NASA bombardovala Měsíc: proč jsme nic neviděli?

Oblak prachu zachycený kamerou sondou LCROSS.
Oblak prachu zachycený kamerou sondou LCROSS.

První hmatatelnější výsledky z dopadu urychlovacího stupně Centaur na povrch Měsíce naznačují, že všech 9 přístrojů na palubě sondy LCROSS získalo potřebná data. Ze Země jsme však dopad podle původních předpokladů nepozorovali. Proč?

 


Nejdříve bychom se měli v našem příběhu vrátit na samý počátek. Píše se 9. října 2009 a urychlovací stupeň Centaur dopadá do kráteru Cabeus v blízkosti jižního pólu Měsíce. Podle předpokladů měl vzniknout kráter o průměru až 30 m a hloubce až 5 m. Následkem dopadu měl být vyvržen oblak prachu o hmotnosti asi 350 tun do výšky až 10 kilometrů. Oblakem prachu prolétla sonda LCROSS a analyzovala jeho složení. Také ona však o 4 minuty později dopadla na povrch Měsíce. Celou scénu na jižním pólu Měsíce sledoval také Hubblův kosmický dalekohled a pozemské dalekohledy.

 


Související:


 

Už několik desítek minut po dopadu bylo zřejmé, že sonda LCROSS získala „nějaká data“, ale dalekohledy na Zemi k překvapení všech nezaznamenaly vůbec nic. Jiskřičky naděje, přicházející z některých observatoří, nakonec postupně uhasly. Okamžitě se vyrojily nejrůznější spekulace, proč záblesk z dopadu nebyl pozorovatelný ani největšími dalekohledy, když se předtím hoši z NASA bili do prsou, že úkaz bude možno vidět i amatérskými přístroji.

 

Dr. Peter Schultz z týmu okolo LCROSS o víkendu zveřejnil zprávu, podle které nebylo možné pozorovat záblesk z dopadu na Zemi jednoduše proto, že nám ve výhledu bránil okraj obří impaktní pánve o výšce 3 kilometry.

 

Kráter, který vznikl dopadem, měl průměr jen 28 metrů a rozlišovací schopnost největších dalekohledů je asi 180 metrů, takže šance nový kráter na povrchu Měsíce najít jsou nulové.

 

Fakt, že jsme dopad nepozorovali ze Země, není znakem neúspěchu mise. Pozorování úkazu ze Země měl být spíše bonus a bonbónek pro amatérské astronomy. Klíčová data měla získat sonda LCROSS a po týdnu základních analýz se zdá, že byla úspěšná. Podle Petera Schultze jsou data velmi kvalitní.

 

Na veřejnost zatím uniklo jen několik obrázků a obecná sdělení. Konkrétnější údaje by tým chtěl zveřejnit do několika týdnů. První výsledky ukazují, že sonda prolétla oblakem poměrně jemného materiálu. Velikost a tvar zrn ve vyvrženém oblaku by měly napovědět více o vlastnostech měsíčního regolitu v místě dopadu. Asi 15 sekund po nárazu měl oblak průměr asi 6 až 8 kilometrů.

 

Kromě LCROSS zaznamenala dopad ještě sesterská sonda LRO z oběžné dráhy okolo Měsíce. Kosmoplavec prolétal nad místem 90 sekund po dopadu ve výšce 80 kilometrů. Rozlišení sondy je 2 metry, což vědcům umožnilo získat kvalitní a fascinující data.

 

Zdroj: universetoday.com