Každá…i ta nejlepší vědecká teorie je platná do chvíle, než někdo přijde s lepší. O něco podobného se nyní pokouší Rob de Meijer (University of the Western Cape) a Wim van Westrenen (VU University, Amsterdam). Na paškál si nevzali nic menšího, než teorii o vzniku Měsíce.
Země byla ještě velmi mladá a stejně jako ostatní rodící se planety čelila éře tzv. velkého bombardování. Každý den a každou hodinu dopadaly na rodící se Zemi větší i menší tělesa, takže povrch neměl ani čas pořádně vychladnout. Jednoho dne však přiletěl projektil vskutku obřích rozměrů – o velikosti asi dnešního Marsu a do předchůdkyně naší rodné hroudy narazil rychlostí asi 40 000 km/h. Následky srážky byly drastické. Sklon osy rotace Země se změnil, povrch planety se rozžhavil na desítky tisíc stupňů Celsia a do okolního kosmického prostoru bylo vyvrženo obrovské množství materiálu. Z pozůstatků „megakolize“ se postupně utvořil prstenec a z něj se zformoval za relativně krátkou dobu náš Měsíc.
Výše popsaná teorie vzniku Měsíce bylo zformulována v polovině 70. let minulého století. Ještě předtím se hovořilo o třech možných způsobech vzniku našeho kosmického souputníka:
- Společný vznik – Země a Měsíc vznikli společně akrecí z mlhoviny (problém: rozdílná hustota obou těles apod.)
- Zachycení – Měsíc vznikl v jiných částech Sluneční soustavy a byl Zemí zachycen (takový proces je dost nepravděpodobný)
- Odtržení – Země v minulosti rotovala tak rychle, že se od ní odtrhl větší kus materiálu a z něj se zformoval Měsíc (fakticky vyloučeno – Země nikdy nerotovala tak rychle)
„Impaktní teorii“ vzniku Měsíce v posledních době částečně utvrdily i objevy kosmických dalekohledů, jenž nalezly v blízkosti mladých hvězd prachové disky. Teplota prachu naznačuje, že v rodícím se planetárním disku došlo v nedávné minulosti ke srážkám. Podrobnosti v článcích: Potkaly se dvě exoplanety a zbyl jen horký prach a Historie se opakuje, Spitzer pozoroval jak vznikl Měsíc.
Nová teorie na obzoru?
Rob de Meijer a Wim van Westrenen však nyní přicházejí s novou a hodně odvážnou teorií o vzniku Měsíce. Nové simulace uštědřily „impaktní teorii“ pohlavek. Z jejich výsledků totiž vyplývá, že Měsíc má být složen z 80% z impaktoru a z 20% Země. Studium izotopů lehkých i těžších prvků v měsíčních horninách však ukázalo, že jsou téměř stejné jako ty pozemské. Jinými slovy: Měsíc je co do složení až příliš podobný naší planetě.
Vědci proto přicházejí s teorií „přírodní jaderné exploze“. V roce 1879 se astronom a matematik George Darwin (syn Charlese Darwina) domníval, že pokud se Měsíc od Země vzdaluje, musel být kdysi její součástí. Byl to právě Darwin, kdo přišel s teorií, že se Měsíc (respektive materiál k jeho vzniku) od Země odtrhl. Tato teorie byla později smetena ze stolu, neboť se předpokládalo, že Země nikdy nerotovala dostatečně rychle, aby odstředivé síly způsobily odtržení Měsíce.
Položme si však hypotetickou otázku: mohl by se Měsíc od Země odtrhnout v případě, že by k tomu dostal nějaký silný impuls? Tuto možnost sice astronomové připouštěli, tajemný zdroj velkého „kopance“ však chyběl.
Vědci teď přicházejí s teorií, že odstředivé síly byly dostatečné k tomu, aby se v okolí rovníku soustředily těžké prvky jako thorium a uran. Pokud byla jejich koncentrace dostatečně vysoká (a simulace ukazují, že byla), mohlo to vést k řetězové reakci a následnému jadernému výbuchu. Díky němu byl ze Země odtržen obrovský kus materiálu a z něj vznikl Měsíc. Žádné cizí těleso tedy při vzniku našeho vesmírného souseda podle této teorie roli nehrálo.
Jak je to doopravdy? To ukáže až další výzkum, nová studie je minimálně silným podnětem k zamyšlení.
Zdroje:
- dailygalaxy.com
- mesic.astronomie.cz
- An alternative hypothesis for the origin of the Moon (pdf verze a abstrakt)

Související články:
- V severních částech Měsíce je vody jako v Orlíku
- Astronomové pozorují, jak exoplaneta WASP-12 b umírá v bolestech
- Astronomové mají v rukou pamětníka vzniku Sluneční soustavy
- Výzkum vzniku planet: balancujeme na hraně možností
- Lahůdka: povrch Měsíce v HD kvalitě
- Chcete kytičku z Měsíce?










Na to zapomeňte. Mistr Obama už to zatrhl.
Odpovědět
Díky za tenhle článek! Jen málokdy narazím na myšlenku, která je vysloveně nová a překvapivá, a tohle je dozajista jedna z nich. Zatím je to samozřejmě jenom hypotéza, ale jsem velice zvědavý, jak to s ní dopadne.
Mám pocit, že argument izotopové podobnosti může být vysvětlen i hypotézou “Theia”, podle níž impaktor vznikal v libračním bodě Země, tudíž velmi blízko a ze stejného materiálu. Nemusí to tedy automaticky svědčit pro jadernou explozi.
Každopádně je to další důvod, proč bych rád viděl další přistání Američanů (popř. Číňanů, Rusů nebo kohokoli) na Měsíci – představa, že o něm víme všechno, je pořádně daleko od pravdy!
Odpovědět