Falešné druhé Země přicházejí, připravte se!

falesny-sob

Nikoliv falešní sobi ale falešné „druhé Země“ nám zpestří nejen letošní Vánoce ale i další měsíce nadcházejícího roku. Novináři vytahují palcové titulky hlásající objev druhé Země se stále větší intenzitou… a není se čemu divit, astronomové jsou skutečně velmi blízko objevu planety, která bude podobná té naší.


 


Zatím jako poslední rozbouřila poklidné vody předvánočního období exoplaneta GJ 1214 b. Nepochybně velmi zajímavý a cenný úlovek je prý podobný naší Zemi. Docela bych přál těm, kteří to tvrdí, výlet na tento vzdálený svět. Pak by nám mohli vyprávět o podobnosti či nepodobnosti této planety. GJ 1214 b má více než 6x větší hmotnost a 2,7x větší průměr než naše rodná hrouda a neobíhá okolo své hvězdy v obytelné zóně.

 

Pokud ale čekáme na objev druhé Země, měli bychom si říci, co to vlastně znamená. V astronomických encyklopediích a učebnicích bychom tento pojem hledali jen těžko. Žádná definice „druhé Země“ neexistuje jednoduše proto, že se nejedná o odborný termín ale spíše o popularizační pomůcku.

 

Tato překážka nám však nemůže zabránit v tom, abychom si definici „druhé Země“ udělali sami. Astronomové jsou totiž tomuto objektu na stopě a na základě znalostí Sluneční soustavy a dosavadního výzkumu exoplanet asi i čtenář sám vnitřně cítí, jak by taková „druhá Země“ měla vypadat.

 

Druhá Země je planetou, která splňuje následující podmínky:

 

  1. Má přibližně srovnatelný průměr se Zemí a hmotnosti asi 0,8 až 1,2 Zemí.
  2. Celá její oběžná dráha se nachází uvnitř obyvatelné zóny. Co je to obyvatelná zóna jsme už mnohokrát psali – nejpodrobněji v článku.
  3. Obíhá okolo hvězdy hlavní posloupnosti (pulsary nebereme). Třešinkou na dortu by bylo, kdyby mateřská hvězda byla podobná Slunci, co do spektrální třídy a hmotnosti.

Možná vás ale napadne, zda tato taškařice má vůbec nějaký smysl. Proč vůbec hledat „druhou Zemi“? Důvod jsme ještě nezmínili, přesto ho všichni známe. Hledáme exoplanetu, na jejímž povrchu by se mohl nacházet život. Pokud bychom ale situaci otočili a chtěli definovat planetu, na jejímž povrchu může existovat život, pak dospějeme k názoru, že výše popsané podmínky jsou zbytečně konkrétní.

 

Astrobiologové dnes stále více připouštějí možnost, že život může být založen na jiných podmínkách než na jaké jsme zvyklí. Mimozemský život může používat jako rozpouštědlo jinou látku než vodu. Může vegetovat při vyšších nebo nižších teplotách. V poslední době se dokonce hovoří o tom, že super-Země mohou být pro život vhodnější. Ani podmínka obyvatelné zóny neobstojí. Vždyť v naší vlastní Sluneční soustavě nevylučujeme existenci života na některých měsících Jupiteru a Saturnu. Například Jupiterův měsíc Europa se nachází daleko za vnějšími hranicemi obyvatelné zóny, ale pod jeho ledovou skořápkou může existovat oceán kapalné vody. Obyvatelná oblast, definována jen a pouze na vlastnostech Slunce, hraje v tomto případě druhé housle, neboť Europa si dost možná vystačí s jiným zdrojem tepla.
Má tedy smysl hledat druhou Zemi a bude její objev nějak významný a průlomový? Rozhodně ano!

 

Proč hledat druhou Zemi – důvod astrobiologický

 

V přecházejících větách jsme si řekli, že planeta podobná Zemi nemusí být nutně jediným vhodným místem pro život. Problémem ovšem zůstává fakt, že o vzniku a vývoji života ve vesmíru toho víme velmi málo. Veškeré naše znalosti jsou založeny na vědomostech o vzniku a vývoji pozemského života a i v nich máme ještě prázdná místa. Astrobiologie se sice snaží povznést nad reálie pozemského života a definovat podmínky pro život co možná nejobecněji, zatím se to však daří jen těžko. Neměli bychom míchat dohromady hledání „druhých Zemí“ a teorie o možnostech života na planetách odlišných. Jsou před námi časy, kdy budeme schopni objevovat a zkoumat „druhé Země“ a odhadnout jejich počet.

 

Proč hledat druhou Zemi – důvod astronomický

 

První exoplaneta byla objevena v roce 1995. Od té doby astronomové našli dalších více než 400 planetárních světů. V prvních letech se jednalo pouze o obří planety, které navíc obíhají blízko svých sluncí. V pozdějších letech se dařilo objevovat i planety méně hmotné s delší oběžnou dobou. Teprve v poslední době objevují astronomové i super-Země o hmotnosti 2 až 10 Zemí. Posledním krokem na bájné cestě je nalezení planety o hmotnosti Země, která obíhá v obyvatelné zóně. Jakmile si astronomové odškrtnou tuto položku, budou už mít před sebou čistý stůl. Jistě…budeme objevovat i menší tělesa a planety, které obíhají mnohem dál od svých hvězd, avšak tento výzkum už bude bez mrazivého a vzrušujícího nádechu existence života.

 

Výzkum exoplanet se objevem „druhé Země“ nezastaví, ale stane se historickým mezníkem, srovnatelným jen a pouze s objevem první exoplaneta 51 Peg b. V této další fázi nás čekají vzrušující momenty. Budeme objevovat desítky, stovky a tisíce planet zemského typu, zkoumat jejich atmosféry a dokonce je zobrazovat přímo. Do několika let budou objevovány i „exoměsíce“.

 

Druhá Země jak jsme si ji definovali bude symbolem o příchodu nové éry moderní astronomie.

 

 

 

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz