Instantní mimozemšťan s nálepkou Made in Earth
Po delší době o sobě dali nahlas vědět fandové panspermie. Pokud se o život ve vesmíru zajímáte alespoň okrajově, pak jste na tento termín určitě už někdy narazili. Tentokrát je však řeč o panspermii v trochu jiném světle.
Teorie panspermie předpokládá, že život nevznikl na Zemi náhodně, ale byl sem dopraven. Ne snad poletujícím nádobím zelených pidimužíků ale na palubě nějaké komety či planetky. Zastánci panspermie se domnívají, že život putuje vesmírem a pokud se mu do cesty postaví nějaká fešná planeta, rozvine se na jejím povrchu z původních „transportovaných“ spor.
V mezinárodních vodách existuje společnost SOLIS (Society for Life in Space), která je jakýmsi opakem podstatně populárnějšího SETI. Zatímco lovci mimozemských signálů se zaměřují hlavně na poslech nebeských sfér, lidé okolo SOLIS jsou posedlí vysíláním.
Poslat nebeskou poštou však nehodlají sondu se vskazem nebo rádiový signál s binárním kódem ale pozemský život.
Své představy nedávno zpracoval do článku Michael Mautner z Virginia Commonwealth University. Podle něj je naše morální povinnost zajistit pokračování života ve vesmíru i v případě, že Zemi skončí a současně s tím napomoci panspermii. Jak? V nejbližších letech budou astronomové objevovat exoplanety zemského typu a zkoumat jejich atmosféry. K vybraným planetám by měly být vyslány „vesmírné archy“ se semeny pozemského života. Podle plánů by obsahovaly až 100 000 organismů. Jako pohon se nabízí sluneční plachetnice, se kterými se už nějaký ten pátek experimentuje.
Po mnoha milionech let trvající plavbě pustým vesmírem by loď dorazila na vybranou planetu a mohla by na jejím povrchu urychlit nebo přímo zahájit cestu ke vzniku života.
Hlavním problémem není ani tak technické provedeni podobných projektů ale etika a to etika přímo hvězdná.
Máme vůbec právo na podobné experimenty? Co když na cílové exoplanetě už život existuje? Astronomie nám patrně nikdy nenabídne techniku, díky které bychom dokázali říci, zda se na té či oné planetě u cizí hvězdy nachází život. Na internetu se sice občas můžete dočíst (mnohdy dokonce od astronomů?!), že život bude objeven na některé exoplanetě už zítra nebo za týden, ale to jsou jen bulvární žvásty a …ano nebojím se to říct: lži.
Co by se stalo, kdyby se mimozemský život dostal do kontaktu s životem pozemským? Astrobiologové v tomto ohledu nejsou jednotní. Podle jednoho názoru by na vzdálené exoplanetě mohlo naši zásahem dojít k nastartování nebo urychlení evoluce. Jiní zase upozorňují na fakt, že na Boha bychom si hrát rozhodně neměli.
Bude pozemský život cestovat vesmírem? Staneme se my samotní tvůrci panspermie? Jednoho dne, za mnoho milionů let, možná do atmosféry některé z exoplanet vstoupí kosmická loď s nálepkou Made in Earth a oním vlídným nápisem Nepropadejte panice! Možná….
Zdroj: centauri-dreams.org

Související články:












nebojte se,mimozemské civilizace existují.představitelem jedné z nich jsem já,ale nevím které.aspoň mám ten pocit.ten bude mít nejspíš většina lidí,kteří se více zabývají nesmrtelností chrousta. možná by bylo dobré se napít piva totiž vína.pak se ztrácej zábrany a hranice veškerých“JÁ“.mimozemský život či co to vlastně hledáme,by se měl najít buď v mikrokosmu,ať nelítáme tak daleko,a nebo hledáním příčin skrze následky.no to je tak všechno ,co jsem chtěl ze sebe vyždímat.
Odpovědět
Přijde mi to jako hodně špatná sci-fi, možná dokonce bez toho sci-.
V dohledné době by se to naprosto nedalo zvládnout. Nevím, jak si to autoři představují, ale taková archa by musela mít poměrně dobré manévrovací a navigační schopnosti, jinak je šance na zásah cíle nulová, a letěla by minimálně stovky let. Bez poruchy, bez vyčerpání energie. To už není nějaká kapsle s mikroby, ale poctivá mezihvězdná loď (reaktor, manévrovací trysky, počítač, dalekohled…). Tu už jen tak nějaká plachtička nerozhýbe…
Navíc k čemu to? Pokud na cílové planetě život je, a pak je mise k ničemu, nebo spíše se projeví destruktivně a je to podle všech měřítek zločin. A jestli tam není… tak stejně NIKDY nemůžeme 100% jasně rozhodnout, že tam opravdu není, když si ještě nejsme jistí ani Marsem.
Panspermii bych přenechal matce přírodě, ještě ani nevíme, jestli tutéž přepravní službu dávno neobstarala sama, tak proč jí hned fušovat do řemesla? To je trošku arogantní, ne?
Radši bych poslal výzkumnou sondu. Ta nic nezkazí, a ještě se díky ní třeba něčemu přiučíme.
Odpovědět
admin Odpověď:
Únor 17th, 2010 v 21:02
Nejmene pristich 50 let nebudeme schopni postavit sondu, ktera by tam doletela….
Odpovědět
Aby se mohlo něco takového učinit, musíme více poznat. Podle mě ještě máme čas. Poprvé když jsem se dozvěděl o možnosti panspermie, tak nevyšel z úžasu … jo, to byla moje první knížka.
Odpovědět