Existují také jiné vyspělé civilizace aneb proč vesmír stále mlčí?

Zdroj: dailygalaxy.com
Zdroj: dailygalaxy.com

Už řadu desetiletí se astronomové snaží zachytit signál mimozemských civilizací nebo nás alespoň přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Ručička na pomyslných vahách se však ani přes objevy moderní astronomie nepohnula žádným směrem. Vesmír stále mlčí…

 


Počty, ze kterých se vám zamotá hlava

 

Astronomové nedokáží přesně spočítat, kolik hvězd se nachází ve viditelném vesmíru, avšak odhady hovoří o 250 miliardách hvězd jen v naší Galaxii a 7.1022 hvězd v celém viditelném vesmíru. Pokud bychom toto číslo chtěli pro lepší představu přepsat, pak by vypadalo asi takto: 70 000 000 000 000 000 000 000 hvězd. Pro lidskou mysl jsou tyto cifry jen stěží představitelné a tak si můžeme udělat menší myšlenkový experiment. Představte si, že sedíte po škole a dostali jste od učitele fyziky tužku, papír a úkol udělat čárku za každou hvězdu v naší Galaxii. Pokud budete dostačme rychlí a uděláte jednu čárku za sekundu, nebudete spát, jíst ani odpočívat, bude vám splnění úkolu trvat celých 8 000 let! Budete-li psát čárky postupně za sebou ve vzdálenosti 2 milimetry, bude dosahovat délka papíru úctyhodných 500 000 kilometrů, což je více než průměrná vzdálenost k Měsíci.

 


Speciál časopisu Gliese se bude v roce 2010 věnovat Fermiho paradoxu


 

V roce 1995 objevili astronomové z Ženevské observatoře první exoplanetu u hvězdy hlavní posloupnosti. Do dnešních dní se podařilo objevit už více než 400 planet u cizích hvězd, avšak je zcela zřejmé, že tento počet je pouhou kapkou v obřím oceánu.

 

Kepler napoví

 

Zatím nelze přesně odhadnout, okolo kolika procent hvězd obíhá planeta vhodná k životu. Napovědět by nám mohl kosmický dalekohled Kepler, který od letošního roku hledá planety zemského typu nepřetržitým sledováním 100 000 hvězd v souhvězdí Labutě. Na základě počtu objevených exoplanet bude možné alespoň hrubě odhadnout možný počet exoplanet zemského typu v naší Galaxii.

 

Země je zatím jedinou známou planetou ve vesmíru, na jejímž povrchu prokazatelně vznikl život. Naše planeta a celá Sluneční soustava vznikla před 4,5 miliardami lety, avšak stáří vesmíru se odhaduje na cca 13,5 miliard let. Na mysl se proto dere otázka, zda někde jinde ve vesmíru nemohla vzniknout planeta vhodná k životu výrazně dříve? Podle některých astrobiologů mohou být ve vesmíru civilizace, jejíchž stáří je až 1,8 miliard let! Vyspělost těchto civilizací je jen stěží představitelná v kontextu toho, jaký technicky i společenský skok udělalo lidstvo například za posledních 2 000 let.

 

Existují vyspělé civilizace?

 

Technická vyspělost podobných civilizací by musela být fascinující…jenomže. Pokud takové civilizace opravdu existují, tak kde jsou? Proč o nich nevíme? Proč se neozvali? Prvním člověkem, který se touto myšlenkou začal seriozně zabývat byl italský fyzik Enrico Fermi při obědě s kolegy v roce 1950. Od té doby výzkum vesmíru výrazně pokročil a vznikl i projekt SETI, který se neúnavně snaží zachytit případný signál mimozemské civilizace. Vesmír ale stále mlčí…

 

Samozřejmě se najdou tací, kteří tvrdí, že mimozemšťané už tady jsou a čas od času poškodí úrodu zemědělcům nebo vyděsí opilou omladinu, vracející se nad ránem z hospody či diskotéky. Nezřídka kdy se podobným báchorkám věnuje prostor ve sdělovacích prostředcích a v poslední době jsme si bohužel zvykli i na to, že o slova o prokázané (?!) komunikaci s mimozemšťany zaznívají z řad astronomických společností a subjektů.

 

Létající talíře, kruhy v obilí a pomatení jedinci nemají se seriozním hledáním života ve vesmíru vůbec nic společného.

 

Kde jsou?

 

Tím ovšem nemizí z povrchu zemského vtíravý dotaz: kde tedy ti mimozemšťané jsou? Problém, známý jako Fermiho paradox, zůstává po téměř 60 letech bez odpovědi.

 

Počet možnosti řešení Fermiho paradoxu je tolik, že o nich nedávno vyšla celá kniha. Mezi nejznámější patří tyto tři:

 

1. Jsme jediná inteligentní forma života ve vesmíru. Pod pojmem inteligentní forma života zde myslíme takovou civilizaci, která je schopna se vlastními silami dostat mimo rodnou planetu a cestovat (byť na krátkou vzdálenost) vesmírem a dát o sobě vědět. Ve vesmíru mohou existovat i jiné formy života, avšak jsou na daleko nižší úrovni než život pozemský. Případně existuje i inteligentní život na ostatních planetách, je ale mimořádně vzácný. Planeta s civilizací na přibližně naší úrovni se nachází velmi daleko, ne-li dokonce v jiné galaxii.

 

2. Vyspělé civilizace sice ve vesmíru existovaly, ale z nějakého důvodu už vyhynuly. Případně existují, ale současnými prostředky je nemůžeme odhalit.

 

3. Všechny civilizace se vyvíjí do určité fáze a poté zaniknou (vyčerpáním přírodních zdrojů, samozničením,…). Pokud sledujeme dění na Zemi, pak se tato možnost nezdá jako nemožná.

 

 

Kdysi se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru. Později jsme zjistili, že Země není středem vesmíru, není ani středem Sluneční soustavy a co víc…ani naše Sluneční soustava není ve středu Galaxie a ani naše Galaxie není nikterak výjimečná. Z astronomického hlediska je Země bezvýznamným kusem skály, obíhající okolo bezvýznamné a ničím zvláštní hvězdy v jedné z mnoha průměrných a fádních galaxií. Říci tohle o našem domově je sice poněkud drsné, ale z astronomického hlediska bohužel zcela pravdivé.

 

Řešení číslo 1 se tedy zdá jako málo pravděpodobné. Že by se život opravdu vyvinul jen na jediné planetě v celém vesmíru? Život může být vzácný, ale že by až tak..? Našemu pohledu na „vzácnost“ života určitě napomůže výzkum exoplanet v následujících desetiletích. Zcela revolučním by byl objev života (byť zcela primitivního) na jiném tělese ve Sluneční soustavě. Mezi favority patří Mars, ale především některé měsíce planet Saturn a Jupiter. Pokud bychom prokázali, že život vznikl na dalším (na Zemi fakticky nezávislém) tělese, nebyl by už žádný důvod se domnívat, že je život jinde ve vesmíru vzácný nebo dokonce nemožný.

 

Řešení číslo 2. se zdá být také nepravděpodobné. Pokud ve vesmíru existují tisíce nebo dokonce miliony civilizací, proč bychom neměli ani jednu z nich odhalit?

 

Poslední řešení má větší logiku než předešlé dvě, ale není podloženo žádnými konkrétními důkazy, můžeme tedy pouze spekulovat, nebo navrhovat nekonečné množství dalších řešení.

 

Nejistá budoucnost lidského druhu

 

Pokud by ale třetí možnost byla opravdu řešením Fermiho paradoxu, nebyla by to pro nás dobrá zpráva. Vypovídala by o nejisté budoucnosti lidského pokolení. Jsme opravdu odsouzení k tomu, že budeme navždy žít na Zemi? Že neosídlíme jiné světy? Neviditelné hodiny nemilosrdně odbíjí čas života každého z nás ale i život lidského druhu a celé planety. Země je odsouzena k hrozivé smrti v ohnivé náručí Slunce za několik miliard let. Jsou všechny civilizace ve vesmíru odsouzeny k dřívějšímu či pozdějšímu konci? Britský astronom Sir Martin Rees se domnívá, že lidstvo má šanci 50 na 50, že přežije 21. století. Budoucnost to není příliš růžová… Změníme svůj osud a je to vůbec v naších silách? Odpověď na tuto otázku v krátkodobém horizontu máme ve svých rukách. Odpověď na otázku, zda je vyspělým civilizacím vůbec dovoleno opustit kolébku svého života a přežít po miliony a miliardy let je ukryta mimo Zemi, někde daleko v pustém vesmíru…

 

 


Vesmír. Nekonečně nudný, fádní, černý prostor plný hvězd, planet, asteroidů, černých děr, supernov, komet a kosmického prachu.

 

Z kultovního seriálu Červený trpaslík

 

Poslechněte si píseň parodující projekt SETI – podrobnosti.

 

Zdroj: dailygalaxy.com

 

 

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz