Existují také jiné vyspělé civilizace aneb proč vesmír stále mlčí?
Zdroj: dailygalaxy.com
Už řadu desetiletí se astronomové snaží zachytit signál mimozemských civilizací nebo nás alespoň přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Ručička na pomyslných vahách se však ani přes objevy moderní astronomie nepohnula žádným směrem. Vesmír stále mlčí…
Počty, ze kterých se vám zamotá hlava
Astronomové nedokáží přesně spočítat, kolik hvězd se nachází ve viditelném vesmíru, avšak odhady hovoří o 250 miliardách hvězd jen v naší Galaxii a 7.1022 hvězd v celém viditelném vesmíru. Pokud bychom toto číslo chtěli pro lepší představu přepsat, pak by vypadalo asi takto: 70 000 000 000 000 000 000 000 hvězd. Pro lidskou mysl jsou tyto cifry jen stěží představitelné a tak si můžeme udělat menší myšlenkový experiment. Představte si, že sedíte po škole a dostali jste od učitele fyziky tužku, papír a úkol udělat čárku za každou hvězdu v naší Galaxii. Pokud budete dostačme rychlí a uděláte jednu čárku za sekundu, nebudete spát, jíst ani odpočívat, bude vám splnění úkolu trvat celých 8 000 let! Budete-li psát čárky postupně za sebou ve vzdálenosti 2 milimetry, bude dosahovat délka papíru úctyhodných 500 000 kilometrů, což je více než průměrná vzdálenost k Měsíci.
V roce 1995 objevili astronomové z Ženevské observatoře první exoplanetu u hvězdy hlavní posloupnosti. Do dnešních dní se podařilo objevit už více než 400 planet u cizích hvězd, avšak je zcela zřejmé, že tento počet je pouhou kapkou v obřím oceánu.
Kepler napoví
Zatím nelze přesně odhadnout, okolo kolika procent hvězd obíhá planeta vhodná k životu. Napovědět by nám mohl kosmický dalekohled Kepler, který od letošního roku hledá planety zemského typu nepřetržitým sledováním 100 000 hvězd v souhvězdí Labutě. Na základě počtu objevených exoplanet bude možné alespoň hrubě odhadnout možný počet exoplanet zemského typu v naší Galaxii.
Země je zatím jedinou známou planetou ve vesmíru, na jejímž povrchu prokazatelně vznikl život. Naše planeta a celá Sluneční soustava vznikla před 4,5 miliardami lety, avšak stáří vesmíru se odhaduje na cca 13,5 miliard let. Na mysl se proto dere otázka, zda někde jinde ve vesmíru nemohla vzniknout planeta vhodná k životu výrazně dříve? Podle některých astrobiologů mohou být ve vesmíru civilizace, jejíchž stáří je až 1,8 miliard let! Vyspělost těchto civilizací je jen stěží představitelná v kontextu toho, jaký technicky i společenský skok udělalo lidstvo například za posledních 2 000 let.
Existují vyspělé civilizace?
Technická vyspělost podobných civilizací by musela být fascinující…jenomže. Pokud takové civilizace opravdu existují, tak kde jsou? Proč o nich nevíme? Proč se neozvali? Prvním člověkem, který se touto myšlenkou začal seriozně zabývat byl italský fyzik Enrico Fermi při obědě s kolegy v roce 1950. Od té doby výzkum vesmíru výrazně pokročil a vznikl i projekt SETI, který se neúnavně snaží zachytit případný signál mimozemské civilizace. Vesmír ale stále mlčí…
Samozřejmě se najdou tací, kteří tvrdí, že mimozemšťané už tady jsou a čas od času poškodí úrodu zemědělcům nebo vyděsí opilou omladinu, vracející se nad ránem z hospody či diskotéky. Nezřídka kdy se podobným báchorkám věnuje prostor ve sdělovacích prostředcích a v poslední době jsme si bohužel zvykli i na to, že o slova o prokázané (?!) komunikaci s mimozemšťany zaznívají z řad astronomických společností a subjektů.
