ženevské observatoře zužuje Kipping svůj výběr ještě jednou a přichází s odhadem: asi 15% všech hvězd spektrální třídy F, G, a K hostí kamennou exoplanetu. Tento odhad bude patrně více či méně podhodnocen.
Jenomže pozor!! Toto číslo ještě nebere v úvahu počet kamenných exoplanet v obyvatelné oblasti ale celkový počet exoplanet s pevným povrchem u daných typů hvězd! Kipping ve své simulaci pracoval s 330 exoplanetami, z nichž asi 30 by se mělo nacházet v obyvatelné oblasti…tedy 10% ze všech kamenných exoplanet. Kipping ještě započítal vliv galaktické obyvatelné oblasti (ne všude v Galaxii jsou vhodné podmínky pro obyvatelné exoplanety) a vyšlo mu číslo 50 milionů exoplanet zemského typu v obyvatelných zónách.
Poté, co Jianpo Guo zveřejnil svou studii, přišel Kipping s poměrně zajímavým sdělením. Jeho hodnota 50 milionů exoplanet je zaokrouhlením původního výsledku: 45,5 milionů exoplanet!! Rozdíl mezi oběma studiemi jsou tedy přesně tři řády!
Důvod tak velkého rozdílu je nutné hledat především v rozdílném přístupu. Kipping bere v úvahu alespoň z některé astrobiologické faktory (vyloučení hmotných hvězd, červených trpaslíků, galaktická obyvatelná oblast), zatímco Guo se příliš nezaobírá tím, okolo jaké hvězdy „jeho“ na první pohled obyvatelná exoplaneta vlastně obíhá.
Je třeba říci, že odhad 45,5 miliard exoplanet je mimořádně extrémní. Už kdysi se astronomové pokoušeli o podobný odhad a obvykle dospěli k hodnotám v řádech desítek až stovek milionů exoplanet.
A co měsíce?
Kipping je známým expertem na exoměsíce. Přestože jsme zatím žádný měsíc u exoplanety nenalezli, nemusí to nutně dlouho trvat. Teoretickou šanci na nalezení exoměsíců má už kosmický dalekohled Kepler. Kipping upozorňuje, že obyvatelný exoměsíc může obíhat okolo jakékoliv exoplanety o hmotnosti Země a větší. Kromě toho je obyvatelná oblast pro exoměsíc až o 50% větší, neboť exopměsíc může mít ještě druhý zdroj tepla v podobě slapových sil mateřské planety.
Kolik takových obyvatelných exoměsíců může v naší Galaxii existovat? Kipping přináší číslo 25 milionů, ale je nutné říci, že se jedná o velmi hrubý odhad, založený z velké části na dohadech a spekulacích, asi podobných jako ona v úvodu zmíněná Drakeova rovnice.
Zdroje:
- centauri-dreams.org
- Probability Distribution of Terrestrial Planets in Habitable Zones around Host Stars

Související články:









Za složitostí výzkumu je jednoduchá logika: větší dalekohled = větší rozlišovací schopnost a dosah = víc objevů. A dále: výkonnější počítače (clustery) = výpočtově náročnější numerické modely (většinou také modely věrněji simulující skutečnost). A dále: více chytrých a zaměřených lidí = více odvedené práce na poli výzkumu.
V celku s tebou souhlasím ale stejně si myslím že ani sonda Kepler, jakožto sonda první generace žádnou exoplanetu zemského typu metodou tranzitů,(ač nerad) neobjeví!! Druhá polovina našeho století – pak se uvidí (kéž bych se mýlil)…
Mě spíš překvapuje, že se dělají tyto nesmyslné výpočty. Dokud nebude objevena jediná bakterie prokazatelně mimozemského původu( třeba na Marsu), nemá cenu nic počítat. Všechno jsou to jen domněnky a spekulace.
Dagmar Jarošová Odpověď:
Březen 15th, 2010 v 23:09
Zrovna tyto výpočty jsou pro někoho úplně irelevantní. Jenže spekulacemi a domněnkami začíná přece každý vědecký výzkum, tedy i ten astronomický. A nové objevy většinou více otázek vyvolají, než zodpoví :).
Mě by jen zajímala taková maličkost, na kolika z x-planet, který jsou obyvatelné, se vyvine život a na kolika aspoň inteligentní život na úrovni lidí. Ale to se nikdy nedozvím, odpověď na tuto statistiku.
Při četbě článku (i komentářů) jsem si uvědomil, jak rychlý ten vývoj ve výzkumu exoplanet vlastně je. My tady v ČR patrně ani nevnímáme skutečnou dynamiku tohoto vývoje. Tedy ani to, jak za ní astronomie v ČR zaostává. Sice se tady o exoplanetách mluví a uvažuje, ale skutečný výzkum se děje jinde. Mimochodem dověděl jsem se, že ještě není jisté, že 500 000 miliónů Kč na E2S není jistých. E2S bude celým názvem Centrum vědecké excelence pro spolupráci s ESA a ESO. Bude to úplně nová, obří budova v areálu AsÚ AVČR v Ondřejově. Pokud se nepostaví, zůstane mnoho věcí při starém.
Za složitostí výzkumu je jednoduchá logika: větší dalekohled = větší rozlišovací schopnost a dosah = víc objevů. A dále: výkonnější počítače (clustery) = výpočtově náročnější numerické modely (většinou také modely věrněji simulující skutečnost). A dále: více chytrých a zaměřených lidí = více odvedené práce na poli výzkumu.
Ale to by bylo na úplně jinou, samostatnou úvahu, spíš o lidech a organizacích, než o exoplanetách …
Rozcházející se výsledky mě vůbec nepřekvapují, vždycky záleží na tom, co se počítá a s jakými čísly. V tomto kontextu: pro koho by měly být uvažované planety obyvatelné? Počítáme jejich maximální, minimální, nebo pravděpodobný počet?
Kdybych si chtěl do astronomů rýpnout, napsal bych, že při příhodně pojatých parametrech by mohl počet obyvatelných těles v Galaxii přesáhnout počet hvězd (obyvatelnost pro mikroby je hodně pružný pojem, asi žádné větší těleso sluneční soustavy vlastně nemůžeme s jistotou označit za neobyvatelné…), a naopak při velmi restriktivním přístupu bychom skončili u jednociferných čísel, a stále by mohlo jít o naprosto korektní výpočet založený na platných datech.
Dagmar Jarošová Odpověď:
Březen 14th, 2010 v 21:04
Kdybys to napsal, tak by to nebylo rýpnutí do astronomů, ale fakt (alespoň prozatím ;)).