Mimořádná zpráva: astronomové našli chybějící element, na Titanu je mlha

Mlha na Titanu na snímku ze sondy Cassini. Autor: NASA
Mlha na Titanu na snímku ze sondy Cassini. Autor: NASA

Jen několik dní před koncem prázdnin byl zveřejněn zřejmě nejdůležitější objev v astrobiologii tohoto léta. Michael Brown z Kalifornského technického institutu oznámil objev mlhy na Titanu. Podle všeho se jedná o chybějící element, potvrzující koloběh metanu na Saturnově měsíci.

 



Jeden z nejvýznamnějších objevů za poslední dobu neoznámil americký astronom Mike Brown v některém z prestižních vědeckých časopisů nebo na věhlasné konferenci ale jen tak na svém blogu. Mike Brown je známou postavou světové astronomie. Byl to jeho tým, který objevil celou řadu transneptunických těles a to včetně trpasličí planety Eris. Její objev významným způsobem přispěl k vyřazení Pluta se seznamu planet, což Mike Brown na pražském Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 komentoval slovy „Pluto je mrtvé“.

 

Vraťme se ale zpět k aktuálnímu objevu. Mike Brown ho na blogu oznámil svým typickým humorem: „Poprvé jsem si to uvědomil před rokem, ale trvalo mi to do teď, než jsem dal všechny kousky dohromady a sepsal vědeckou práci, která je tak přesvědčivá, že nyní mohu jít ven, zastavovat lidi na ulici a říkat jim: na jižním pólu Titanu je mlha“.

 

Na Zemi se mlha tvoří obvykle následkem nočního ochlazování vzduchu, který přiléhá k zemskému povrchu. Už první sluneční paprsky vzduch ohřejí a mlha postupně zmizí. Mlha může také vznikat ve chvíli, kdy se teplý vzduch přesouvá nad studené zemské podloží.

 

Podobné příčiny ale na Titanu hledat nemůžeme. Jeho atmosféra je velmi hustá a silná, takže se ochlazuje jen velmi pomalu. Kdybychom dnes zhasli Slunce, bude to atmosféře Titanu trvat ještě nejméně 100 let než úplně vychladne.

 

Kosmická sonda Cassini už dříve odhalila na povrchu měsíce jezera a řeky metanu, v atmosféře mraky a v náznacích i déšť. Všechny indicie ukazovaly na to, že na Titanu funguje „koloběh metanu“ jako analogie koloběhu vody na Zemi. Chyběl ale jeden element, který by všechny dosavadní objevy spojil v jeden a potvrdil existenci koloběhu metanu. Dokázala, že organická sloučenina prší z mraků v atmosféře, tvoří na povrchu jezera a řeky a následně se opět odpařuje do atmosféry, kde tvoří mraky…a tak pořád dokola.

 

A právě mlha je oním hledaným elementem. Jediná možná příčina vzniku mlhy na Titanu je odpařování metanu z jezer a řek.

 

Odpařování samo o sobě ale nestačí. Povrch měsíce musí být něčím trvale ochlazován. A to něco jsou obrovské plochy tekutého metanu.

 

Podle Browna je mlha zřejmě nad celým jižním pólem Titanu a nikoliv pouze na jedním velkým jezerem. Vypadá to, že jižní polární léto je vyplněno obdobím dešťů, jenž utváří velká jezera, z nichž se metan pomalu odpařuje (a tvoří mlhu) do atmosféry, kde vznikají nové mraky, pomalu se přesouvající do severních oblastí. Léto na severní polokouli Titanu začne podle odhadů v roce 2016.

 

Astrobiologové už dlouho poukazují na to, že Titan se v mnohém podobá Zemi. Konec konců je po naší planetě jediným tělesem ve Sluneční soustavě, na jehož povrchu se prokazatelně nachází jezera, naplněná tekutinou.

 

Mike Brown vyzval čtenáře, aby v jeho článku hledali případné chyby a nedostatky a pomohli mu tak s vytvořením konečného článku. Ten naleznete na mikebrownsplanets.com.

 

Zdroj: www.universetoday.com a mikebrownsplanets.com