Létající talíře, kruhy v obilí a pomatení jedinci nemají se seriozním hledáním života ve vesmíru vůbec nic společného.
Kde jsou?
Tím ovšem nemizí z povrchu zemského vtíravý dotaz: kde tedy ti mimozemšťané jsou? Problém, známý jako Fermiho paradox, zůstává po téměř 60 letech bez odpovědi.
Počet možnosti řešení Fermiho paradoxu je tolik, že o nich nedávno vyšla celá kniha. Mezi nejznámější patří tyto tři:
1. Jsme jediná inteligentní forma života ve vesmíru. Pod pojmem inteligentní forma života zde myslíme takovou civilizaci, která je schopna se vlastními silami dostat mimo rodnou planetu a cestovat (byť na krátkou vzdálenost) vesmírem a dát o sobě vědět. Ve vesmíru mohou existovat i jiné formy života, avšak jsou na daleko nižší úrovni než život pozemský. Případně existuje i inteligentní život na ostatních planetách, je ale mimořádně vzácný. Planeta s civilizací na přibližně naší úrovni se nachází velmi daleko, ne-li dokonce v jiné galaxii.
2. Vyspělé civilizace sice ve vesmíru existovaly, ale z nějakého důvodu už vyhynuly. Případně existují, ale současnými prostředky je nemůžeme odhalit.
3. Všechny civilizace se vyvíjí do určité fáze a poté zaniknou (vyčerpáním přírodních zdrojů, samozničením,…). Pokud sledujeme dění na Zemi, pak se tato možnost nezdá jako nemožná.
Kdysi se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru. Později jsme zjistili, že Země není středem vesmíru, není ani středem Sluneční soustavy a co víc…ani naše Sluneční soustava není ve středu Galaxie a ani naše Galaxie není nikterak výjimečná. Z astronomického hlediska je Země bezvýznamným kusem skály, obíhající okolo bezvýznamné a ničím zvláštní hvězdy v jedné z mnoha průměrných a fádních galaxií. Říci tohle o našem domově je sice poněkud drsné, ale z astronomického hlediska bohužel zcela pravdivé.
Řešení číslo 1 se tedy zdá jako málo pravděpodobné. Že by se život opravdu vyvinul jen na jediné planetě v celém vesmíru? Život může být vzácný, ale že by až tak..? Našemu pohledu na „vzácnost“ života určitě napomůže výzkum exoplanet v následujících desetiletích. Zcela revolučním by byl objev života (byť zcela primitivního) na jiném tělese ve Sluneční soustavě. Mezi favority patří Mars, ale především některé měsíce planet Saturn a Jupiter. Pokud bychom prokázali, že život vznikl na dalším (na Zemi fakticky nezávislém) tělese, nebyl by už žádný důvod se domnívat, že je život jinde ve vesmíru vzácný nebo dokonce nemožný.
Řešení číslo 2. se zdá být také nepravděpodobné. Pokud ve vesmíru existují tisíce nebo dokonce miliony civilizací, proč bychom neměli ani jednu z nich odhalit?
Poslední řešení má větší logiku než předešlé dvě, ale není podloženo žádnými konkrétními důkazy, můžeme tedy pouze spekulovat, nebo navrhovat nekonečné množství dalších řešení.
Nejistá budoucnost lidského druhu
Pokud by ale třetí možnost byla opravdu řešením Fermiho paradoxu, nebyla by to pro nás dobrá zpráva. Vypovídala by o nejisté budoucnosti lidského pokolení. Jsme opravdu odsouzení k tomu, že budeme navždy žít na Zemi? Že neosídlíme jiné světy? Neviditelné hodiny nemilosrdně odbíjí čas života každého z nás ale i život lidského druhu a celé planety. Země je odsouzena k hrozivé smrti v ohnivé náručí Slunce za několik miliard let. Jsou všechny civilizace ve vesmíru odsouzeny k dřívějšímu či pozdějšímu konci? Britský astronom Sir Martin Rees se domnívá, že lidstvo má šanci 50 na 50, že přežije 21. století. Budoucnost to není příliš růžová… Změníme svůj osud a je to vůbec v naších silách? Odpověď na tuto otázku v krátkodobém horizontu máme ve svých rukách. Odpověď na otázku, zda je vyspělým civilizacím vůbec dovoleno opustit kolébku svého života a přežít po miliony a miliardy let je ukryta mimo Zemi, někde daleko v pustém vesmíru…
Vesmír. Nekonečně nudný, fádní, černý prostor plný hvězd, planet, asteroidů, černých děr, supernov, komet a kosmického prachu.
Z kultovního seriálu Červený trpaslík
Poslechněte si píseň parodující projekt SETI – podrobnosti.
Zdroj: dailygalaxy.com
Související články:
pche. fyzikalni zakony plati stejne vsude. pokud je zivot dal nez v okruhu trebas 1000 svetelnych let tak se s nama nezkontaktuji i kdyby chteli. predpoklad je ze proste cestovani casoprostorem mozne neni:-)
Odpovědět
Komentář byl z důvodů porušení pravidel diskuse odstraněn. Děkujeme za pochopení. Redakce exoplanety.cz
Odpovědět
Komentář byl z důvodů porušení pravidel diskuse odstraněn. Děkujeme za pochopení. Redakce exoplanety.cz
Odpovědět
disworlds:
ano, přemýšlel jsem o tom, nemusí to být jen o morálce.
Takže by se to dalo formulovat asi takto: méně vyspělá civilizace nás kontaktovat neumí a více vyspělá nás kontaktovat nechce, protože z toho žádný užitek mít nebude – a pokud nás bude chtít napadnout, nebude nás dopředu varovat.
Ten problém bude pravděpodobně hlavně v tom, že ta civilizace musí být na přesně stejné úrovni jako my a zároveň ve vhodné vzdálenosti od nás (aby byly vysílač i přijímač kompatibilní, vždyť my zatím nic jiného než rádiové vlny neumíme).
Odpovědět
Za prvé, když porovnáte kolik kamenných planet je v „našem“ Solárním systému (nezapočítávám velké měsíce ostatních planet), což jsou asi 4 a počet objevených exoplanet (kolem 400), tak zjistíte, že (z astronomického hlediska a při naší tendenci zaokrouhlovat) to není zase takový rozdíl. Současná technika ještě není na takové úrovni, abychom s její pomocí objevovali i menší kamenné exoplanety, proto objevujeme většinou „plynné obry“, kteří obvykle zabírají značnou hmotnostní a objemovou část slunečních soustav. Proto je „snažší“ objevit takovouto planetu, než planetu kamennou. Za druhé: Nemůžeme tvrdit, že pouze hvězdná třída G umožňuje vznik a vývoj vyšších forem života. Na Zemi existují jistá (pro nás) extrémní místa, kde bychom zřejmě nepřežili. To však neznamená, že na takovýchto místech prostě žít nejde!!! A navíc, jsme jediná známá civilizace, a to, že jsme se zde vyvinuli zrovna díky hvězdě typu G, také neznamená „nemožnost“ života u jiných typů hvězd.
Shrnutím chci prostě říct, že kamenné planety nejsou vzácné a vznik, nebo alespoň vývoj vyspělých civilizací a organizmů je možný i u jiných typů hvězd (samozdřejmě ne u všech). :-)
Odpovědět
PK: Z astronomického hlediska je Země bezvýznamným kusem skály, obíhající okolo bezvýznamné a ničím zvláštní hvězdy v jedné z mnoha průměrných a fádních galaxií.
