Existuje měsíc Pandora z filmu Avatar? Astronomové neříkají ne.

Zdroj: www.avatarmovie.com
Zdroj: www.avatarmovie.com

Kinosály po celém světě právě putuje nový film režiséra Jamese Camerona Avatar (více o filmu např. na aktualne.cz), který by se mohl stát nejúspěšnější premiérou letošního roku. Děj filmu se odehrává na tajemném měsíci Pandora. Jedná se pochopitelně o smyšlené těleso, obíhající ale okolo existující hvězdy. To nám dává dobrou příležitost k tomu, abychom si odpověděli na otázku, zda může Pandora z filmu Avatar existovat. Na celou situaci se podíváme trochu obšírněji z třech směrů.

 



Existují exoměsíce?

 

V roce 1995 objevili astronomové první planetu u cizí hvězdy. O existenci exoplanet už před tím nikdo nepochyboval. Bylo by velmi zvláštní, kdyby se planetární systém nacházel pouze u našeho Slunce. K objevování exoplanet však astronomové ještě na počátku 90. let minulého století neměli odpovídající techniku a planety u cizích sluncí tak objevovali pouze autoři vědeckofantastické literatury. Na filmových plátnech slavily úspěch Hvězdné války a pro inspiraci museli autoři sáhnout po jiné než astronomické literatuře.

 

Nyní je už objevování exoplanet téměř každodenní rutinou a mezi více než 400 známé cizí světy přibude každou chvíli i planeta zemského typu, na jejímž povrchu se může nacházet život. V nejbližších letech se možná dočkáme toho, že se nějaké nové sci-fi bude odehrávat na povrchu existující exoplanety. Shodou okolností jsem nedávno dělal konzultace pro jedno nakladatelství, jenž připravuje knihu a děj je situován do jednoho ze známých a nedávno objevených planetárních systému. Nakladatelství si zakládalo na astronomické přesnosti díla, což je pro popularizaci exoplaneta jen dobře.

 

 

Situace z období před rokem 1995 se nyní opakuje u tzv. exoměsíců. Podle mnoha astronomů je otázkou maximálně 4 let, než se podaří objevit měsíce exoplanet. Žádné takové těleso jsme sice zatím nenašli, stejně jako v případě exoplanet před patnácti lety se i dnes existence exoměsíců považuje za samozřejmost.

 

Na exoplanety.cz jsme nedávno psali o simulacích Davida Kippinga z University College London, ze kterých vyplývá, že první exoměsíce by mohl objevit už kosmický dalekohled Kepler, který se vydal do vesmíru letos v březnu.

 

Primárním úkolem dalekohledu Kepler je hledání exoplanet zemského typu. Sekundárním výsledkem ale bude i objev stovek nových a hmotnějších planet a dost možná i prvních exoměsíců.

 

Na základě dat, získaných kosmickým dalekohledem Kepler, vypočítají astronomové velikost planety i parametry její oběžné dráhy. Pokud by okolo planety obíhal měsíc, podepsalo by se to na její oběžné době nepatrnými odchylkami, které by Kepler mohl odhalit.

 

Exoměsíc v představách malíře. Autor: Dan Durda
Exoměsíc v představách malíře. Autor: Dan Durda

 

Astronomka Lisa Kaltenegger se domnívá, že objevené exoměsíce by mohl zkoumat dalekohled JWST (James Webb Space Telescope), jehož start se očekává okolo roku 2014. Infračervený kosmický teleskop je považován za nástupce legendárního Hubblova dalekohledu. JWST by mohl zjistit chemické složení atmosféry vybraných exoměsíců.

 

Astronomové si pohrávají s myšlenkou, že by se na povrchu exoměsíců mohl nacházet život. Nejvhodnějšími cíli pochopitelně budou měsíce planet, které obíhají okolo své mateřské hvězdy v obyvatelné oblasti. Dobrými hvězdnými matkami mohou být v tomto případě červení trpaslíci. Obyvatelná oblast se u těchto chladnějších hvězd nachází podstatně blíže, takže oběžná doba planety je výrazně kratší (řádově desítky dní), což v praxi znamená snadnější nalezeni takové planety (a potažmo i měsíce).

 

Určitým problémem exoplanet, obíhajících blízko červených trpaslíků, je vázaná rotace. Exoplaneta je ke svému slunci natočena stále stejnou stranou, což nemusí být pro vznik života zrovna dobré. Případný měsíc by však s vázanou rotací své planetární matky problém neměl.

 

Na čem je založen mimozemský život?

 

Ve filmu Avatar je život na Pandoře založen na stejném základě jako život pozemský – tedy na uhlíku a vodě. Mnozí astrobiologové však už dlouho upozorňují na to, že mimozemský život může být založen na zcela jiných předpokladech. Když pomineme značně šílené teorie, z nichž favoritem je nepochybně ta o životě uvnitř neutronové hvězdy (?!), pak zde máme seriozní debaty o životě, postaveném třeba na uhlovodících a křemíku.

 

Určitá část astrobiologické obce nezavrhuje ani z našeho pohledu „jedovaté“ látky typu arzen, chlór a síra. Rozpouštědlem by na cizích planetách nemusela být nutně voda ale třeba amoniak. Existence života na jiné bázi znamená automaticky také jiné nastavení „vyhledávacích parametrů“. Život v kapalném amoniaku by mohl existovat i při teplotách nižších než je 0°C.

 

Exoplanety u Alfa Centauri?

 

Měsíc Pandora má podle tvůrců filmu Avatar obíhat okolo planety, která se nachází u jedné z hvězd v systému Alfa Centauri.

 

Hvězdnou soustavu nalezneme v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti jen asi 4,3 světelných let. Alfa Centauri se skládá ze třech hvězd – Alfa Centauri A, Alfa Centauri B a Alfa Centauri C. Prvně dvě jmenované hvězdy jsou podobné našemu Slunci, třetí je pak červeným trpaslíkem. Hvězda Alfa Centauri C je veřejnosti známa spíše pod názvem Proxima Centauri a po Slunci se jedná o nejbližší známou hvězdu.

 

Obíhá okolo některé z hvězd Alfa Centauri planeta a hostí tato planeta měsíc? Existuje Pandora? Hned tři vědecké týmy hodlají nalézt odpověď alespoň na první z otázek. Astronomka Debra Fischer z Yale University se snaží nalézt exoplanetu u Alfa Centari na chilské observatoři Cerro Tololo, kde má k dispozici dalekohled o průměru 1,5 m. Na jiné chilské observatoři La Silla se o totéž pokouší Michel Mayor, který je jedním ze dvou objevitelů vůbec první exoplanety 51 Peg b v roce 1995. Třetím lovcem je pak John Hearnshaw z University of Canterbury.

 

Kdo z nich bude mít štěstí a zda se vůbec podaří nalézt exoplanetu u Alfa Centauri se dozvíme v nejbližších letech. Na odhalení „Pandory“ si musíme počkat ještě mnohem déle a to samozřejmě za předpokladu, že nějaký exoměsíc u Alfa Centauri existuje a dokážeme ho nalézt.

 

Zdroje:

 

 

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz