Jak exoplaneta o svou atmosféru přišla

Exoplaneta Corot-7b a její mateřská hvězda v představách malíře.

Jedním z velkých témat nedávno skončeného zasedání Americké astronomické společnosti byla exoplaneta CoRoT-7 b. V pátek jsme psali v článku CoRoT-7 b: opravdové planetární peklo o studii, která nás díky počítačové simulaci zavedla na povrch této exoplanety. Nyní se podíváme na její původ.

 


Exoplaneta CoRoT-7 b má hmotnost asi 5 Zemí a poloměr méně než dvě Země. Okolo svého slunce obíhá s periodou jen něco málo přes 20 hodin! Malá vzdálenost od hvězdy má za následek vázanou rotaci, takže exoplaneta je ke svému slunci natočena stále stejnou stranou. Teplota na přivrácené straně se odhaduje na 2 200°C, zatímco na odvrácené straně panuje mrazivých -210°C!

 

U stejné hvězdy nalezneme ještě nejméně jednu další planetu. CoRoT-7 c má hmotnost 8,4 Země a jeden oběh ji zabere 3,7 dne. Věk planetárního systému se odhaduje na 1,5 miliardy let, tedy na třetinu stáří Sluneční soustavy.

 

Podle počítačových simulací se mohla kdysi dávno CoRoT-7 b pyšnit hustou atmosférou. Exoplaneta zřejmě byla obřím plynným obrem o hmotnosti až 100 Zemí a obíhala ve větší vzdálenosti od své mateřské hvězdy.

 

Pokud planeta při svém vzniku v protoplanetárním disku překročí kritickou hmotnost přibližně 10 Zemí, pak díky své velké gravitaci „odsaje“ i lehké prvky jako vodík či hélium. Vznik plynného obra se pak už nedá zastavit. Astronomové se ale už delší dobu domnívají, že proces může probíhat i opačným směrem. Obří planeta začne svou atmosféru ztrácet až z ní nakonec zbude jen kamenné jádro. Je takovým případem i CoRoT-7 b ? To ukáží až další výzkumy toho nepochybně zajímavého světa

 

Zdroj: sciencedaily.com

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz