GJ 1214 b: jen další super-Země?
GJ 1214 b (vpravo) u červeného trpaslíka v představách malíře.
Velký povyk vzbudil v posledních hodinách mezi novináři a veřejnosti objev exoplanety GJ 1214 b. Jedná se skutečně o druhou Zemi? Nikoliv! GJ 1214 b má 6x větší hmotnost než naše Země a neobíhá okolo své mateřské hvězdy v obyvatelné zóně, jak se můžete dočíst na některých webech.
Nebudeme chodit příliš dlouho kolem horké kaše. Nově objevená exoplaneta s označením GJ 1214 b rozhodně není příliš podobná naší rodné hroudě. Přestože se nejedná o planetu zemského typu, která obíhá v obyvatelné oblasti a na jejíž objev všichni netrpělivě čekáme, je nejnovější přírůstek cenný a výjimečný v několika aspektech. GJ 1214 b je:
- První super-Země objevená tranzitní metodou ze Země.
- Druhá super-Země objevená tranzitní metodou.
- Exoplanetou s velmi hustou atmosférou o výšce 200 km.
Exoplaneta GJ 1214 b má hmotnosti asi 6 Zemí a průměr téměř třikrát větší ve srovnání s naší planetou. GJ 1214 b tedy jednoznačně spadá do kategorie tzv. super-Zemí. Exoplaneta obíhá okolo svého slunce s periodou 1,6 dní ve vzdálenosti 0,014 AU. Nová exoplaneta tedy neobíhá v obyvatelné zóně, která se u dané hvězdy nachází ve vzdálenosti přibližně 0,04 až 0,07 AU.
Mateřskou hvězdou je v tomto případě červený trpaslík, který se nachází ve vzdálenosti asi 42 světelných let od nás.
Dalekohledy projektu MEarth.
Podle teoretických modelů by měla mít GJ 1214 b velmi hustou atmosféru, sahající do výšky až 200 kilometrů. Vzhledem k malé vzdálenosti od hvězdy lze očekávat, že teplota na povrchu planety dosahuje teploty kolem 200 °C.
GJ 1214 b je druhou super-Zemí, která byla objevena tranzitní metodou. První byla CoRoT-7 b. Zatímco GJ 1214 b byla objevena dalekohledem ze Země, kolegyni ulovil kosmický dalekohled.
CoRoT-7 b má menší hmotnosti i průměr, takže se předpokládá výskyt skalnatého jádra. Naproti tomu GJ 1214 b se patrně skládá až ze ¾ ledu, zbytek připadá na křemík a železo.
Exoplaneta byla objevena projektem MEarth, který disponuje 8 dalekohledy o průměru 40 centimetrů. Údaje o hmotnosti byly získány ze spektra mateřské hvězdy dalekohledem o průměru 3,6 m, na kterém je instalován legendární spektrograf a lovec exoplanet HARPS. Dalekohled se nachází na observatoři La Silla v Chile.
V nejbližší době by se na exoplanetu GJ 1214 b měl zaměřit Hubblův kosmický dalekohled a jeho kolega Spitzer. Cílem je získání podrobnějších informací o atmosféře vzdáleného světa.
Základní údaje:
- GJ 1214 b
- Hmotnost: 6,55 Mz
- Poloměr: 2,7 Rz
- Oběžná doba: 1,6 dne
Další informace naleznete také na vzdalenesvety.cz
Zdroj: universetoday.com
Související články:
Docela mě překvapilo, když jsem se na anglické wikipedii o této planetě planetě dozvěděl, že gravitace na povrchu je jen 0.91g (čekal jsem trochu víc). Bylo by možné tyto informace (pokud jsou dostupné) přidávat k obecným datům o exoplanetách? (Předpokládám, že většina lidí si představuje že na planetě s 6x hmotností bude na povrchu 6x větší gravitace).
admin Odpověď:
Březen 22nd, 2010 v 20:17
Možná je to dobrý námět na článek. Uvádět to u exoplanet by samozřejmě také šlo.
Je to pravda, při použití téhle metody máme sice šanci zjistit i malé planety, ale zachytíme jenom malé procento z nich, Vaše čísla myslím odpovídají. Zajímavé taky je, že v okruhu 42 světelných let je něco kolem 400 hvězd (možná už i o něco víc, katalogy se rozrůstají…), takže šance najít tranzitující exoplanetu tak blízko je obzvlášť štěstí.
http://veda.sme.sk/c/5160480/astronomovia-nasli-vodny-svet.html
Myslim že pomocí tranzitní fotometrie se objevují exoplanety které obíhají okolo hvězd velmi blízko kvůli častějšímu přechodu přes hvězdu čímž jí zachytíme mnohem lépe než vzdálenější.Ale jestli chceme objevit exoplanetu v obyvatelné zóně na které by mohl být potencionálně život tak samozřejmě nebude takhle blízko ohnivé výhni.Vzdálenější exoplanety se touto metodou objevují velmi špatně je zde velmi malá pravděpodobnost.Exoplaneta GJ 1214 b objevená touto metodou je vyjímkou ačkoliv je velmi blízko (0,04 až 0,07 AU)může být na ní voda v kapalném stavu.
Rekordní zaznamenaná teplota pro existenci života je 121 °C, teoretický limit asi 160 °C. To samozřejmě platí pro známý typ života. S tou kapalnou vodou měli na Seznamu pravdu :-)
Ve skutečnosti bych čekal, že s hustou atmosférou by mohla být teplota ještě vyšší než oněch 200°C – skleníkový efekt může být ještě mohutnější než třeba na Venuši.
Vázaná rotace je skoro jistotou. Hustá atmosféra by ale měla dokonale vyrovnat teplotní rozdíly mezi denní a noční stranou. Ale třeba někde vysoko v oblacích noční strany může být teplota přijatelná, co my víme?
Pavel D. Odpověď:
Prosinec 18th, 2009 v 16:28
Tranzity jsou málo pravděpodobné.
Když uvážíme, že rovina ekliptiky exoplanet může být k nám libovolně skloněna, pak pravděpodobnost, že planetu uvidíme tranzitovat, je malá. U tak blízké planety u své hvězdy jako je tato, mě to vychází na 11%, ale pro takovou Zemi, která obíhá ve vzdál. 1AU to vychází na pouhých 0,3 %. Tedy pouze u 3 z 1000 zaznamenáme tranzit. Je to tak?
admin Odpověď:
Prosinec 18th, 2009 v 20:47
Pavel D: tady je to popsáno: http://www.exoplanety.cz/2009/02/kepler-veda/#statistika
Je to zájímávé podle toho, co jsem četl 200 °C nemusí nezbytně vylučovat život, na seznamu.cz navíc psali, že i při této teplotě by tam mohla být díky atmosférickému tlaku kapalná voda, pokud je to pravda, ve větších hloubkách nebo v polárních oblastech může být chladněji. Nejsem odborník, ale jestli se nemýlím, tak v této vzdálenosti bude mít planeta vázanou rotaci?
Už jsem v určitém mediu o tom četl a netrpělivě jsem čekal na další článek. Na moment mně zaskočil termín zemského typu (trochu jsem popletl termín kamenná planeta a planeta zemského typu), ale pouze na moment. Zjistotou jsem věděl, že článek se GJ 1214b na této stránce objeví – to je myslím pro čtenáře dobré.
S pozdravem, Petr H.