PD: Tomu musím oponovat: Ze 400 objevených exoplanet je pouze 16 kamenných, jsou tedy vzácné. Slunce je třídy G, která tvoří jen 3% ze všech hvězd. Jiné třídy vznik vyšších forem života neumožní. A je v ose galaktického disku, což znamená, že axiální síly nejbližších hvězd se ruší a nerozhodí sluneční soustavu. Také je mezi 2 spirálami naší Galaxie, takže nejbližší hvězda je 4 ly daleko, to má tentýž význam. Atd….
Odpovědět
Bedrich napsal:
„A pokud je vyspělá více, tak už o nás určitě něco ví a kontaktovat nás nechce (všichni víme, jací jsme, co tu probíhalo a probíhá za války apod.)“
Máte naprostou pravdu, jen si myslím že není důvod pro to považovat se za morálně méněcenné. Většina mimozemšťanů, podle mě, bude podobná cháska jako my, tzn. že budou schopni i sem tam nějakého toho svinstva typu válek apod. Bohužel na našem vlastním příkladě se nezdá, že by morálka vyspívala spolu s technikou, ona je na tom spíš pořád stejně už od doby kamenné.
Když budu hodně velký cynik, tak jediný důvod proč vůbec usilovat o navázání kontaktu s mimozemšťany je naděje či spíše pseudonáboženská víra, že budou technicky i morálně mnohem vyspělejší než my, a navíc ochotní vytáhnout nás nezištně z našeho „bahna“ na svou vlastní úroveň. To je podle mě utopie. Technicky vyspělejší-snadno, morálně vyspělejší-pochybuji, ochotní pomoci-proč by to dělali?
V lepším případě nás ponechají svému osudu (což už je projev mnohem větší ušlechtilosti, než jakou my obyčejně prokazujeme bytostem okolo sebe), v horším se budou snažit nás nějak využít, zneužít či zneškodnit.
Pokud Galaxii obývají převážně bytosti s naší mentalitou, lišící se jen technickou vyspělostí… Pak nemají sebemenší důvod usilovat o kontakt, naopak většina se může snažit takovému kontaktu zuby nehty zabránit a proto na radiových vlnách mlčí jako zařezaní. Uvažují pragmaticky: kontakt s primitivy žádný užitek nepřinese, a kontakt s někým silnějším představuje extrémní riziko.
Odpovědět
Jsem přesvědčen, že život je úplně všude, tedy tam, kde k tomu má podmínky.
S tím kontaktem bych to viděl asi takhle: pokud je civilizace jen o trochu méně vyspělá (méně než 100 pozemskýh let ?!), tak to ještě neumí.
A pokud je vyspělá více, tak už o nás určitě něco ví a kontaktovat nás nechce (všichni víme, jací jsme, co tu probíhalo a probíhá za války apod.)
Taky si myslíme, že se všechny civilizace musí vyvíjet stejně jako my, což je opět náš „civilizační egoismus“ a je to nesmysl. Už to tady padlo, ale co když se konkrétní civilizace vyvine směrem duchovním a o techniku nemá zájem ? Co když se dorozumívají a cestují nějak „telepaticky“ (např. kanály v jiných dimenzích), o čemž my nevíme zhola nic ? atd. atd. atd.
Odpovědět
Souhlasím, že není vhodné se pozorování UFO jako takovému vysmívat, pokud nejde o podvod (což bohužel často jde). Na druhou stranu neexistuje žádné hodnověrné pojítko mezi UFO a mimozemšťany, stejně dobře, ba daleko spíše, za tím stojí nějaký úplně jiný fyzikální (popř. psychologický) jev.
Osobně nevěřím, že UFO=mimozemšťané, z následujících důvodů: Aby se sem mimozemšťané dostali, museli by umět překonat vzdálenost mnoha světelných let bez větších obtíží. Museli by tedy být nesrovnatelně vyspělejší než my, a vládnout silami, o nichž se nám ani nesní. Tj. mohli by si dělat co by chtěli. Kdyby nás chtěli zlikvidovat, udělali by to bez okolků a bez šance na odpor. Kdyby nás chtěli kontaktovat, napojili by se třeba na TV vysílání po celém světě, nebo by přistáli před Bílým domem, a také bychom neměli šanci jim v tom zabránit. A kdyby nás chtěli nepozorovaně sledovat, tak by nás také NEPOZOROVANĚ sledovali, aniž bychom dostali šanci si toho všimnout.
Proč by se měli celé desítky let prohánět po obloze každému na očích, ale zároveň se vyhýbat konfrontaci? To nedává smysl.
Odpovědět
Je to úžasné, že v dnešní době jsou lidé, kteří myslí racionálně. Díky. Bezva názor. Jindra
Odpovědět
Asi teď vstoupím na tenký led, ale chtěl bych s autorem polemizovat o možnosti toho, že nás intelignentí mimozemšťané již navštívili (ať již v minulosti, nebo přítomnosti). Připadá mi dost nevědecké se takhle vysmívat „létajícím talířům, kruhům v obilí a pomatencům“. O tyto jevy se již delší dobu (v seriózní rovině) zabývám a netroufl bych je takhle šmahem vyloučit, obzvláště, když o nich existují velmi dobré a věrohodné záznamy i svědci, které by obstály u nejednoho soudu (např. je prokázáno, že složité piktogramy v obilí vznikají v době řádu minut a vykazují jednoznačné znaky působení mikrovlnného záření). Myslím, že by si to zasloužilo méně zaujaté vědecké badání, a nikoliv diskreditaci, jako např. od pana Kubaly (kterého si jinak velmi vážím). Chápu, že je těžko uvěřitelné, že by lidstvo mohlo být více či méně tajně pozorováno vyspělou mimozemskou civilizací s cílem nevměšovat se, ale přesně tohle lidé dělají např. u izolovaných indiánských kmenů v Amazonii. Nevím, zda tomu tak opravdu je, ale nechápu, na základě jakých důkazů „seriózní“ vědci tuto (docela logickou) variantu bezmyšlenkovitě zavrhují. Rád bych znal pravdu, ať je jakákoliv… Jinak velmi fandím výzkumu exoplanet a doufám, že se dožiju i nějakých aspoň trochu detailních fotek nějaké Zemi podobné planety… :) (sám se velmi okrajově podílím na vývoji potřebných technologií)
Odpovědět
polozme si otazku stojime im vobec zato aby snami nadviazali kontakt nicime vsetko okolo nas to je ako keby si pozvem na zahradku hooligens tak neviem ci by to inteligentnemu zivotu vyhovovalo ci vobec sme na takej urovni aby sme im mohli nieco poskytnut podla mna sme pre nich akurat dobry na studijum
Odpovědět
Přemýšlejme logicky. Pokud si vezmeme za příklad historii naší planety. Předpokládejme, že:
ne všechny sluneční soustavy mají planety vhodné pro život,
ne všude na planetách vhodných pro život se život mohl rozvinout do složitějších organismů,
ne všude tento život opustil moře,
ne všude tento život musí být inteligentní,
ne všude inteligentní život dosáhl do té míry, aby vytvořil složitější civilizaci,
ne všude inteligentní život žijící v civilizaci dosáhl technologického pokroku,
ne všude inteligentní život dosáhl vyspělého technologického pokroku (dejme tomu, aby mohl cestovat mezi planetami).
Osobně si tudíž myslím, že pokud bychom někde objevili mimozemskou civilizaci, byla by spíše na úrovni našeho starověku-středověku.
Když se navíc podíváme, kolik stovek milionů let to Zemi trvalo, než se dostala ke člověku…civilizace se jednoduše ve vesmíru mohou „minout“.
Odpovědět
Vidím to s mimozemskými civilizacemi poměrně pozitivně. Podle mého názoru je zcela vyloučené, že by život, ať už na bázi uhlíku, peroxidu vodíku, nebo dalších prvků a sloučenin nevznikl. Také technická úroveň naší civilizace se především v posledních padesáti letech rapidně zvýšila. Jestliže se ale jednou chceme paktovat a diplomaticky stýkat s jinými druhy a sdílet s nimi technologie a myšlenky měli bychom se zcela jinak prezentovat. Celá naše planeta dokládá totální destruktivitu našeho druhu. Doufám, že v příštích letech Kepler přinese mnohem více dat a pozoruhodných objevů které snadno doloží různorodost vesmíru a možná i života.
Odpovědět
Myslím si, že ve skutečnosti je za Fermiho paradoxem kombinace více faktorů: Makroskopické formy života jsou vzácné, málokdy jsou inteligentní a i takové jen zřídka vytvoří civilizaci, která většinou existuje jen krátce, nebo se vyvine v něco co si neumíme představit.
Jak pravil A.C.C., vesmír je podivnější než si dokážeme představit, takže bych očekával, že to bude platit i pro civilizace – drtivá většina jich může být nějakým způsobem „podivných“ a tento fakt by také byl vysvětlením Fermiho paradoxu – žijí-li v jiném prostředí a komunikují-li jinými způsoby než my (nebo třeba vůbec nechtějí s nikým zvenčí komunikovat), není divu, že jsme je nenašli. Kupodivu tuhle variantu většinou nikdo neuvažuje.
Mimochodem, zmíněná kniha o Fermiho paradoxu (S.Webb, Kde tedy všichni jsou?) je velice zajímavá, i když si myslím, že v některých ohledech zůstala jenom na povrchu. A v závěru se autor dopustil totálního faux-pas, když se při výpočtu množství civilizací v Galaxii dopustil dvou „školáckých“ chyb ve výpočtu, takže mu z výsledného čísla vypadly dvě nuly a ještě něco k tomu…
Odpovědět
Dobrý den, souhlasím s komentářem „Ilumauira“. Je to jedna z variant, kterých je snad podobně, jako uváděný číselný údaj o počtu hvězd ve viditelném vesmíru… Kdybychom však vzali v potaz pouze naše vnímání, pak jsou v podstatě jen dvě možnosti. Buď jsme ve Vesmíru v této podobě zcela sami (k čemuž se nepřikláním) nebo je nás bezpočet. Ovšem – na podobné úrovni jako my. Plus/mínus. Takže rozdíly jsou asi jko mezi pračlověkem a námi. Je velký?
Náš vývoj sice zaznamenal „velký“ technický pokrok – ovšem – v jakých mezích? Co jsme schopni vidět v našem blízkém vesmníru? Co víme o vlastním životě? O duši? O Duchu? A naši (třeba) nedalecí podobní tvorové jsou na tom prostě – podobně. A – popravdě – je možné a dost pravděpodobné, že jsme opravdu „omezeni“ nějakou výší vyspělosti. Vzhledem k tomu, že – alespoň lidstvu – chybí vyspělost morální, je možná záměrné, aby se tvorové z jiných planet nepotkávali. Navíc – nezapomínejme, že vše vidíme se zpožděním úměrným vzdálenosti… Vidíme historii a stejně tak jsou na tom (zřejmě) tvorové nám podobní….
Odpovědět
možná je to tím, že astronomové a kosmologové vědí ještě hodně málo o samotné podstatě vesmíru, takže se dívají blbým směrem. Lidé mají mnoho náznaků, že vesmír je mnohem víc než co vidíme očima nebo můžeme změřit přístroji, proč je vědci ignorují? Temná energie,problém pozorovatele, problém vzniku života a vědomí, otázka podstaty času, prostoru či hmoty, to všechno ukazuje, že něco je jinak, že v tom, jak vědci vnímají svět je nějaká chyba nebo mezera. Až jí objeví, možná se to začne životem a mimozemšťany ve vesmíru jen hemžit.
Odpovědět