O definici pojmu planeta jsme už podrobně psali. Zkusme se ale podívat na termín exoplaneta. V každé lepší encyklopedii astronomie se dozvíte, že „exo-“ znamená vně nebo mimo, tedy volně přeloženo planeta mimo Sluneční soustavu. Problém je v tom, že mimo naší soustavu definice pojmu planeta neplatí.
Zdravý selský rozum by radil nahradit slovo „Slunce“ v úvodní části definice: „Planeta je nebeské těleso, které a) obíhá okolo Slunce,…“ slovem hvězda. Tím by měl být problém vyřešen. Jenomže dnešní definice planety podobné snahy nepřežije. Definice z roku 2006 není univerzální definicí pojmu planeta. Neřeší totiž některé extrémní případy, které nám naservírovala astronomie v posledních téměř 20 letech. Jak se třeba tato definice vypořádá s planetou, obíhající okolo pulsaru? Podle současných teorií taková planeta nevznikla akrecí z mlhoviny společně se svou mateřskou hvězdou, ale ze zbytků samotné hvězdy po výbuchu supernovy. Jak se tato definice vypořádá s hnědými trpaslíky? Existuje sice přesně definovaná hmotnostní hranice, oddělující hnědé trpaslíky od planet, ale ani ta není dokonalá a především v definici pojmu planeta o ní nenaleznete ani zmínku. Není divu, vždyť definice planety byla uplácána pro potřeby Sluneční soustavy. Rozuzlení může přijít už za několik málo týdnů. V Brazílii proběhne v srpnu Valné shromáždění IAU, tedy stejná sešlost na které se před třemi lety v Praze definice planety zrodila.
Zóna života
Planeta ale není jediný termín, který bude muset projít v nejbližší době zásadní korekcí. Dalším pojmem je zóna života. Ta je dnes definovaná jako oblast okolo hvězdy, ve které může mít případná planeta zemského typu reálnou šanci na přítomnost vody v kapalném skupenství na svém povrchu. Voda ale podle nových studií není jedinou nutnou (nikoliv však postačující) podmínkou pro vznik a rozvoj života. Tou další neméně důležitou je vulkanická činnost na povrchu planety.
Při vulkanické činnosti se do atmosféry dostávají látky, důležité ke vzniku života jako oxid uhličitý nebo vodní pára. Příliš velká sopečná činnost ale naopak vzniku života zabrání. Sopečná činnost by tedy měla být dalším parametrem, při stanovování zóny života. Dobrým příkladem může být exoplaneta Gl 581 d, která obíhá okolo červeného trpaslíka v zóně života. Slapové síly okolních planet ani samotné mateřské hvězdy však na vyvolání sopečné činnosti nestačí.