Nová a vydatná porce exoplanet, už jich známe přes 400

Exoplaneta v představách malíře.
Exoplaneta v představách malíře.

Objev nových exoplanet se obvykle neoznamuje postupně, ale v jakýchsi větších balících na konferencích, případně v odborném tisku. Tento týden se v portugalském Portu koná kongres, věnovaný právě planetám mimo Sluneční soustavu, což je více než dobrá příležitost pro oznámení nových úlovků.

 


Tým astronomů oznámil objev dokonce 30 exoplanet pomocí přístroje HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher) Evropské jižní observatoře. Kromě toho byl učiněn objev dvou hnědých trpaslíků. Počet známých exoplanet se tím přehoupl přes číslo 400! První exoplaneta u cizí hvězdy byla objevena v roce 1995.

 


Rekordní rok

 

Zveřejnění objevu hned 30 nových přírůstků je opravdu netradiční. Jen pro zajímavost uveďme, že téměř stejný počet nových exoplanet byl objeven za celý rok 2005 dohromady! Během letošního roku bylo objeveno zatím 72 nových exoplanet, což je absolutní rekord. Ten ale patrně nevydrží příliš dlouho. Výzkum exoplanet kráčí mílovými kroky kupředu. Ve vesmíru pracuje kosmický dalekohled Kepler, od něhož se v následujících letech očekává objev stovek nových světů u vzdálených hvězd.

 

Úspěch spektrografu HARPS

 

Za nynějším úspěchem však stojí pozemská astronomie. Přístroj HARPS je spektrograf, umístěný na dalekohledu o průměru primárního zrcadla 3,6 metrů, který je součástí observatoře La Silla v Chile. Astronomové využívají přístroje už 5 let, během nichž dokázali využít na 530 nocí. HARPS loví exoplanety pomocí metody měření radiálních rychlostí. Není bez zajímavosti, že duchovním otcem přístroje je Michel Mayor z Ženevské observatoře, který se v roce 1995 stal spoluobjevitelem první exoplanety u hvězdy hlavní posloupnosti 51 Peg b.

 

Objev byl oznámen na kongresu, který se věnuje možnostem Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT). Obří dalekohled o průměru primárního zrcadla 42 metrů má vyrůst v příštím desetiletí. Spuštění dalekohledu má přinést revoluci v astronomii, srovnatelnou v poslední době snad jen s vypuštěním Hubblova dalekohledu v roce 1990. E-ELT staví Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je také Česká republika.

 

Mezi novými přírůstky jsou zastoupeny všechny možné exoplanety – horcí Jupiteři, tedy planety o hmotnosti Jupiteru, obíhající velmi blízko svých mateřských hvězd, stejně jako velmi hmotné exoplanety s dlouhou oběžnou dobou. Nechybí ani 6 Super-Zemí. Zajímavé jsou 4 exoplanety o hmotnosti Jupiteru, jejichž oběžná doba je větší než 1 000 dní.

 

Podrobnější informace o nových exoplanetách přineseme v Gliese 1/2010. Tabulku všech nových přírůstků ještě v následujících dnech zveřejníme v češtině na našem Twitteru.

 

Zdroj: astronomynow.com

 

 

 

www.novedalekohledy.cz