Tady to teda žije, ohlásila kosmická sonda Cassini od měsíce Enceladus

Tygří pruhy v oblasti Baghdad Sulcus. Obrázek je kombinací fotografií ve vidielné a infračervené části spektra.
Tygří pruhy v oblasti Baghdad Sulcus. Obrázek je kombinací fotografií ve vidielné a infračervené části spektra.

Píše se 21. listopad 2009 a kosmická sonda Cassini dostává poslední příležitost podrobně očenichat jižní oblasti Saturnova měsíce Enceladus. Neznamená to, že by americko-evropský vyslanec lidstva na tento pozoruhodný svět zanevřel. To jen jižní oblasti měsíce budou v nejbližších 15 letech ve tmě a to je příliš dlouho i na sondu Cassini, jejíž vědecké lelkování u Saturnu bylo nedávno prodlouženo do roku 2017.

 



Listopadový průlet ve vzdálenosti 1 600 km vyvolal mezi vědci lehké vzrušení, neboť právě v jižních partiích Enceladu se nachází tzv. tygří pruhy. Jedná se o místa, ve kterých ledová skořápka měsíce popraskala díky slapovým silám Saturnu. Z tygřích pruhů se dle dřívějších pozorování sondy Cassini uvolňují do kosmického prostoru ledové gejzíry. Nad jejich původem a přesným složením zatím visí otazníky. Je pravděpodobné, že se skládají z vodního ledu a páry. Jaký je přesný poměr obou ingrediencí však není známo. Kvalitní vědecké studie hovoří o poměru 1:1, novější dokonce o 1:5 ve prospěch vodní páry.

 

Vědce tygří pruhy nesmírně zajímají, neboť původcem ledového vulkanismu může (ale také nemusí) být podpovrchový oceán kapalné vody, který by se podle nejoptimističtějších odhadů mohl nacházet jen 7 metrů pod povrchem.

 

První výsledky z listopadového průlety byly k dispozici se zpožděním jen několika hodin (viz článek Enceladus jako na dlani).

 

Klíčové informace ovšem zveřejňuje NASA teprve nyní. Na světlo světa se dostal zajímavý obrázek, který je kombinací snímku ve viditelné části spektra a infračervených dat, jenž odhalují teplotu v okolí tygřích pruhů.

 

Na fotografii je oblast Baghdad Sulcus o délce přibližně 40 km. Sonda Cassini zjistila, že teplota zlomu se v šířce asi jednoho kilometru pohybuje v rozmezí od -92 do -73°C. Snad i obyvatel Sibiře dozná, že se jedná o skutečnou zimu, avšak při porovnání s teplotou okolního povrchu (-220 °C) vypadají naměřená data poněkud jinak.

 

Zdroj: JPL

 

 

 

www.novedalekohledy.cz