Stavební kameny života, meteority a Slezsko

Mnoho astrobiologů se domnívá, že impuls pro vznik života na Zemi přišel z vesmíru. Už se však neshodnou na tom, jak moc bylo tento impuls silný. Dopravily meteority na naši mladou rodnou hroudu důležité organické sloučeniny? Má voda původ v kometách? Nebo mají pravdu odvážní zastánci panspermie, kteří věří, že život byl na Zemi importován z vesmíru?

 

Na žádnou z těchto otázek zatím odpověď neznáme. Astrobiologové postupují v odhalování tajemství počátků života na Zemi po malých krocích a přidávají chybějící střípky do stále hodně prázdné mozaiky našich znalostí.

 

Mnoho studií se v minulosti zabývalo poměrně triviální otázkou, zda některé elementy, o kterých byla řeč v úvodu, mohly vůbec přežít průlet zemskou atmosférou.

 

V mnoha meteoritech byly nalezeny aminokyseliny. Jejich seznam dnes čitá už více než 70 položek a rozhodně není konečný. Před pár dny jsme vás informovali o nových analýzách slavného chondritu Murchison – viz článek. Aminokyseliny tvoří základ bílkovin a jsou tak stavebními kameny života.

 

Marylène Bertrand z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) zkoumala, zda a především jak mohly aminokyseliny v meteoritech přežít křest ohněm při průletu zemskou atmosférou.

 

Podobné studie už sice proběhly dříve, tentokrát se však poprvé pracovalo s koncentrací aminokyselin, odpovídající reálným meteoritům. Vědci vzali vzorek saponitu s aminokyselinami a ostřelovali ho ve vakuové komoře nábojem ráže 20 mm.

 

Z výsledků experimentu vyplynulo, že jedna skupina aminokyselin přežila, zatímco druhá nikoliv. Jenomže nepřeživší aminokyseliny byly v meteoritech přesto nalezeny. Byla simulace nepřesné? Zřejmě nikoliv.

 

Klíč k odpovědi musíme hledat v meteoritech. Jedna z variant hovoří o tom, že aminokyseliny se v meteoritu při dopadu vypařily a později znovu kondenzovaly. Dalším možným vysvětlením je rozpad složitějších organických sloučenin na jednodušší aminokyseliny při dopadu meteoritu na zemský povrch. Konečně třetí příčinou mohou být jiné podmínky v době, kdy život na Zemi vznikal. Atmosféra byla tehdy více hustá a obsahovala především dusík, oxid uhličitý a metan. Laboratorní simulace pracovala spíše s dnešním stavem atmosféry.

 

Meteority zřejmě sehrály při vzniku a vývoji života na Zemi důležitou roli. I dnes dopadne každý den na zemský povrch podle odhadu asi 20 000 tun kosmického materiálu! Vzhledem k proporcím Země končí většina meteoritů na dně oceánů, v pralesích, pouštích a v dalších neobydlených částech planety.

 

Saponit
Nemohu si odpustit ještě jednu zajímavost. Při experimentu se pracovalo se saponitem, což je křemičitan s množstvím hořčíku, sodíku a železa. Tento nerost najdeme v uhlíkatých chondritech ale také na Zemi. Na světě jsou tři známá naleziště saponitu – ve Velké Británii, Švédsku a v polské části Slezska. Posledně jmenovaná lokalita se nachází necelých 20 km od českých hranic.

 

 

Zvětšit mapu

 

 

Zdroje:

• space.com
• Wikipedia
• Cojeco.cz

 

 

 

 

 

 

Související články:

1. Žolíka života dostaly tři planety. Vyhrála jen Země?
2. Pravděpodobnost života na Titanu mírně stoupla
3. Přinesly kameny života komety?
4. Exkluzivně: Současnost a budoucnost hledání života ve vesmíru
5. Nikl a jeho přínos pro vznik života