Existuje měsíc Pandora z filmu Avatar? Astronomové neříkají ne.
Zdroj: www.avatarmovie.com
Kinosály po celém světě právě putuje nový film režiséra Jamese Camerona Avatar (více o filmu např. na aktualne.cz), který by se mohl stát nejúspěšnější premiérou letošního roku. Děj filmu se odehrává na tajemném měsíci Pandora. Jedná se pochopitelně o smyšlené těleso, obíhající ale okolo existující hvězdy. To nám dává dobrou příležitost k tomu, abychom si odpověděli na otázku, zda může Pandora z filmu Avatar existovat. Na celou situaci se podíváme trochu obšírněji z třech směrů.
Existují exoměsíce?
V roce 1995 objevili astronomové první planetu u cizí hvězdy. O existenci exoplanet už před tím nikdo nepochyboval. Bylo by velmi zvláštní, kdyby se planetární systém nacházel pouze u našeho Slunce. K objevování exoplanet však astronomové ještě na počátku 90. let minulého století neměli odpovídající techniku a planety u cizích sluncí tak objevovali pouze autoři vědeckofantastické literatury. Na filmových plátnech slavily úspěch Hvězdné války a pro inspiraci museli autoři sáhnout po jiné než astronomické literatuře.
Nyní je už objevování exoplanet téměř každodenní rutinou a mezi více než 400 známé cizí světy přibude každou chvíli i planeta zemského typu, na jejímž povrchu se může nacházet život. V nejbližších letech se možná dočkáme toho, že se nějaké nové sci-fi bude odehrávat na povrchu existující exoplanety. Shodou okolností jsem nedávno dělal konzultace pro jedno nakladatelství, jenž připravuje knihu a děj je situován do jednoho ze známých a nedávno objevených planetárních systému. Nakladatelství si zakládalo na astronomické přesnosti díla, což je pro popularizaci exoplaneta jen dobře.
Situace z období před rokem 1995 se nyní opakuje u tzv. exoměsíců. Podle mnoha astronomů je otázkou maximálně 4 let, než se podaří objevit měsíce exoplanet. Žádné takové těleso jsme sice zatím nenašli, stejně jako v případě exoplanet před patnácti lety se i dnes existence exoměsíců považuje za samozřejmost.
Na exoplanety.cz jsme nedávno psali o simulacích Davida Kippinga z University College London, ze kterých vyplývá, že první exoměsíce by mohl objevit už kosmický dalekohled Kepler, který se vydal do vesmíru letos v březnu.
Primárním úkolem dalekohledu Kepler je hledání exoplanet zemského typu. Sekundárním výsledkem ale bude i objev stovek nových a hmotnějších planet a dost možná i prvních exoměsíců.
Na základě dat, získaných kosmickým dalekohledem Kepler, vypočítají astronomové velikost planety i parametry její oběžné dráhy. Pokud by okolo planety obíhal měsíc, podepsalo by se to na její oběžné době nepatrnými odchylkami, které by Kepler mohl odhalit.
Exoměsíc v představách malíře. Autor: Dan Durda
Astronomka Lisa Kaltenegger se domnívá, že objevené exoměsíce by mohl zkoumat dalekohled JWST (James Webb Space Telescope), jehož start se očekává okolo roku 2014. Infračervený kosmický teleskop je považován za nástupce legendárního Hubblova dalekohledu. JWST by mohl zjistit chemické složení atmosféry vybraných exoměsíců.
Astronomové si pohrávají s myšlenkou, že by se na povrchu exoměsíců mohl nacházet život. Nejvhodnějšími cíli pochopitelně budou měsíce planet, které obíhají okolo své mateřské hvězdy v obyvatelné oblasti. Dobrými hvězdnými matkami mohou být v tomto případě červení trpaslíci. Obyvatelná oblast se u těchto chladnějších hvězd nachází podstatně blíže, takže oběžná doba planety je výrazně kratší (řádově desítky dní), což v praxi znamená snadnější nalezeni takové planety (a potažmo i měsíce).
Určitým problémem exoplanet, obíhajících blízko červených trpaslíků, je vázaná rotace. Exoplaneta je ke svému slunci natočena stále stejnou stranou, což nemusí být pro vznik života zrovna dobré. Případný měsíc by však s vázanou rotací své planetární matky problém neměl.
Na čem je založen mimozemský život?
Ve filmu Avatar je život na Pandoře založen na stejném základě jako život pozemský – tedy na uhlíku a vodě. Mnozí astrobiologové však už dlouho upozorňují na to, že mimozemský život může být založen na zcela jiných předpokladech. Když pomineme značně šílené teorie, z nichž favoritem je nepochybně ta o životě uvnitř neutronové hvězdy (?!), pak zde máme seriozní debaty o životě, postaveném třeba na uhlovodících a křemíku.
Určitá část astrobiologické obce nezavrhuje ani z našeho pohledu „jedovaté“ látky typu arzen, chlór a síra. Rozpouštědlem by na cizích planetách nemusela být nutně voda ale třeba amoniak. Existence života na jiné bázi znamená automaticky také jiné nastavení „vyhledávacích parametrů“. Život v kapalném amoniaku by mohl existovat i při teplotách nižších než je 0°C.
Exoplanety u Alfa Centauri?
Měsíc Pandora má podle tvůrců filmu Avatar obíhat okolo planety, která se nachází u jedné z hvězd v systému Alfa Centauri.
Hvězdnou soustavu nalezneme v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti jen asi 4,3 světelných let. Alfa Centauri se skládá ze třech hvězd – Alfa Centauri A, Alfa Centauri B a Alfa Centauri C. Prvně dvě jmenované hvězdy jsou podobné našemu Slunci, třetí je pak červeným trpaslíkem. Hvězda Alfa Centauri C je veřejnosti známa spíše pod názvem Proxima Centauri a po Slunci se jedná o nejbližší známou hvězdu.
Obíhá okolo některé z hvězd Alfa Centauri planeta a hostí tato planeta měsíc? Existuje Pandora? Hned tři vědecké týmy hodlají nalézt odpověď alespoň na první z otázek. Astronomka Debra Fischer z Yale University se snaží nalézt exoplanetu u Alfa Centari na chilské observatoři Cerro Tololo, kde má k dispozici dalekohled o průměru 1,5 m. Na jiné chilské observatoři La Silla se o totéž pokouší Michel Mayor, který je jedním ze dvou objevitelů vůbec první exoplanety 51 Peg b v roce 1995. Třetím lovcem je pak John Hearnshaw z University of Canterbury.
Kdo z nich bude mít štěstí a zda se vůbec podaří nalézt exoplanetu u Alfa Centauri se dozvíme v nejbližších letech. Na odhalení „Pandory“ si musíme počkat ještě mnohem déle a to samozřejmě za předpokladu, že nějaký exoměsíc u Alfa Centauri existuje a dokážeme ho nalézt.
Zdroje:
Související články:
Já si myslím že je nemožné aby existovala pandora je to sice hezkej film ale já sem si jistej že pandora neexistuje.
Odpovědět
asi si rikate ze sem blazen, ale kdyz se na to tak podivate.. z ceo vznikl vesmir? co bylo pred nim? nikdo nevi, ale samo o sobe je to naprirozenej jev, ale neco pred tim proste muselo bejt ze jo nemuze neco bejt, aniz by to nekdy vzniklo, proste vzniknout to muselo, ale z ceo? co bylo predtim? tot otazka… dalsi vec lidi videj miniaturni cast vesmiru a z too usuzujou jetli muze bejt mimozemskej zivot nebo ne, co vy vite co je treba nekde xxxx svetelnejc let od nasi planety? treba je tam vyspelejsi civilizace nez sme my… a proto ja si myslim ze nekde pandora exsituje a je presne takova nebo aspon podobna jako v avataru..
Odpovědět
jeste byc dodal, asi si rikate ze su dement, ale proc by nemola existovat? nikdo na zemi prece nemuze vedet co je ve vzdalenym vesmiru, kdyz to nikdo nikdy nevidel, clovek tady vidi miniaturni kousek vesmiru a podle too dela naky uvay, ele primitivni otazka, z ceo vznikl vesmir? co bylo pred tim nez vznikl, no neco asi muselo bejt, ale to samo o sobe je naprirozenej jev, tak proc by nemola existovat panodra presne tkaova jaka ja v avataru…
Odpovědět
tady snad vsici co ste psali komentare studujete nakou astrofyziku nebo neco takovyo :-D.. kazdopadne, ja ted nebudu rozebirat realny fakta ale svou fantazii, ja pevne verim je Pandora exsituje a je presne takova jako v avataru a jestli se too doziju, tak se tam presteuju.. :-D
Odpovědět
„Krásný film“ s tím ze sálu odchází až na vyjímky snad každý. Ale není v něm přece jen víc než jen dokonalá grafika, zvuk, efekty???
Proč hledat tuhle nebo podobnou planetu jinde? Přeji si aby ji člověk nikdy za jeho existenci nenašel!!!!! už jednu takovou planetu zahubil!!!!
Proč je pro některé tak těžké pochopit tenhle film??!!
Odpovědět
Nevaří,jenže pól není rovník;)
Odpovědět
v případě systému Centauri,kde jsou složky A a B velmi blízko sebe (přibližně vzdálenost Slunce-Uran) by život na exoměsíci nějakého plynného obra byl ještě mnohem zajímavější
Odpovědět
Nevím zda to ještě někdo tady bude číst, ale píše se tu o tom jak by byla dlouho ozářovaná jen jedna část měsíce kdyby byl dostatečně daleko, aby na něj neměly slapové síly devastační účinky jako má napr Jupiter na Io, ale otázkou je kdyby se jednalo např o system Centauri, tak jak by to vypadalo v případě že systém má dvě nebo dokonce tři hvězdy.
Odpovědět
Vaří se sníh na severním či jižním pólu při 6 měsíců dlouhém létě? PS: je to cca 4400 hodin
Odpovědět
Presne tak to bude! Kdyz se mesic naleza blize, potom slapoe sily budou trvale vytvaret obrovske geologicke zmeny a zrejme budou mit zasadni vliv na atmosferu… Pokud by byl mesic dost daleko, snad by mel nejaou sanci, jenze pak by obihal desitky, mozna i stovky dni a vzhledem k tomu ze rotace by byla vazana znamenalo by to, ze po desitky ci stovky dni by jedna strana byla ozarovana sluncem a druha by byla v totalni temnote, cili na osvetlene strane by teplota dosahovala stovky stupnu nad nulou kdezto na tmave stovky pod nulou… Netrvdim, ze by tam zivot vubec nemohl byt, zadne vyssi formy by se tam ale nevyvinuly…
Odpovědět
Cameronovi trvalo cca 12 let než film zrealizoval, tzn. 6 let mu trvala cesta k Alpha Centauri-A a 6 let zpět (samozřejmě hvězdoletem,který si nechal sestrojit za vydělané peníze z Titaniku:) Teď vážně,vždycky mě fascinovala možnost života na exoměsících plynných obrů, přesně tak jak je
vyobrazen měsíc Pandora ve filmu..Otázkou je jaká bude vhodná hvězda..napadlo mě, že život je možná běžnější na exoměsících plynných obrů obíhajících červené trpaslíky,neboť právě jich je v naší galaxii nejvíc.Pokud tomu tak není, znamená to, že život takový jak ho známe na Zemi je v Galaxii spíše ojedinělým jevem..zaujaly mě informace od Pavla D..důležitá je rozhodně
vzdálenost od mateřské planety, domnívám se, že musí přesahovat vzdálenost 1 mil. km, aby byla mimo jiné ve dostatečné vzdálenosti od radiačních pásů a také aby je atmosféra dokázala odstínit (pouze v případě plynného obra velikosti Saturnu – příklad si beru z měsíce Titan:) Tato oběžná vzdálenost
je ale další problém, přesně jak zdůrazňuje Pavel..hlavně v případě kdy má měsíc vázanou rotaci, což má bohužel většina ze všech měsíců oběvených u plynných obrů v naší sluneční soustavě. Určitě také záleží na sklonu rotace měsíce vudči oběhu jeho planety okolo hvězdy – je tu problém se zákrytem
planetou..humanoidi na těchto měsících by měli zřejmě chaotický život..např.během prvního týdne naprostou tmu a další týden střídavě 12 hodin světlo a 12 hodin šero způsobené albedem plynného obra (v případě, že by měl nevázanou rotaci kolem osy 24 hodin a rotaci kolem planety 14 dní) Pokud by obíhal v
neobvyklé dráze,ve které nedochází k zákrytu planetou a točil by se kolem osy v ideálním úhlu, kdy se střídá den a noc, bylo by to jednodušší:) ale ne o moc, protože den na měsíci u červeného trpaslíka bude přece jenom vypadat
poněkud jinak než na Zemi u hvězdy spektrální třídy G:) Co mě ale zajímá více než toto jsou obyvatelné měsíce s atmosférou obíhající tzv.superzemě nebo více obyvatelných planet v jedné sluneční soustavě..
Odpovědět
admin Odpověď:
Prosinec 29th, 2009 v 09:45
Chystám článek o exoměsicích…
Odpovědět
Mě spíše překvapuje, že se ještě neví, zda u našich třech nejbližších hvězd (samozřejmě bez Slunce) není nějaká exoplaneta. Jsem jen lajk, ale příjde mě logické hledat je tam jako první. Také velmi litují, že se pravděpodobně nedožiju letů k jiným hvězdám. Pokud by byly planety v soustavě Alfa Centauri bylo by to krásné, protože se tam dá teoreticky dostat a zpět za délku lidského života obzvláště pokud by jsme dokázali vyvinutout rychlost 74% rychlosti světla( jestli jsem si to spočítal správně) a dostat se tam za necelých šest let jako v tomto filmu :D Ale věřím, že by se našlo plno dobrovolníku i kdyby to trvalo 2x déle :D
Odpovědět
krásny film…. chcel by som sa dožiť toho keď ľudia budú cestovať medzi hviezdami,,,,, nádhera… vrelo odporúčam vidieť :)
Odpovědět
Myslím, že vázaná rotace je problém:
Pokud je měsíc blízko své planety, neudrží atmosféru – viz měsíce Jupitera. Slapové síly mají snahu tento měsíc protáhnout, a tím víc atmosféru, budou ji odsávat.
Pokud je dál, jako např. Callisto, pak délka jeho dne bude 16,7 x 24 = 400 hodin, tzn., že slunce bude svítit nepřetržitě 200 hod. na jedno místo, voda bude vařit, když bude v obyvatelné zóně.
Pokud bude ještě dál, nemusí mít vázanou rotaci, ale bude asi malý.
Odpovědět
„Případný měsíc by však s vázanou rotací své planetární matky problém neměl.“
Zaujala mě tato věta. Je tomu skutečně tak? Jde o to, jestli existují podmínky, kdy by slapové síly hvězdy zabrzdily rotaci mateřské planety na vázanou, ale zároveň nebyly tak silné, aby destabilizovaly dráhu měsíce…
Odpovědět
admin Odpověď:
Prosinec 21st, 2009 v 10:27
to je dobrá otázka :)
Odpovědět