Může Kepler objevit objekty z Oortova oblaku?

Porovnání velikosti Oortova oblaku s Kuiperovým pásem, dráhou Sedny a drahami planet Sluneční soustavy. Zdroj: Wikipedie
Porovnání velikosti Oortova oblaku s Kuiperovým pásem, dráhou Sedny a drahami planet Sluneční soustavy. Zdroj: Wikipedie

Kosmický dalekohled Kepler je svým způsobem chudák. Od jeho startu neuplynul ještě ani jeden rok a on už dostal několik dalších úkolů. Dvojice astronomů nyní přichází z dosti ambiciózním plánem, podle kterého by Kepler mohl objevit tělesa z Oortova oblaku. Je to realita nebo utopie?

 


Hlavním a zatím jediným oficiálním úkolem kosmického dalekohledu Kepler je hledání planet u cizích hvězd. První výsledky tohoto unikátního lovce exoplanet budou pravděpodobně zveřejněny už v lednu. Kepler by měl odhalit až stovky hmotných planet jako je Jupiter a až desítky planet zemského typu, které obíhají v obyvatelné zóně.

 

Už krátce po startu se však objevily studie o možnostech dalšího využití Keplera. Psali jsme o nich v samostatných článcích:

 

Eran Ofek (Caltech) a Ehud Nakar (Tel-Aviv University) nyní připojují další nápad. Podle jejich nové studie jsou Kepler a jeho evropský kolega Corot schopni nalézt objekty z Oortova oblaku. Oba dalekohledy samozřejmě nedokážou tato tělesa pozorovat přímo, ale nabízí se možnost objevu těchto těles prostřednictvím zákrytů.

 

Všechna tělesa Sluneční soustavy (Měsíc, planety, planetky, komety) čas od času při svých toulkách oblohou zakryjí některou z hvězd. Jasnost hvězdy během zákrytu poklesne, což je přesně to bitevní pole, na kterém je Kepler jako doma.

 

Kepler a možná i Corot by mohli pozorovat zákryty hvězd tělesy Oortova oblaku. Získaná statistická data nám mohou významně osvětlit vznik a vývoj Sluneční soustavy, což ostatně souvisí s výzkumem exoplanet, takže kosmické dalekohledy by nevybočily ze svých hlavních cílů.

 

Podle autorů studie by Kepler mohl zaznamenat 0 až 102 zákrytů hvězd tělesy Oortova oblaku. Odhad je to poněkud „šílený“, ale není se čemu divit. Naše znalosti Oortova oblaku jsou značně omezené. Pozemské dalekohledy se už dlouho snaží nějaké z těles na samotné periferii Sluneční soustavy najít, ale zatím bez výsledku. Vždyť relativně nedávno se astronomům podařilo najít větší množství objektů z podstatně bližšího Kuiperova pásu.

 

Oortův oblak je zásobárnou kometárních jader. Právě z něj se ledové a špinavé hroudy vydávají do vnitřních částí Sluneční soustavy, aby se z nich staly vlasatice s prachovými a plynnými chvosty.
Nejbližší objekty Oortova oblaku se podle odhadů nacházejí ve vzdálenosti asi 2000 AU. Největší hustota kometárních jader by měla být ve vzdálenosti 50 000 AU. Pro srovnání uveďme, že Neptun obíhá okolo Slunce ve vzdálenosti asi 30 AU a trpasličí planeta Pluto ve vzdálenosti až 49 AU.

 

Osobně jsem však k výše popsaným úvahám značně skeptický. Zda se podaří lovcům exoplanet objevit i nějaké těleso Oortova oblaku, ukáže teprve čas…

 

Zdroj: centauri-dreams.org