Na měsíci Titan mohly být podmínky k životu

Titan
Titan
Nové studie zvyšují pravděpodobnost, že Saturnův měsíc Titan může být vhodným místem k životu. Sluneční rentgenové paprsky mohou na Titanu vyrábět základní složku DNA a komety, dopadající na povrch měsíce, zase mohly dopravit vodu.

 



Titan je v mnoha ohledech Zemi nejpodobnější kosmické těleso ve Sluneční soustavě. Nalezneme na něm mraky, kontinenty, jezera, organické sloučeniny a možná dokonce i déšť. Přesto se ale obě tělesa na první pohled značně liší. Tam, kde je na Zemi skála, je na Titanu led a v jezerech není voda ale metan. Vědci ale nevylučují přítomnost podpovrchového vodního oceánu. Titan je po Enceladu a Europě třetím měsícem ve Sluneční soustavě, u kterého nelze vyloučit přítomnost podpovrchových zásob vody.

 

Titan má atmosféru, obsahující velké množství dusíku, a na jeho povrchu se nachází značné množství organických sloučenin. Výzkum tohoto Saturnova měsíce je pro vědce důležitý už jen proto, že se velmi podobá Zemi v době, kdy na jejím povrchu vznikal život.

 

Vznik života v laboratoři

 

Mohl dostat život šanci také na povrchu Titanu? Už desítky let se vědci pokouší navodit v laboratořích podmínky, které panovaly na povrchu mladé Země. Působením elektrických výbojů a fotonů se snaží zrekonstruovat vznik života přeměnou látek. Prvním věrohodnějším pokusem je tzv. Miller-Urey experiment, uskutečněný v 50. letech minulého století. Jeho výsledkem bylo vytvoření aminokyselin, základních kamenů proteinů.

 

Na experiment pánů Millera a Ureye od té doby navázala řada pokračovatelů. Využita byla celá škála různých zdrojů energie a látek. Cílem bylo simulovat podmínky na povrchu Země ale také Titanu.
V roce 1984 výzkumný tým, jehož členem byl i známý astronom a spisovatel Carl Sagan, vytvořil adenin, jednu z pěti základních složek DNA a RNA v prostředí, které je velmi podobné podmínkám na Titanu. Energie byla dodávána využitím elektrických výbojů, napodobujících blesky v atmosféře.

Umělecká představa povrchu Titanu a přistání sondy Huygens
Umělecká představa povrchu Titanu a přistání sondy Huygens

 

Vyskytují se ale v atmosféře Titanu blesky? Jednoznačný důkaz zatím nepřinesla ani sonda Huygens, která před pár lety na jeho povrchu přistála, ani sonda Cassini, jenž zkoumá Saturn a jeho měsíce a čas od času prolétne také kolem Titanu. Vědci se museli spokojit se studiem vlivu slunečního záření na látky, prokazatelně přítomné na povrchu Titanu. Práce to nebyla zbytečná, podařilo se jim dokázat, že sluneční fotony vytvářejí organické látky jako například benzen. Ten ale rozhodně není základním kamenem DNA.

 

Teprve nyní se podařilo týmu pod vedením Sergia Pillinga z Katolické univerzity v Rio de Janeiro vytvořit výše zmíněný adenin, prostřednictvím slunečních fotonů.

 

Až dosud vědci používali ultrafialové záření, zatímco Pilling a jeho tým využil měkké rentgenové záření. Podle jeho závěrů totiž rentgenové záření pronikne hlouběji atmosférou Saturnova měsíce.

 

Současnou atmosféru Titanu simulovala směs dusíku a metanu, ke které byla přidána voda. Obdobné podmínky mohly panovat v atmosféře měsíce v raných dobách Sluneční soustavy, kdy docházelo k bombardování Titanu planetkami a kometami.

 

Poté byla směsice plynů vystavena déle než 3 dny rentgenovým paprskům. Dávka záření měla odpovídat množství, které povrch Titanu obdržel od Slunce za dobu 7 milionů let. Analyzovaný vzorek obsahoval velké množství organických sloučenin, avšak adenin se objevil až po jeho zahřátí na pokojovou teplotu.

 

 

Krátký film o Titanu.

 

 

Potřebný zdroj tepla

 

K tomu, aby se adenin jako základní kámen DNA objevil na povrchu Titanu, potřebuje zdroj tepla. Tím mohla být dávná vulkanická činnost nebo dopad meteoritu. Život na Titanu tedy teoreticky mohl v minulosti dostat šanci. I když jen na dobu určitou.

 

V budoucnu bude mít Titan o zdroj tepla postaráno. Zářivý výkon Slunce začne stoupat a z naší mateřské hvězdy se stane rudý obr. Zatímco vnitřní planety to bude stát život, na Titanu se oteplí.

 

Adenin není všechno

 

Známý astrobiolog NASA Chris McKay však nevidí šance na život a la Titan příliš optimisticky. Přítomnost adeninu na povrchu sice připouští, ale zdůrazňuje, že Titan postrádá důležité molekuly jako kyslík nebo vodu. Tu ale mohly v minulosti na jeho povrch dopravit komety, takže život mohl dostat krátkou šanci. Adenin je ale jen jedním z mnoha základních kamenů života.

 

Někteří astrobiologové se pouštějí do značných spekulací, podle kterých by mohly na Titanu existovat primitivní organismy, jenž dýchají vodík, živí se organickými sloučeninami a vylučují metan. Pro podobné domněnky zatím neexistuje ani ten nejmenší důkaz.

 

Titan však zůstává v hledáčků astrobiologů stejně jako Enceladus, Europa nebo Mars.

 

Zdroj: newscientist.com