Existují mimozemské civilizace? Na odpověď raději zapomeňte

Druhá Země zatím jen v představách. Zdroj: sciencenews.org
Druhá Země zatím jen v představách. Zdroj: sciencenews.org

V Londýně skončilo dvoudenní setkání pod hlavičkou Královské společnosti, které bylo věnováno hledání mimozemských civilizací. Slavný projekt SETI letos slaví jubileum a to je ta pravá chvíle pro rekapitulaci dosavadních snah a výsledků.

 


Z mnoha zpráv, které se v posledních hodinách a dnech objevily v tisku a na zpravodajských webech, by člověk nabyl dojmu, že druhá Země bude nalezena hned zítra a mimozemský život snad pozítří nebo nejpozději do týdne.

 

Jsme opravdu blízko k objevení mimozemského života? Odpověď na tuto otázku je poněkud složitější. Hlavním problémem je totiž fakt, že média nám servírují poněkud upravenou (pokřivenou) realitu. Je zde snaha, abychom uvěřili, že už brzy budeme schopni vypátrat mimozemský život na planetách u cizích hvězd. Na něco podobného však raději zapomeňte! I přes optimistické vize některých renomovaných vědců je prakticky vyloučené, že bychom v tomto století nalezli odpověď na otázku, zda také na exoplanetách existuje život.

 

Kdo a proč nám tedy lže? Nebojte se, nebudeme se pouštět do vytváření konspiračních teorií o tajných spisech FBI a létajících vidličkách či talířích nebo v čem to vlastně naší vesmírní přátelé létají. Vysvětlení je mnohem prozaičtější. Předně je nutné vzít do rukou sekyru (jen obrazně prosím!) a rozseknout hledání života ve Sluneční soustavě a mimo náš planetární systém.

 

Mnoho astrobiologů dnes hovoří o tom, že mimozemský život může být objeven už co nevidět. Ve skutečnosti tím však nemyslí mimozemské civilizace v dalekém vesmíru, ale primitivní život na některém z těles Sluneční soustavy. Zatímco první část informace létá světem médií jako splašená prskavka, druhá část sdělení se k nám obvykle už tak rychle nedostane. Důvod? Za vším stojí senzace chtiví novináři, nepochopení pojmů a dojmů, ale také mnohdy samotní vědci, závislí na dotacích a grantech.

 

Historie SETI – krátký dokument (EN)

 

Ani objevení života na jiném tělese Sluneční soustavy není na pořadu dne. Existují fakticky dvě cesty, jak život nalézt. První a pro mnohé aktuálně nejnadějnější představují meteority z Marsu. Výzkum kosmických poutníků z rudé planety se vrací a zase utichá jako to pověstné jojo. V tomto případě je však skepticismus na místě. Jen malá část astrobiologické obce považuje nálezy v těchto meteoritech za dostatečně průkazné. Uvidíme co přinesou léta budoucí, utvářet však odpověď na nejdůležitější otázku moderní vědy na základě jednoho meteoritu nelze.

 

Druhou cestu představují kosmické sondy. Škrty v rozpočtu, obava z kontaminace a další faktory však zatím odkládají hledání života na Marsu či Titanu do vzdálené budoucnosti. Plány na ještě pokročilejší mise jako je ponorka, hledající život pod ledovou slupkou Europy, zůstávají jen snem, jenž budí ze spaní nejednoho astrobiologa.

 

Jestli je situace ve Sluneční soustavě pesimistická, pak za branami našeho planetárního systému je vyloženě zoufalá. Ano…astronomové už dokázali objevit více než 400 exoplanet u cizích hvězd a hledání druhé Země je v plném proudu, ale…jisté jste čekali ono zdrcující ale..?!

 

Prvně si musíme odpovědět na otázku, kdy bude objevena vytoužena druhá Země…tedy exoplaneta zemského typu, obíhající okolo své hvězdy v obyvatelné zóně. Nevíme! Kosmický dalekohled Kepler by takovou planetu mohl nalézt do roku 2012. Je však možné, že kdykoliv předtím ho předstihne některá z pozemských observatoří. Nejen Američané na Mauna Kea, ale rovněž Evropa v Chile má ambice ulovit první planetu, na jejímž povrchu se nachází podmínky k životu.

 

A v tom je ten háček. Do 3 až 4 let objevíme „druhé Země“, do 10 let už jich budeme znát desítky a možná stovky a do 15 až 20 let budeme zkoumat jejich atmosféry. Mezitím se zlepší naše představy o vzniku a vývoji planetárních světů, astrobiologové dodají nové kousky do mozaiky znalostí o vzniku a vývoji života.

 

Astronomie nám ale v nejbližších desetiletích (a dost možná nikdy) neřekne, zda se na povrchu té či oné exoplanety skutečně nachází život a v jaké je vývojové fázi. Nezbývá nám nic jiného, než namířit radioteleskopy k nebi a poslouchat. Už více než 50 let vesmír mlčí a pomyslné sluchátko mimozemské komunikace nezvoní.

 

Přes 400 lety zvedl Galileo Galilei dalekohled k nebi a lidstvo se vydalo do zahřívacího kola hledání mimozemského života. Objevy prvních exoplanet a mise kosmických sond spustily start závodu o nalezení odpovědi na jednu z nejvíce fascinujících otázek v historii. Závod to bude zdlouhavý a vidina šachovnicového praporku je nejistá.

 

Na začátku jsme hledání života ve Sluneční soustavě a mimo ni rozsekli. Paralela mezi oběma obory ale existuje. Nalezeni života na Marsu, či některém z měsíců obřích planet, by vrhlo zcela nové světlo i na hledání života v kosmických dálavách. Objevit primitivní organismy v našem vesmírném sousedství by znamenalo, že život vznikl na dvou fakticky nezávislých tělesech. Příznivci mimozemského života by dostali do rukou hmatatelný a silný argument…

 

„Jev UFO nám neříká nic o inteligenci kdekoliv ve vesmíru, ale dokazuje, jak je vzácná na Zemi.“

Sir Arthur C. Clarke

 

Doporučujeme:

 

 

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz