Máte lithium, slečno hvězdo?

lithium-hvezdy

Astronomové si více než 60 let lámali hlavu tím, proč má Slunce méně lithia v porovnání s ostatními hvězdami. Nyní se zdá, že záhada byla rozlousknuta. Lithium chybí plodným hvězdám, tedy těm stálicím jenž se mohou pochlubit planetární rodinou.


 

Od roku 1995 se astronomům podařilo objevit už více než 400 planet mimo Sluneční soustavu. Toto číslo a především kvalita dat sice ještě není dostačující k tomu, abychom vynášeli nějaké konkrétní obecné závěry o exoplanetách jako takových, avšak dostačuje k sestavování prvních obrysů o vzniku a vývoji planet i hostitelských hvězd.

 

Astronomové už před mnoha lety zjistili, že naše Slunce je chudé na lithium. Nyní provedl mezinárodní tým astronomů průzkum více než 500 hvězd pomocí spektrografu HARPS na 3,6 m velkém dalekohledu Evropské jižní observatoře (ESO). Spektrograf je slavným lovcem exoplanet a tak má ve své databázi i hvězdy, okolo kterých obíhá alespoň jedna planeta. Mezi pětistovkou vybraných hvězd bylo plných 70 „planetárních matek“.

 

Z výzkumu vyplynulo, že na lithium jsou chudé právě ty hvězdy, okolo kterých obíhá exoplaneta. Pokud hvězda obsahuje méně než 1% lithia, může to být jasný signál, že je hostitelkou alespoň jedné planety.

 

Planetární průvodce svou gravitací ovlivňuje mateřskou hvězdu. V důsledku toho dochází uvnitř hvězdy k přesunům hmoty, což může způsobit rozložení některých chemických prvků a likvidaci lithia.

 

V médiích se okamžitě vyrojily zprávy o tom, že současná studie nás významně přiblíží objevu exoplanety o velikosti Země a usnadní hledání nových exoplanet. Zde je ale nutné být oběma nohama na zemi. Pokud se potvrdí souvislost mezi výskytem exoplanety a nízkým obsahem lithia v mateřské hvězdě, může to astronomům napovědět, kde mají nové exoplanety hledat.

 

Chemické složení hvězdy však astronomové nevycucají jen tak z prstu, ale musí ho zjistit ze spektra a právě z něj lze vyčíst i přítomnost exoplanety (metoda měření radiálních rychlostí). Pokud jde o hledání planet o velikosti Země, pak v tomto směru nám „lithiová stopa“ nemusí pomoci vůbec. Není jasné, zda i malé planety dokáží svou mateřskou hvězdu ovlivnit natolik, aby jí připravili o lithium. Obavám se, že tohle bude výsada pouze obřích planet o velikosti Jupiteru nebo Saturnu.

 

Na výzkumu se podíleli Garik Israelian, Elisa Delgado Mena, Carolina Domínguez Cerdeña, a Rafael Rebolo (Instituto de Astrofisíca de Canarias, La Laguna, Tenerife, Španělsko), Nuno Santos a Sergio Sousa (Centro de Astrofisica, Universidade de Porto, Portugalsko), Michel Mayor a Stéphane Udry (Observatoire de Genève, Švýcarsko) a Sofia Randich (INAF, Osservatorio di Arcetri, Firenze, Itálie).

 

Zdroj: sciencedaily.com