První přímé pozorování exoplanety u hvězdy podobné Slunci budí rozpaky

gj_exoplaneta_m

Neoficiálně se o tom hovořilo už koncem října, avšak oficiálně byl objev prozrazen teprve 3. listopadu. Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo pozorovat přímou metodou exoplanetu, obíhající okolo hvězdy, jenž je velmi podobná našemu Slunci. Jak už to ale u podobných objevů bývá zvykem, má to malý háček.


 

V knihách a na internetu se dočtete, že exoplanety nelze objevit přímo, neboť jsou nemilosrdně přezářeny světlem své mateřské hvězdy. Je to asi stejně „jednoduché“, jako pozorovat ubohou světlušku, poletujících poblíž zářícího reflektoru ze vzdálenosti několika desítek kilometrů. Exoplanety se objevují nepřímými metodami na základě jejich působení na mateřskou hvězdu. Astronomové se v posledních letech snaží mýty o nepolapitelnosti exoplanet rozbít a pozorovat je přímo. Z více než 400 exoplanet se podařilo přímou metodou pozorovat zatím 11 kousků…tedy vlastně 12.

 

Hvězda GJ 758 a exoplaneta nebo hnědý trpaslík GJ 758 b
Hvězda GJ 758 a exoplaneta nebo hnědý trpaslík GJ 758 b

 

Dvanáctou exoplanetou je GJ 758 b. Mezinárodní tým astronomů se chlubí tím, že se jedná o první přímo pozorovanou exoplanetu, obíhající okolo hvězdy nepříliš odlišné od našeho Slunce. Realita je ovšem trochu jiná.

 

Mateřská hvězda GJ 758 je opravdu velmi podobná našemu Slunci. Hmotnost hvězdy se odhaduje na 0,97 Ms a průměr na 0,88 Ms. Jedná se o hvězdu spektrální třídy G9 (Slunce je G2V). Zde tedy problém hledat nemusíme.

 

Hůře je na tom hlavní představitelka našeho příběhu. Hmotnost nově objevené exoplanety se totiž odhaduje na 10 až 40 hmotností Jupiteru! Hmotnost 13 Jupiterů je přitom pro exoplanety konečnou stanicí. Objekty překračující tuto magickou hranici nazýváme hnědými trpaslíky. Jedná se o jakési nedodělané hvězdy nebo také o přechodnou fázi mezi hvězdami a planetami. Hnědí trpaslíci nikdy nezažehnou klasickou termonukleární fúzi jako jejich vzdálené hvězdné příbuzenstvo.

 

GJ 758 b je tedy buď obří planetou nebo (a to spíše) hnědým trpaslíkem. Těleso bylo objeveno přímou metodou v infračervené části spektra. K určení hmotnosti tělesa bychom museli přesně znát stáří mateřské hvězdy a tedy i planety. Astronomové určily dva mantinely. Pokud je stáří soustavy 700 milionů let, má planeta hmotnost 10 Jupiterů. Druhý mantinel hovoří o 8,7 miliardách let a hmotnosti 40 Jupiterů, což je hluboko v poli hnědých trpaslíků.

 

Exoplaneta obíhá okolo svého slunce ve vzdálenosti asi 29 AU. I tento údaj je ale pouhým velmi hrubým odhadem. Pokud by byl relativně správný, panovala by v atmosféře tajuplného světa teplota asi 320 °C.

 

Objevování exoplanet přímou metodou je pro astronomy velmi důležité, neboť nám přináší nové informace a další díly do mozaiky znalostí o vzniku a vývoji těchto světů. Metoda přímé detekce je zatím pouze v plenkách a její bouřlivější rozvoj lze očekávat až v příštích desetiletích s nástupem nových pozemských i kosmických dalekohledů. V neposlední řadě je objevování exoplanet přímým zobrazením důležité i z psychologicko-popularizačních důvodů. Někteří nevěřící Tomášové z řad veřejnosti jen těžko přesvědčíte o objevu exoplanet nepřímými metodami jako jsou tranzitní fotometrie či měření radiálních rychlostí.

 

Současný objev učinil mezinárodní tým astronomů pomoci přístroje HiCIAO (High Contrast Coronagraphic Imager with Adaptive Optics), který je instalován na dalekohledu Subaru na Havaji. Na výsledném snímku se „provokativně“ vyjímá ještě jeden jasný bod. Podle odhadů by se mohlo jednat o objekt s přibližně stejnou hmotností jakou má GJ 758 b. Druhá exoplaneta nebo hnědý trpaslík však na své potvrzení ještě čeká.

 

Zdroje: