Slunce a Země nejsou pro život nejvhodnější

exoplanetV pondělí jsme vás informovali o Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (GA IAU), které pomalu končí v brazilském Rio de Janeiro. Horkým tématem letošního sjezdu jsou podmínky pro vznik života ve vesmíru. Tématem už byl Saturnův měsíc Titan (viz článek) a astrofyzikální podmínky pro vznik života.

 



Nové výzkumy potvrzují to, co víme už delší dobu. Hvězdy ve svých mladých letech žijí nezřízeným životem. Rychle rotují a mají silné magnetické pole. Díky tomu zásobují případné planety ve svém okolí velkými dávkami rentgenového a ultrafialového záření a nabitými částicemi. Nic z toho není zrovna příznivé pro případný život na planetě. Nemusíme přitom chodit daleko, naše vlastní Slunce v době svého mládí před 4 miliardami lety rotovalo 10x rychleji než dnes.

 

Jean-Mathias Grießmeier a jeho tým z Nizozemska se zaměřili na studium magnetických polí a to nikoliv mateřských hvězd ale planet. Podle jejich výsledků se zdá, že existence správného magnetického pole planety je naprosto klíčovým aspektem pro vznik a vývoj života. Planetární magnetické pole je důležité, neboť chrání planetu před proudy nabitých částic a kosmickým zářením. Slabé magnetické pole Marsu může být hlavním důvodem, proč je dnes planeta mrtvým světem.

 

Oranžoví trpaslíci jsou ti praví

 

Astronomové dospěli k poměrně překvapivému závěru: Slunce není nejvhodnější hvězdou, jenž by mohla hostit planetární systém, v němž vznikl život. Mnohem vhodnějšími kandidáty jsou nepatrně menší a chladnější hvězdy, kterým astronomové přezdívají oranžoví trpaslíci. Tento pojem není mezi veřejností tak znám, jako třeba červený trpaslík (proslavený i televizním seriálem) nebo bílý trpaslík. To se ale brzy zřejmě změní, neboť tyto hvězdy se dostávají do hledáčku astrobiologů.

 

V astronomii platí pravidlo, že čím má hvězda menší hmotnost, tím delšího života se dožije. Oranžoví trpaslíci mají životnost okolo 20 až 40 miliard let, což je přibližně 2x až 4x déle, než je tomu u hvězd slunečního typu. Oranžoví trpaslíci jsou také stabilnějšími hvězdami. Slunce postupně zvyšuje svůj zářivý výkon, takže se zóna života od hvězdy vzdaluje. V případě oranžových trpaslíků je tento efekt mnohem mírnější. Podle uvedených argumentů se zdá, že tyto hvězdy budou mít mnohem lepší podmínky pro udržení života ve svém okolí v dlouhodobějším horizontu. Výzkum v této oblasti ale zdaleka nekončí.

 

Hmotnější planety jsou lepší

 

Studie nezavrhla jen Slunce ale také naší nebohou matičku Zemi. Podle astronomů mohou být lepší podmínky pro život na planetách, jenž mají asi 2x až 3x větší hmotnost než Země. Takové planety mohou mít hustší atmosféru a větší kapalné železné jádro, které vytváří silnější magnetické pole. Hmotnější planety tedy mohou být odolnější proti počátečnímu náporu záření mladé hvězdy.

 

Manfred Cuntz z University of Texas se zabývá vlivem ultrafialového záření na DNA. Podle jeho závěrů způsobuje životu největší škody ultrafialové záření, které vzniká ve fotosféře hvězd spektrální třídy F a dále v chromosférách hvězd spektrálních tříd K (oranžové hvězdy) a M (červení trpaslíci). Naše Slunce je hvězdou spektrální třídy G a nachází se mezi hvězdami F a K. Ultrafialové záření může rozhodnout o tom, jaká forma života na planetě vznikne.

 

Zdroj: sciencedaily.com

 

Doporučené články: