Oceán vody na Venuši? Kdysi dávno…možná

Venuše

Planeta měla kdysi na svém povrchu oceán plný vody a možná i život. Pak se ale něco zvrtlo a oceán se vypařil. Dnes je planeta mrtvým světem, alespoň na první (i druhý) pohled. Podobné definice slýcháváme a čteme především v souvislosti s Marsem. Chudobná sestřička naší Země se mezi tím proslavuje spíše jako jitřenka nebo večernice a čas od času vyděsí oko laického pozorovatele a nažhaví telefonní linky hvězdáren. Nenechme se však zmást, podle nových pozorování evropského kosmoplavce se zdá, že také na povrchu Venuše byl kdysi oceán tekuté vody!


 


 

Už jsme vás informovali o kongresu o obyvatelných planetách v Barceloně, souběžně s tím probíhá v německém Postupimi Evropský kongres planetárních věd a zaznívají z něj samé zajímavé novinky.

 

Evropská kosmická sonda Venus Express už nějaký ten pátek krouží okolo druhé planety Sluneční soustavy. Venuše je astronomy vnímaná jako sestra Země. S naší rodnou hroudou má společné především podobné fyzikální vlastnosti. S podmínkami pro život už je to podstatně horší. Na povrchu Venuše byste mohli hravě postavit školicí středisko pro vášnivé zastánce i odpůrce globálního oteplování. Skleníkový efekt je na Venuši dohnán téměř k dokonalosti, nemluvě o podstatně vyšším tlaku než je na Zemi, který by z vás udělal v mžiku přesnídávku.

 

Dva z přístrojů na palubě sondy Venus Express – SPICAV (Spectroscopy for Investigation of Characteristics of the Atmosphere of Venus) a VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer) odhalily v atmosféře Venuše stopy těžké vody. Molekula těžké vody obsahuje místo vodíku jeho izotop deuterium. Nejedná se o nic neobvyklého, těžká voda nachází na Zemi uplatnění třeba v jaderných reaktorech. V atmosféře Venuše je i normální voda, jen je jí tam dvakrát méně ve srovnání s těžkou vodou.

 

Podle astronomů byl kdysi dávno na Venuši oceán vody. Jak ale rostla teplota a skleníkový efekt nabíral na síle, voda se začala vypařovat. Těžká voda patrně neunikla gravitaci planety tak snadno, jako normální voda. Ta se v atmosféře v průběhu času střetla se slunečním větrem a následně rozpadla na vodík a kyslík. Pokud bychom dnes všechnu zbývající vodu z atmosféry přeměnili na kapalinu, zalila by povrch celé Venuše do výšky několika centimetrů.

 

Zdroj: astronomynow.com