Týden s největším dalekohledem světa II – stavba

Gran Telescopio Canarias, autor: Miguel Briganti (SMM/IAC)
Gran Telescopio Canarias, autor: Miguel Briganti (SMM/IAC)
Koncem 70. let byl založen Kanárský astrofyzikální institut (Instituto de astrofísica de Canarias). Astronomové obsadili na Kanárských ostrovech postupně tři lokality. První z nich je administrativní centrum ve městě La Laguna (ostrov Tenerife). Dalekohledy jsou umístěny na Observatorio del Teide (ostrov Tenerife) a Observatorio del Roque de los Muchahos (ostrov La Palma). Kromě domácích Španělů má na ostrovech své dalekohledy na 60 organizací z 16 dalších států. Díky tomu dostaly Kanárské ostrovy záhy neoficiální přezdívku Evropská severní observatoř, coby ekvivalent Evropské jižní observatoře v Chile.

 



Observatorio del Teide

 

Observatoř Teide nese jméno sopky, která se vypíná do výšky 3 715 metrů asi 15 km od observatoře. Observatorio del Teide se zabývá především výzkumem Slunce. Najdeme zde francouzský zrcadlový dalekohled Themis o průměru 90 cm, složící především ke spektroskopii, dále se zde nachází věžový vakuový dalekohled VTT s průměrem 70 cm, který patří Německu nebo velkou Sluneční observatoř. Tím největším dalekohledem pro pozorování Slunce je německý GREGOR o průměru 1,5 m.

 

Po boku slunečních dalekohledů nalezneme i přístroje pro výzkum noční oblohy. Tím největším je infračervený dalekohled Carlos Sánchez (TCS) s průměrem 155 cm. Půl metru má reflektor Mons a 0,8 metru Telescopio IAC-80 . Průměr jeden metr má dalekohled OGS . Za zmínku ještě stojí robotizované dalekohledy Bradford (30 cm) nebo Stella I a Stella II – oba s průměrem 120 cm. Přehled všech dalekohledů na Observatorio del Teide naleznete na webu IAC.

 

Observatorio del Roque de los Muchahos

 

William Herschel Telescope
William Herschel Telescope
Na ostrově La Palma se nachází ve výšce 2 400 metrů nad mořem druhá část kanárské observatoře. Najdeme zde britské a nizozemské dalekohledy Isaac Newton (2,5 m) a William Herschel (4,2 m). Dále je na Roque de los Muchachos italský Galileo (3,5 m), nebo NOT (Nordic Optical Telescope – 256 cm), který patří skandinávským zemím. Zajímavým dílem je dva metry velký Liverpool , který zaujme především svou netypickou střechou. Za povšimnutí stojí také 120 cm velký britský Mercator. Na Roque de los Muchahos jsou rovněž dva sluneční dalekohledy. Švédský věžový refraktor SST o průměru jeden metr a holandský reflektor DOT s průměrem 0,45 m. Zapomenout bychom ale neměli ani na automatický dalekohled SuperWASP, který se skládá z 8 širohoúhlých kamer a je určen k hledání exoplanet tranzitní metodou. Přehled všech dalekohledů na Observatorio del Roque de los Muchahos naleznete na webu IAC.

 

Těžké začátky

 

Dokončení výše zmíněného dalekohledu William Herschel Telescope koncem 80. let vyvolala debatu o spolupráci mezi Španělském a Velkou Británií, která měla vyústit stavbou dalekohledu o průměru hlavního zrcadla 8 metrů. Přípravy projektu sice začaly úspěšně, v roce 1990 však Velká Británie z projektu vycouvala a začala pracovat na jiném projektu se Spojenými státy. Spolupráci s USA považovali Britové za strategičtější a bezpečnější.

 

Projekt velkého kanárského dalekohledu se dostal do slepé uličky. Španělsko zůstalo bez financí, partnera i ucelenější vize. Jako by toho nebylo málo, do popředí zájmu se v té době dostávala Evropská jižní observatoř v Chile, jejímž členem ale Španělsko tehdy nebylo. Iniciátoři kanárského dalekohledu se u svých zahraničních kolegů setkali s posměchem, nedůvěrou a kritikou. Stavba osmimetrového dalekohledu na Kanárských ostrovech? Na to nemáte kapacity a navíc je to zbytečné…ozývalo se tehdy ze všech stran.

 

 

Video: stavba GTC (bez komentáře)

 

 

Španělé ale svůj sen nevzdali a v roce 1994 se definitivně rozhodli podstoupit riziko mezinárodní ostudy. Stavbu dalekohledu podpořila kanárská vláda a o rok později založila společnost GRANTECAN S.A. (akciová společnost GRANTECAN), která měla zajistit přípravu projektu, stavbu i samotný provoz dalekohledu. A když už risk, tak ať to stojí za to. Projekt nyní počítal s dalekohledem o průměru minimálně 10 metrů. Primární zrcadlo mělo být vyrobeno z jednotlivých segmentů, podobně jako Keckův dalekohled na Havaji, spuštěný právě v polovině 90. let. Když pak v roce 1996 podpořila projekt i španělská vláda, začala vypadat stavba dalekohledu zase o něco reálněji.

 

Španělsko si kladlo za cíl získat pro stavbu Velkého kanárského dalekohledu špičkové zahraniční odborníky a také zahraniční investice. Podle původních předpokladů se ostatní země měly na stavbě dalekohledu podílet asi z 30%. To mělo zajistit dominantní postavění Španělska v projektu, ale současně přinést potřebnou finanční injekci.

 

Do hry vstupuje Mexiko a USA

 

Postupně byla navázána spolupráce se třemi organizacemi z Mexika a USA: Astronomickým institutem Mexické národní autonomní univerzity (Ciudad de México), Národním ústavem pro optiku, elektroniku a astrofyziku (Puebla, Mexiko) a Floridskou univerzitou. Smlouvy o spolupráci byly podepsány v roce 2001, rok před zahájením stavby.

 

Později se objevili ještě další státy, které měly zájem na projektu spolupracovat. Kromě Indie, Finska a Francie projevila zájem se vrátit také Velká Británie. Španělé ale další nabídky odmítli s tím, že Mexiko a USA se přihlásily jako první a podaly pomocnou ruku v době, kdy to bylo nejvíce potřeba.

 

Dne 2. června 2002 položil korunní princ Felipe základní kámen Velkého kanárského dalekohledu (Gran Telescopio Canarias – GTC). Stavba největšího dalekohledu světa začala…

 

Minulé díly seriálu o Gran Telescopio Canarias => seznam dílů

 

 

Gran Telescopio Canarias živě – aktualizováno každou minutu:

 

Zdroje: